Už ve středověku lidé věřili, že existují dny, kdy mají zlé síly větší moc než jindy. A jedním takovým dnem byl právě poslední duben. Respektive poslední dubnová noc. V tuto noc mohly nejvíce škodit čarodějnice, které si lidé představovali jako nadpřirozené bytosti nebo staré ženy, které jsou většinou neviditelné a připisovali jim ďábelské zlo a moc.

Lidé se snažili před čarodějnicemi bránit, jak uměli. Zakládali tedy v tuto noc, na návrších kolem vesnic a měst, ohně, které letící čarodějnice buď spálily, nebo ty, o kterých si mysleli, že čarodějnicemi jsou, na těchto ohních rovnou upalovali.

Obrana a ochrana před čarodějnicemi

V tuto noc a také následující den, prováděli různé rituály a magické praktiky na ochranu svých obydlí a svého hospodářství. Tyto rituály spočívaly hlavně ve zbavování se všeho starého a nepotřebného (velký úklid, pálení smetí..). Lidé věřili, že čarodějnice se bojí svěcené vody, svěcených větviček, hluku a že neprojdou přes znamení kříže ani přes ochranný kruh namalovaný na zemi.

Malovali tedy na dveře svých obydlí a chlévů kříže a na zem kruhy. Věřili, že poslouží jako ochrana před zlými silami. V tyto magické kruhy lidé věřili už od pravěku, a to ještě dříve, než si zvykli spojovat tyto kruhy s představou čarodějnic. Proto se obcházela v kruhu pole i vesnice. Dochovaly se zprávy o starém zvyku, kdy na filipojakubskou noc obcházely pole a obec nahé ženy a táhly za sebou pluh. Praktikami blízkými čarování chránily lidi i úrodu před zlými silami.

A proč filipojakubská noc nebo také Valpuržina?

V minulosti se totiž na 1.května slavil svátek Filipa a Jakuba. Dnes už je oficiální kalendář trochu jiný, ale název se zachoval. V katolickém kalendáři došlo na posun obou svátků apoštolů na 3.května. Oba světci byli učedníky Ježíše a oba zemřeli tragickou smrtí. Filip byl ukamenován na kříži a Jakub byl shozen z hradeb, protože odmítl prohlásit Krista za podvodníka.

A podle Goethova Fausta se tato noc označuje jako Valpružina. Právě v tuto noc se zde popisuje tajuplný slet čarodějnic s následnou ďábelskou slavností.

Dále se této noci říká Noc čarodějnic nebo svátek Beltine (keltský svátek plodnosti).

Původní pohanské zvyky a rituály

Původní význam pálení čarodějnic byl takový, že se pálilo vše nepotřebné v nás. Vše, co už v našem životě nemělo smysl a nefungovalo. Tuto noc se otvíral nový světelný půlrok. Oslavovalo se spojení Slunce a Země a z tohoto spojení měla v budoucích měsících vzniknout bohatá úroda a hojnost. Pro pohanský lid znamenal, nový světelný půlrok, nový počátek a také se tak oslavoval.

Lidé prováděli různé rituály, které většinou byly oslavou nového života, tedy početí. Věřili, že když se v tuto noc budou milovat pod rozkvetlým stromem, zplodí potomka. V tuto noc bylo také sezdaným párům povoleno chovat se jak svobodní. Páry chodili do přírody a milovali se. Z těchto spojení, za devět měsíců, byla velká sousta novorozenců . Do dnešní doby se dochoval zvyk líbání pod rozkvetlou třešní (první květnový den).

V tuto magickou noc ženy vyrážely sbírat léčivé byliny. Byliny byly v největší síle a měly nejlepší léčivé a hojivé účinky.

V dnešní době se kult ženství znovu hlásí o slovo. Ženy opět nachází svou ženskou sílu a moudrost. Setkávají se v kruzích a provádějí různé rituály.

A co kdybyste si i Vy, v dnešní magickou noc, provedla jeden malý rituál?

Důležité je, abyste, jakýkoli rituál, prováděla sama za sebe. Nesnažte se ovlivňovat druhé lidi. To je totiž věc, která se opravdu vůbec nevyplácí.

Osvobozující a očistný rituál

Jedná se o poměrně známý rituál, jehož síla je právě v opakování a pravidelnosti. Já sama tento rituál provádím několikrát do roka a to vždy, když mám pocit, že se potřebuji zbavit něčeho starého a vstoupit do nového období „očištěná“. Nebo když mám pocit, že mě hodně ovládá něco z mé minulosti, něco, co nemám dořešené a uzavřené. Tímto rituálem to „pošlu pryč“.

A co budete k rituálu potřebovat?

Papír, tužku, svíčku, sirky a bezpečné místo, kde můžete papír spálit.

Jak rituál provést?

Najděte si klidné místo, kde Vás nebude nikdo rušit. Zapalte svíčku a na připravený papír napište vše, čeho se chcete zbavit a co už Vám neslouží.

Sepište si všechny své strachy a všechny černé scénáře, které si ve své mysli promítáte. Může to být strach z toho, že nebudete mít dostatek zdraví, lásky, hojnosti, ale také různá přesvědčení (nejsem dost dobrá, úspěšná, nemám talent, schopnosti, nejsem dobrá máma, manželka, dcera …), emoce (vztek, smutek, bezmoc nad nějakou situací) a nevyřešené a nedořešené vztahy (nechtějte se zbavit lidí, ale vztahů s nimi).

Až budete mít vše sepsané, představte si, že všechny ty věci jste skutečně předala tomu papíru. Ten přeložte a spalte. Spálit ho můžete buď nad svíčkou nebo ho můžete hodit do ohně. Až budete papír pálit, představte si, že všechno to, co je na něm napsané, se vážně ničí nebo ve Vás čistí. Můžete i Oheň o očistu požádat. Popel pak můžete zakopat nebo rozprášit s představou, že se vrací do Země. Poděkujte sobě, Ohni a Zemi za tuto očistu.

Pokud chcete, aby byl efekt očistného rituálu ještě znásoben, dejte si nakonec očistnou sprchu nebo koupel. Přidejte nějaké očišťující bylinky nebo sůl. Nemyslete na to, co jste opustila a odevzdala Ohni a Zemi, ale na nějaké nové, příjemné, zářivé místo uvnitř sebe, které se, díky očistě, uvolnilo.

foto: Pixabay