Konstelace: Tajemný rituální zážitek nebo pomoc při řešení problému?

Tak jsem tam byla. Vůbec jsem netušila, co mě čeká. Do poslední chvíle to vypadalo, že se ani nezúčastním, stále něco nevycházelo. Co jsem zažila na konstelacích a co jsem si odtamtud odnesla? 

Cizí lidé na místě ve mně probouzeli pocity jakési úzkosti. Opět se projevila moje povaha – kdo uteče, vyhraje – a já měla chuť se sebrat a odejít. Po dvou minutách jsem litovala, že jsem tam šla, a náhlá nervozita dosahovala obrovských rozměrů. No tak dám to, že jo? Přeci nezdrhnu, když už mě tu všichni viděli… to by bylo docela trapné. Tak jsem si sedla na židličku, nalepila si samolepku se svým jménem na tričko a už jen čekala, co se bude dít. S Honzou Krejčiříkem z Behavio Shifting jsem se kdysi setkala na akci Šťastné Česko a působil na mě docela příjemně, a když jsem pochopila, že zrovna on je terapeut/ konstelatér, nervozita mě začala pomalu opouštět.

Ano, asi už jste pochopili, že jsem se zúčastnila konstelací. Vzhledem k tomu, že mi o nich nadšeně vyprávěl člověk, který je velký pragmatik a analytik, byla jsem opravdu zvědavá, i když jsem vůbec netušila, co mám čekat. Honza se ujal slova, představil se nám, nováčkům vše vysvětlil a mohlo se začít. Ještě snad podotknu, že se nejednalo jen o rodinné konstelace, ale i o firemní.

Co jsou to konstelace?

Konstelace jsou metodou rozvoje osobnosti – metodou sebepoznávací i terapeutickou. Umožňují názorně ukázat a pocítit souvislosti a vztahy mezi členy rodiny, případně členy širších systémů. Podle předmětu řešení mohou být konstelace např. rodinné, partnerské, firemní, politické atd. Lze je provádět formou semináře nebo také individuálně. Jde především o pochopení souvislostí, odhalení dosud skrytého a nalezení toho, co přispěje k obnovení rovnováhy v dané soustavě. V rodinných osudech se některé příběhy (respektive vzorce chování) opakují. Pokud jsou podobnosti v příbězích nápadné, mohou se jejich aktéři ptát po příčině. Rodinné konstelace odpovídají na tuto potřebu a nabízejí jeden z pohledů na nevědomou rodinnou dynamiku. Otázkou zůstává, jestli nám je tato „hra“, možná by se dalo říci „divadelní hra“, schopna něco odhalit, nějak nám pomoci, nebo jestli se jedná jen o jakousi „komedii“ na lidi.

A jak probíhají?

Klient popíše terapeutovi/konstelatérovi podstatu svého problému, tedy zakázky, ten se zeptá na základní informace o rodině a na neobvyklé situace a události v rodině. Pokud má klient svůj genogram, kde má zapsané těžké osudy rodiny, je namístě ho terapeutovi/konstelatérovi ukázat. Ten pak může snáze pochopit zatížení rodiny a lépe proniknout v daném tématu do hloubky.

Následně terapeut/konstelatér navrhne, kteří lidé by měli v konstelaci být. Klient si vybere ze skupiny zástupce představitelů konstelace a také zástupce za sebe. Klient tyto zástupce rozestaví po místnosti tak, jak si představuje, že jsou mezi nimi jejich vzájemné vztahy, nebo prostě jen tak, jak to cítí. Zástupci se stávají živými modely původního systému rodinných vztahů. Informace od zadavatele, vizualizace konstelace a reakce představitelů jsou základem pro hledání řešení podstaty problému, který byl zadaný klientem. Následné přesouvání a přestavování představitelů, jejich pohyb a reakce jsou hlavním návodem při hledání řešení a odkrývání systému rodinných a jiných vztahů. V závěru každé konstelace má každý člen rodiny své příslušné místo a funkci. Přijetí tohoto obrazu klientem je právě onou terapií s léčivými účinky, neboť se postupně přizpůsobuje na jeho osobní realitu.

Konstelace firemní i rodinné

Naše první konstelace (zakázka) byla firemní, dále už se pokračovalo jen v rodinných. Jedna konstelace byla multidimenzionální. Myslím si, že ta byla pro většinu zúčastněných překvapením. Honza vedl konstelace velice pečlivě, vše si zapisoval, vždy se zadavatelem zakázky probral potřebné informace a řekl mu, jaké zástupce má postavit. Vždy postavené lidi oslovoval jmény lidí, za které stáli, používal termín v zastoupení. Do každé konstelace se hluboce ponořil a mohl se tak daného tématu dotknout do větší hloubky. Velice dobře pracoval s energiemi a jeho vedení mě oslovilo.

Konstelace byly různorodé a ze všech jsem si odnesla i něco pro sebe. Zejména ze závěrečných konstelací, jelikož jsem každou velice silně vnímala a uvědomila si, že každá konstelace má svůj řád, a když tomu řádu porozumíme, pocítíme v sobě sílu, lehkost a svobodu.  Je totiž až neuvěřitelné, že když věrně napodobíte svou rodinu a rodinné vztahy, začnou mít představitelé velmi podobné myšlenky a pocity, jako mají nebo měli členové rodiny, aniž by je znali.

Silný zážitek, a pak...

Po prvním zděšení „kam jsem to jen vlezla“ jsem odcházela spokojená a vstřebávala poměrně silný zážitek.  Přiznávám, že chvílemi jsem byla až fascinovaná vývojem některých konstelací. Asi dva dny po napsání tohoto článku jsem stále měla potřebu zjišťovat více a více o konstelacích. Možná jste zaznamenali, že jsem nikde nezmínila fakt, co mně samotné konstelace přinesly, jak se cítím po uplynutí nějaké doby – u mě to jsou tři týdny.

No je to proto, že od té doby, co jsem absolvovala konstelace, se cítím totálně vysátá. Nic mě nebaví, do ničeho se mi nechce. Jako kdyby mi někdo (nebo něco?) vysálo energii z těla. Samozřejmě to nepřisuzuji samotné konstelaci, ale nalezené informace mě donutily trochu se zamyslet…

Energetičtí upíři

Stále hledám příčinu své nenálady a vyčerpanosti, a to ve všem. Špatná nálada, menstruační cyklus, vedra, lenost. Přemýšlela jsem i nad tím, že musím změnit to, co dělám, protože mě to už nebaví a nic mi to nedává. Nemám na NIC náladu a energii. Jako kdyby mě o ni něco připravilo.

A při brouzdání po internetu a hledání informací jsem narazila na článek, kde se píše o tom, že pokud se do konstelace staví mrtví lidé, nepřijdou jen jejich duše, ale přijdou s nimi i takzvaní energetičtí „upíři“. Různě se lepí na „herce“ a neustále se přesouvají. A ti energetičtí upíři, kteří terapeutovaným osobám způsobují problémy, od nich díky provedené konstelaci odcházejí. Ale nemizí. Přesouvají se. A kam? Na jiné „herce“…  Opustí tedy terapeutovanou osobu, ale odchází s někým jiným do jiné rodiny. Nebo si je mezi sebou jednoduše předáme, třeba objetím. Podle tohoto názoru by se tedy dalo říci, že provedená konstelace sice může ulevit a nějak pomoci terapeutované osobě, ale zároveň uškodí jiné osobě, která se konstelace zúčastnila.

Energetický „upír“ je něco nebo někdo, kdo potřebuje energii jiných lidí k tomu, aby mohl normálně fungovat.  Je to jedinec zcela oslabený vnitřními konflikty, které ani nechce vyřešit (je pro něj pohodlnější parazitovat na jiných). Nebo je pod vlivem jiného psychického upíra. Tím má neustále nízkou hladinu energie a tento neustálý deficit se snaží vyrovnávat vysáváním energie jiných lidí. Jako energetického upíra tedy označujeme živou bytost, která „vysává“ energii z jiných lidí, nebo se také může jednat o jakéhosi „ducha na nižší energetické úrovni“, kterého přitahuje právě naše energie. Na konstelacích se setkáme s těmito „duchy“, kteří cítí naši energii a mají potřebu se na ní přiživit. Dále je zde názor, že problémy si máme tedy řešit sami a ne je „přehazovat“ na jiné. Nikdo jiný to za nás, bez újmy na druhých, dokázat nemůže.

Takže jak na to? A jak z toho?

Když si vás někdo postaví do konstelace jako například svého otce na místo, kde cítí, že by ten otec měl stát, stáváte se součástí modelu lidského systému, který na vás plně působí. Vy tomu člověku říkáte, jak se cítíte, jestli máte potřebu se někam otočit nebo přesunout. Z toho se pak dají vyvodit vztahy v rodině, na pracovišti nebo v jakémkoli jiném systému, v němž jsme zapojení a jehož model postavíme. Pokud nás tedy někdo postaví do systému a my z něj máme reálný prožitek, musíme jej odložit správným vystoupením z konstelace a odchodem z ní.

Ale opravdu to funguje?

Je zaručené, že vystoupením z konstelace opravdu necháváme problémy druhých na místě nebo si je táhneme domů, jako těžký batoh na zádech? Zamýšlím se nad tím už několik dní a stále nejsem schopna dobrat se výsledku a odpovědi. Spoléhám na to, že Honza je v tom, co dělá, dobrý a že nás vedl správně. Že nejen dokázal vytáhnout „ty věci“ na povrch, ale pak je také „zabalil a uhladil“, abychom všichni odešli v pořádku. Já doufám, že ztráta mé energie je jen dočasná a že na zádech žádného „energetického upíra“ nenosím. Stále pro mě zůstává otázkou, do jaké míry jsou konstelace prospěšné a do jaké míry nám můžou pomoci. Někdo tvrdí, že se účinek konstelace objeví do dvou dnů, u někoho třeba až za několik let. Tak uvidím, jak to bude probíhat u mě. Na závěr chci ještě poznamenat, že ať tu upír je nebo není, z konstelací jsem si odnesla jednu důležitou věc: V konstelaci nejde o zážitek, ale o změnu perspektivy. O jakýsi pohled z výšky na celek, který jsme znali jen jako shluk součástí a teď na něj nahlídli jako na celý tvar. Prožitý zážitek má zcela změnit náš pohled na věc. A je jen na nás, jak tento změněný pohled aplikujeme do našeho života.

Uvědomila jsem si, co musím udělat proto, abych se zbavila toho, co mě opravdu tíží. Naprosto zřetelně jsem si ujasnila, co chci a co ne a jak dále postupovat. Nečekám, že to za mě „vyřeší“ prožitá konstelace, řeším to sama. Konstelace mi ale ukázala tu cestu, jak na to.

Reklama

foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek