fbpx

Rodiče někdy nevědomky u dětí podporují vznik emočního jedení, říká odbornice 1 fotografie
Zdroj: Se svolením Žanety Kremsa

O tom, jak jídlo odráží naše vztahy, vnímání i prožívání a jak stravování správně nastavit u dětí, jsem si povídala s odbornicí na psychologii výživy Žanetou Kremsa.

Zveřejněno: 17. 3. 2024

„Jídlo hraje v našem životě zásadní roli. Ovlivňuje naše zdraví, pohodu, ale také sociální interakce a kulturu,“ říká Žaneta Kremsa, specialistka na funkční výživu, zdravý životní styl a psychickou pohodu. Podle Žanety se bohužel v dnešní době často setkáváme s tím, že většina z nás ztratila přirozenou schopnost jíst uvědoměle a v souladu se svými tělesnými potřebami. „Práce, stres a rychlý životní styl často vedou k tomu, že jídlo konzumujeme mechanicky, aniž bychom si ho skutečně užili nebo vnímali signály hladu a sytosti, které nám tělo vysílá,“ vysvětluje odbornice. 

Když jíme například ve stresu, co se pak v našem těle děje?

Náš autonomní nervový systém obsahuje dvě větve – sympatikus, který se aktivuje, když jsme ve stresu, a parasympatikus, který se aktivuje, pokud jsme v klidu. Jakmile je aktivován sympatikus, zaměří se naše metabolické funkce na přežití. Tok krve je přesměrován do mozku a končetin, abychom mohli v případě nebezpečí pohotově reagovat a měli dostatek sil na útok či útěk. Mobilizují se zdroje energie, zrychlí se tep atd… V tu chvíli se ale také přeruší prokrvení trávicí soustavy, klesne produkce slin, zpomalí se aktivita žaludku, sníží se produkce žaludečních kyselin a produkce trávicích enzymů ad. Jak vidíte, funkce trávicího systému se dramaticky sníží. Jídlo nám pak může ležet v žaludku delší dobu, někteří nejsou schopni ve stresu ani nic pozřít. Vznikají různé zažívací obtíže a snižuje se vstřebávání živin.

Pokud budete pomalu zhluboka dýchat a budete se usmívat, tělo bude věřit, že vám žádné nebezpečí nehrozí, a trávící schopnost se optimalizuje. Pak už jen stačí si jídlo plně vychutnat.

Proto se také říká, že nám něco nebo někdo leží v žaludku. Psychika je „potvora“, která ovlivňuje spoustu pochodů v našem těle. Jakým způsobem ovlivňuje to, jak jíme, a jak naopak jídlo ovlivňuje psychiku?

Z psychologického hlediska může stres, úzkost nebo depresivní stavy výrazně ovlivnit naše stravovací chování. V obdobích duševního napětí můžeme ztratit chuť k jídlu, nebo se naopak uchýlit k tzv. emočnímu jedení. V tu chvíli se většinou sahá po sladkých, tučných a nutričně nevyvážených potravinách, které nám krátkodobě vyvolají příjemné pocity. Pokud se ale naučíme řešit své emoce tímto způsobem, může se u nás rozvinout porucha příjmu potravy anebo nějaké metabolické onemocnění.

Kde hledat kořeny toho všeho, že se z tak samozřejmé věci, jako je jídlo, stává cosi umělého?

Tento proces začíná ve chvíli, kdy přestáváme být při jídle přítomní. Když je naše mysl zaneprázdněná myšlenkami na práci, anebo se u jídla věnujeme jiným činnostem, např. sociálním sítím nebo koukání na Netflix, z jídla se pak stává rutinní činnost. To vede k odpojení od našich přirozených tělesných signálů, což může mít negativní dopady nejen na náš vztah k jídlu, ale celkově i na naše zdraví.

Je tedy možné, že se to děje už u malých dětí? Je tohle jedním z důvodů, proč se stále mladší děti potýkají s poruchami příjmu potravy, obezitou či trávicími potížemi?

Poruchy příjmu potravy mají komplexní původ, který je výsledkem působení mnoha různých faktorů. Nicméně to, že dětem nabízíme sladkosti ve chvílích, kdy je jim smutno, nebo jsou ve stresu, jim nedáváme prostor, aby si své emoce prožily a naučily se je adekvátně zpracovat. Tento způsob utišování může nechtěně podporovat vznik emočního přejídání, kde jídlo se stává hlavním mechanismem pro zvládání emocí. Své děti bychom měli vést k tomu, aby dokázaly vyjádřit své emoce, a namísto sladkostí bychom jim měli nabídnout pochopení a podporu.

Proč vlastně tzv. uplácíme jídlem?

Protože prostřednictvím jídla můžeme snadno dosáhnout pocitu spokojenosti, nebo se můžeme cítit odměněni. Působí jako „rychlé řešení“ pro zlepšení nálady.

Způsob stravování se rodí v útlém dětství. Máme děti nutit do jídla?

Děti bychom neměli nutit do jídla, spíše bychom je měli podporovat a motivovat, aby si potraviny vyzkoušely. Doporučuji je zapojit již do výběru potravin a přípravy jídel. Ukažte jim, že vaříte s láskou a stolujte v příjemném prostředí. Vybídněte je k tomu, aby hezky prostřely stůl, pusťte si příjemnou hudbu a povídejte si během jídla o tom, jaký jste měli den. Doporučuji také, aby se naučily vnímat signály svého těla a jedly pouze do bodu zasycení.

Když je naše mysl zaneprázdněná myšlenkami na práci, anebo se u jídla věnujeme jiným činnostem, např. sociálním sítím nebo koukání na Netflix, z jídla se pak stává rutinní činnost. To vede k odpojení od našich přirozených tělesných signálů, což může mít negativní dopady nejen na náš vztah k jídlu, ale celkově i na naše zdraví.

Co všechno kromě výchovy ovlivňuje naše stravovací návyky?

Naše stravovací návyky jsou ovlivněny celou řadou faktorů. Rodinné tradice a způsoby, jakými jsme od dětství přistupovali k jídlu, hrají klíčovou roli, stejně tak má velký vliv kultura a společenské trendy. Roli hraje také dostupnost potravin, socioekonomický status a osobní preference. A samozřejmě také naše fyzické zdraví a psychická pohoda.

Co o nás jídlo a způsob jedení prozradí?

Způsob, jakým se k jídlu stavíme a jak jej konzumujeme, nám dává obrázek o tom, jaký máme přístup k životu a jak to máme třeba se vztahy. Pokud jste například pomalý jedlík, pravděpodobně si v životě nepřipouštíte zbytečný spěch a snažíte se vychutnat každý okamžik. To může být tím, že jste trpělivá osoba, která preferuje kvalitu před kvantitou a je schopna být plně přítomná. Naopak, pokud jste rychlý jedlík, můžete být člověk, který je vždy ve spěchu, má sklon k multitaskingu a je velmi produktivní. Může ale také upřednostňovat své potřeby před potřebami ostatních. Osobnostních typů, které můžete poznat na základě jedení, je více. V zásadě odráží to, jak se chováme v životě, v práci a ve vztazích, a to včetně naší pečlivosti, organizace, sociálních preferencí a ochoty přijímat nové zkušenosti nebo potřebu udržovat kontrolu a svou komfortní zónu.

S jakými mýty a předsudky se často v oblasti jídla setkáváte?

Často se setkávám s mýty o „zázračných“ dietách, které slibují zaručené výsledky, nebo s předsudky týkajícími se určitých typů potravin označovaných za „dobré“ nebo „špatné“. Důležité je pochopit, že každý máme jiné potřeby a že klíčem k našemu zdraví je vyvážená a rozmanitá strava.

Měla byste pro nás nějakou obecnou radu, jak získat k jídlu zdravější vztah?

Dala bych vám tip, jakým způsobem můžete „ošálit“ autonomní nervový systém a přepnout se ze sympatiku do parasympatiku, tedy do klidového stavu. Stačí, když usednete k jídlu a těsně předtím, než začnete jíst, se na chvilku pozastavíte, párkrát se zhluboka nadechnete a vydechnete do břicha a usmějete se. Pokud budete pomalu zhluboka dýchat a budete se usmívat, tělo bude věřit, že vám žádné nebezpečí nehrozí, a trávící schopnost se optimalizuje. Pak už jen stačí si jídlo plně vychutnat.

Související…

Metoda Octo Codes: Jak oblékání souvisí s hubnutím?
Kateřina Hájková

foto: Se svolením Žanety Kremsa, zdroj: Autorský článek

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...