Většina lidí, kteří vidí tura domácího, si řekne: „Hele, kráva“. Z mého pohledu čistě užitkové, nesprávné pojmenování (kráva je krávou jen v určité fázi života, navíc je to pojmenování jen pro samici) a z pohledu veganství, kdy jsou si všechny bytosti rovny, zásadně diskriminující.
Dojivost krav stoupá do 6. roku života, ale po 10. roce začne opět klesat a krávy se poté vyřazují. Dále pak se jejich chov zaměřuje pouze na jedno plemeno. Světová produkce mléka připadá v současné době z 83 procent na jedno jediné mléčné plemeno, a to na holštýnský skot.
Holštýnský skot prošel intenzivním šlechtěním zaměřeným na zlepšení své genetiky. Dle zemědělských odborníků od roku 2001 je cílem šlechtění holštýnského skotu systematické zlepšování celkové rentability chovu na základě genetického zlepšování vlastností zvířat. Dle zemědělců se genetickým zlepšováním dosáhlo za období realizace šlechtitelského programu zvýšení průměrné užitkovosti – každoročně se zvýšila o 263 kg mléka. Řízené křížení, množení a zasahování do integrity živých bytostí nepovažuji za správné chování k přírodě a živým bytostem, natož pak jejich manipulace za cílem zvýšené dojivosti a následně samozřejmě i zisku.
Tuří samice jsou uměle oplodňovány, aby byly neustále březí a dodávaly mléko, než jsou vyřazeny.
K samicím rovný přístup
Tuří samice jsou jako každé jiné a stejně jako ctíme ženský princip u lidí, měli bychom ctít tento princip i u jiných zvířecích druhů. Jsou uměle oplodňovány, aby byly neustále březí a dodávaly mléko, než jsou vyřazeny. Jejich umělou inseminaci provozují většinou muži. Tento fenomén popisuje Kagawa ve své práci z roku 1978, kde zmiňuje, že máme jakýsi ženský prvek/princip, který je přítomen všude, nejenom u samic lidských humanoidů, ale i u zvířecích samic. A pokud se dopouštíme manipulace, znásilnění a umělého odchovu samic jiného živočišného druhu, podporujeme tím degradaci a pošpinění ženského prvku všeobecně napříč veškerým živým spektrem.
S odkazem na své předchozí Flowee články si dovolím již jen ve zkratce zmínit, že je potřeba se soustředit na pochopení zvířat jako celistvých bytostí a také i přírody a jak funguje. Dále pak svoboda je každému garantována a tur domácí a jeho krávy si ji zaslouží také, jelikož cítí, myslí a stresují se.
Čtěte také:
Tomáš Sedláček: Stavba hranic mezi člověkem a přírodou
Tomáš Sedláček: Nečinně přihlížející člověk, který jí rostlinnou stravu, není vegan
Náhražky masa, které si zamilují i masožravci!
foto: Shutterstock
