Psychologie
Elena Severka
Váš lékař vám pravděpodobně řekl, že antidepresiva mohou snížit libido. Možná dodal, že časem to přejde. Co vám s největší pravděpodobností neřekl, je to, že se občas nejedná jen o pokles touhy, ale o změnu, kdy tělo reaguje na fyzický kontakt jinak, než jste zvyklí. Pokud se v tomto textu budete poznávat, je to důvod k rozhovoru s lékařem — ne k vysazení léků.
Hana Průšová
Často se vám stává, že jste uvězněni ve své vlastní hlavě ve společnosti myšlenek, které vás až paralyzují? Overthinking je pro některé lidi opravdu závažný problém.
Martina Malá
Konflikty k práci patří. Někdy se ale z běžného sporu stane dlouhodobý tlak, který podkopává sebevědomí i postavení člověka v týmu. Jak poznat šikanu na pracovišti a kdy má smysl situaci řešit?
Elena Severka
Známe to naprosto všichni. Nastane vyčerpávající konflikt a my se přistihneme při zvláštní, neústupné myšlence: Nechci tě chápat. Zkrátka nebudu. Co se v naší mysli odehrává, když záměrně vypneme schopnost vcítit se do druhého člověka? Není to jen obyčejný projev vzteku či bezmoci. Často jde o vysoce účinný obranný mechanismus, jehož kořeny a společenské důsledky sahají mnohem hlouběji, než si v zápalu běžné hádky stihneme uvědomit.
Elena Severka
Společnost se často mylně domnívá, že hromadění předmětů je pouhým projevem nedbalosti, lenosti nebo lhostejnosti k vlastnímu životnímu prostoru. Odborníci však dlouhodobě upozorňují, že patologické lpění na věcech má hluboké kořeny v biologických mechanismech lidského mozku.
Apolena Mortensen Tůmová
Carl Gustav Jung věřil, že musíme odložit masky, přijmout vlastní temnotu a najít smysl, který přesahuje pouhé pohodlí. Jeho tři myšlenky jsou dnes možná aktuálnější než kdy dřív.
Elena Severka
Všichni ho známe – ten hlas v hlavě, který se ozve přesně ve chvíli, kdy jsme nejzranitelnější. Psychologie ho nazývá vnitřním kritikem. Často se domníváme, že čím hlasitěji promlouvá, tím lépe nás motivuje. Opak je pravdou.
Milada Kadeřábková
Nedostatek pohybu, spánku, smysluplných vztahů a navrch digitální závislosti. To vše podle neurovědce Aleše Stuchlíka ničí náš mozek a otevírá cestu k úzkostem, depresím či vyhoření.
Martina Malá
„Smrt je nevyhnutelnou součástí života. Rozdíl je jen v tom, zda přichází ve vysokém věku po naplněném životě, nebo zasáhne člověka v plné aktivitě s nedokončenými plány a nezaopatřenými dětmi,“ vysvětluje onkoložka Jana Dušánková.
