Civilizace
Elena Severka
Mezi tím, co o sobě víme, a tím, co skutečně dokážeme, vede hodně úzká lávka. Jmenuje se praxe.
Zdeněk Strnad
Vedro není nepříjemné pro každého stejně. Když jsem během běhu po rozpálené Praze potkal seniora, kterého se personál fastfoodu snažil vykázat od stolku, stačila jedna malá improvizace, láhev vody a pár minut času. Na boj s vedrem nepotřebujete manuál. Stačí obyčejná empatie.
Elena Severka
„Minulost nikdy nezemřela. Dokonce ani nepominula.“ - William Faulkner
Tereza Hermochová
Drobné chyby při nabíjení telefonu mohou časem vést k poškození kabelu, kterému se přitom dá snadno předejít.
Zdeněk Strnad
Na festival do Hradce jsme se s kolegyní Terezou vydali v den, kdy v Česku praskaly teploměry. Obavy, že se uvaříme, nás přešly během první minuty. Festival, který hlavní hvězda Yungblud označuje za „safe space pro nás všechny“, nabídl nejen skvělý lineup, ale i prostředí, kde jsme si navzdory apokalyptickým předpovědím připadali spíš jako v lázních.
Tereza Hermochová
Kina místo klimatizace, kostely jako útočiště před horkem nebo okna natřená křídou. Extrémní vedra mění každodenní život napříč Evropou a města hledají stále nové způsoby, jak obyvatele ochránit. Některá řešení připomínají návrat ke starým trikům, jiná ukazují, jak bude možná vypadat život na rozpáleném kontinentu za několik desetiletí.
Olivie Doleželová
To, že je mimořádné vedro, nemůžete popřít, ať už si o klimatické změně myslíte cokoliv. Moderní civilizaci v tyto dny ohrožují vzteklí dezorientovaní lidé a jízda z práce rozpálenou tramvají se stává bojem o přežití.
Karel Křivan
Večer na pražské Výtoni připomíná Hobitín. Lidé sedí u vína, smějí se a užívají si začátek léta. Stačí ale vzít do ruky mobil a ocitnete se v Mordoru, kde každý druhý zachraňuje demokracii, odhaluje zrádce nebo označuje své odpůrce za fašisty. Kde se bere propast mezi tím, co vidíme kolem sebe, a tím, co žijeme online?
Zdeněk Strnad
Psychologové naznačují, že dotýkat se jídla může posílit smyslový prožitek i vztah ke kulturní paměti. Jenže ještě zajímavější je naše vlastní reakce. Klobása s odkapávajícím omastkem na rukávy je v pořádku, ale rýže rukama najednou ohrožuje dobré mravy. Co určuje, co je u jídla přípustný zvyk, a co ne?
