Na náměstí v centru postává kroužek několika mužů. Ten nejatraktivnější z nich je instruktorem kurzu balení, kterého si jeho studenti dobře zaplatili. Naučí je používat vnitřní mužský magnetismus tak, aby jim dívky ležely z u nohou. Nastal čas lovu. Nejodvážnější z mladíků dostává úkol rozhlédnout se kolem a určit si svůj „target“ – třeba tu znuděnou slečnu, která kouká do telefonu při čekání na tramvaj. Pomalu se k ní přibližuje a přemáhá trému, zatímco ho ostatní pozorují z povzdálí. S hraným sebevědomím říká „ahoj, nezašla bys na kafe?“ Slečna trochu překvapeně vyvalí oči. Chlapec vysloví kompliment: „Sice nejsi můj typ, ale u tebe bych udělal výjimku.“ a řekne si o telefonní číslo, zatímco se nenápadně snaží dotknout její ruky. Jak mu dívka asi odpoví? Za a) "Jasně. Piš si: 606 666 666",  za b) "Pojďme si to rozdat tamhle do tý telefonní budky" nebo za c) "Kafe nepiju, jsem těhotná" ?

Pickup artists (zkráceně PUAs) je komunita mladých mužů se společným cílem – profesionálně ovládat strategie, jak sbalit holku a dostat ji do postele. .

Červená pilulka mužského světa

Spolu s incely, aktivisty za mužská práva a MGTOW (Muže, jdoucí si svou vlastní cestou) patří do tzv. Manosphere, online společenství, vyznačující se mužskou nadřazeností. Všechny čtyři skupiny sdílí společnou ideologii, kterou nazývají metaforicky„red pill“.  Odkazují na první díl Matrixu, kdy Morpheus dává Neovi na výběr mezi modrou a červenou pilulkou. Pokud zvolí modrou, zůstane navždy v nevědomí a pod nadvládou strojů. Pokud zvolí červenou, procitne do reality.

V realitě Red pill ideologie  jsou muži finančně, materiálně a psychologicky zneužíváni ženami. Feministky jim s oblibou ničí životy a falešně je obviňují ze znásilnění, obtěžování nebo domácího násilí. Současné ženy také trpí tzv. hypergamií -  využívají podporu svých manželů - „betasamců“, zatímco se systematicky snaží vyspat s "alfa - samcem", aby počaly geneticky co nejkvalitnější dítě. U rozvodu to pak beta - samci projedou – přijdou o dobrou pověst, majetek a děti. 

Red pill se ale paradoxně v několika věcech v zásadě shoduje s feminismem, proti kterému tak brojí. Například v tom, že od mužů se automaticky očekává síla, výkonnost a úspěch. Muži se pak stydí říct si o pomoc a jdou si to rovnou hodit.

Pick - up artists jsou z Manosphere asi nejsympatičtější

Čtyři skupiny v Manosphere se od sebe liší. Jsou to pickup artisté, mezi nimiž najdete pár jedinců, kteří nenávistí k ženám nijak zvlášť netrpí, spíš k nim přistupují s určitým druhem benevolentního sexismu. Nelze je všechny házet do stejného pytle. Bohužel ale mají jako komunita  vlastnosti bubliny, jejíž členové si vzájemně posilují názory -  postupně se radikalizují.   A čím víc je nějaká pick - up celebrita šílenější, tím více pozornosti sklidí a více lidí ovlivní.

Počátky hnutí se dají vystopovat až do roku 1970, kdy Eric Weber, editor z New York Times, napsal bestselller „Jak sbalit holku“, který byl později přeložen do 20 jazyků. Tato příručka je založená na jeho osobním výzkumu, stávajícím z mnoha Weberových rozhovorů s ženami o svádění, sexu a flirtování. Weber svým čtenářům vzkazuje, že se rozhodně nemusí bát svůj objekt touhy kdykoli oslovit, protože je to jejich přirozenou mužskou výsadou. Druhá část lidstva by měla pouze sedět a čekat. „S nástupem hnutí za ženská práva bude trvat ještě dlouho, než průměrná holka bude moci oslovit cizího muže, aniž by si připadala jako děvka,“ dodává.

Naštěstí my ženy můžeme signalizovat svoji chuť si zasouložit vizuálně, a to tak, že se oblečeme do něčeho hezkého. Weber píše: „Proč si myslíte, že se promenádují v sukních sotva milimetr pod intimními partiemi? Proč myslíte, že tolik z nich úplně přestalo nosit podprsenky a kalhotky? Jen proto, aby vypadaly hezky? Neblázněte. Ukazují vám svá prsa a zadky proto, aby vás stimulovaly. … Přesto všechno ale Weber zdůrazňuje konsent. „Balení je vzájemné a ženy mají právo říct ne“.

Pokud jste bílý muž, můžete si dělat, co chcete… 

 

 

Ti „nejlepší“ z oboru

Mezi pick-up artisty patří i mnoho dalších kontroverzních osobností, které si ve svém přístupu k ženám s Weberem nezadají. Jedním z nich je například Eric von Marcovich, kanadský pick-up artist, který mládí strávil hraním Dračího doupěte a k pick-upu se dopracoval až v pozdějším věku, kdy vyvinul takzvanou Mystery Method. Vždy vypadal extravagantně a nebál se bizarního humoru. Radil, aby muži demonstrovali svou vysokou hodnotu na sexuálním trhu vyprávěním historek o tom, jací jsou borci.

Neil Strauss zase začal s pick-upem na fitness campu Erica Von Marcoviche, se kterým se tam skamarádil. Strauss se proslavil především díky své knize The Game: The Penetration To The Secret Society of Pick-up  artists (Proniknutí do tajného společenství pick-upu). Ve svém díle popisuje zkušenosti z komunity, jejímž se později stal členem. Je plná manipulativních balících metod, nicméně jsou tam i chabé pokusy o self – awareness. Uvědomuje si jednu zajímavou věc: členy pick-up komunity mnohem více baví diskuze o balení holek, než skutečné poznávání žen.

Roosh V za svoji kariéru stihl inspirovat spoustu dospívajících chlapců k tomu, aby se z nich stali sociopati, kteří berou ženy jako lovnou zvěř.

Dalším hrdinou je Julien Blanc, americký dating kouč. Blancovi byl oficiálně zakázán vstup do Británie, protože propagoval sexuální útoky. Na videu z jednoho ze svých seminářů vypráví o svém výletu do Japonska o tamějších ženách: „Pokud jste bílý muž, můžete si dělat, co chcete… Stačí projít Tokio, čapnout holku, zařvat 'Pikachu' a dát si její hlavu na ptáka.“

Na videoklipech na YouTube, které už smazal, bylo opravdu vidět, jak si Blanc strká obličeje žen do rozkroku. Blanc se za svá zneužívající videa snažil omluvit s tím, že to bylo vytrženo z kontextu a že jen učí kluky, jak získat sebevědomí, aby se mohli stýkat se ženami a rozvíjet osobní vztahy.

Rape culture non plus ultra

Mohla bych jmenovat mnoho dalších pick- up celebrit. Zatím mě nejvíc ze všech zaujal americký bloger Daryush Valizadeh, známý také jako Roosh V. Tento alfa samec řekl, že „muži by se měli při sexu natáčet skrytou kamerou“, aby předešli obvinění ze znásilnění. Též psal články na téma „Když ne znamená ano“ nebo „Obtěžování je mýtus, vymyšlený sociálně retardovanými běloškami“. K tomu všemu chtěl měnit právní legislativu. Znásilnění podle něj mělo být na soukromém pozemku zlegalizované, protože ženy by konečně za sebe musely převzít zodpovědnost a dávat si lepší pozor, ke komu jdou domů. (Realita je taková, že většinu znásilnění má na svědomí někdo, koho oběť zná – partner, kamarádi, kolegové, blízcí.)

Členy pick-up komunity mnohem více baví diskuze o balení holek, než skutečné poznávání žen.

Samozřejmě se vzedmula tsunami otravné cancel culture, která Rooshovi V sice zvýšila dosah a popularitu ale přinesla i nějaké komplikace. Nechtěli ho třeba pustit přes hranice. Tak se začal obhajovat, že to celé myslel jenom jako srandu, načež promazal svoji stránku „Return of the kings“ (Návrat králů). Roosh V se prý ale změnil - před 8 lety  prodělal myšlenkový shift, snědl "boží pilulku", ta červená byla jen přechodná fáze. Zavázal se arménské apoštolské církvi a osoudil mimomanželský sex. Ať už to myslel vážně nebo ne, Roosh V za svoji kariéru stihl inspirovat spoustu dospívajících chlapců k tomu, aby se z nich stali sociopati, kteří berou ženy jako lovnou zvěř, vztahy jako soutěž a množství sexu jako ukazatel úspěchu a štěstí.

Šmejdi

Klienty PUAs bývají i velmi zranitelní a naivní muži. Stejně jako pro jejich ženské protějšky i pro ně může být seznamovací scéna děsivá a matoucí. Říkat jim, že mají být agresivní pronásledovatelé a že odmítnutí se rovná neúspěchu, není zrovna nejlepší řešení. Určitě se najdou PUAs, kteří vyučují svádění hlavně z lásky ke svým kámošům – přejí jim, aby si taky trochu užili. Většina to ale vyloženě chápe spíš jako business. PUAs prodávají svoje služby téměř s nulovými náklady. Není proto divu, že jsou v tomto průmyslu miliony dolarů. Kromě toho, že vám chtějí prodat knihu nebo kurz, někdy nabízejí i potravinové doplňky, zvyšující hladinu testosteronu a tvorbu svalové hmoty.

Někdy se buňky podobají náboženskému kultu. Prezentují se jako klub zasvěcených, kteří sdílí tajné znalosti a starověké esoterické moudrosti. Společnost rozdělují na „my a ti ostatní“, čímž myslí ženy a beta samce, kterými opovrhují. Neznají kompromis mezi „alfa vítězem“ a „beta loserem“ – buďto do komunity patříte se vším všudy a nezpochybňujete ji, nebo jste out. Jinému přístupu k ženám, než mají oni, se vysmívají.

Žena - návod k použití

PUAs obě pohlaví radikálně stereotypizují.  Základním předpokladem pick-upu je přijetí faktu, že veškeré interakce mezi muži a ženami podléhají určitým základním principům, kterým když porozumíte, můžete je využít ve svůj prospěch. Ostatní, co tato pravidla neznají, nebo mají k ženám respektující přístup, jsou ohrožení tím, že je ženy budou zneužívat a stanou se „beta samci“.

Kdybys měla trochu tenčí ruce, měla bys fakt úžasnou postavu.

Na stránkách Lovcův deník se píše: „Součástí sexuální strategie mnoha žen je snaha vytvořit si síť kvalitních podporovatelů, orbiterů a kamarádů ve friend zóně – tedy beta chlapů, kteří s danou ženou nemají sexuální vztah, nicméně jsou ochotni ji podporovat (např. materiálně či svými činnostmi), často s marnou vidinou možného navázání romanticko-sexuálního vztahu v budoucnu.“

O ženách alfa samci předpokládají, že jsou sobecké, oportunistické a když mají příležitost, partnera vymění za někoho s vyšším společenským a ekonomickým postavením. Během toho, co se nechávají vyživovat beta samci, se snaží vyspat s alfou kvůli reprodukci, případně sexu samotnému. Protože jsou ženy takhle vyčůrané, je úplně v pohodě na ně používat manipulaci.

Je to jednoduché. Na začátku musíte sebrat odvahu a po třech sekundách očního kontaktu svou kořist oslovit. Jak na to, když se hodně stydíte? Vykašlete se na psychoterapii nebo léky proti úzkosti. Zkuste trénink, který vám s tímto strachem pomůže: volejte na náhodná telefonní čísla a ptejte se třeba na to, jaký je oblíbený seriál volaného. Nebo zkuste přesvědčit bezdomovce, ať vám dá 5 korun. 

Hlavně ale musíte trénovat, trénovat, trénovat. Začněte na těch ošklivějších holkách. Dělejte to ve škole, v práci, když venčíte psa. Nebo když jste úplně namol, protože potom máte odvahy nejvíc. „Ahoj, vypadáš tady tak krásně, že jsem tě musel přijít pozdravit.“ Nebo: „Vypadáš zajímavě, rád bych tě poznal.“ Nevíte, o čem s ní dál mluvit? Zkuste se navléct do extravagantního až bizarního oblečení. Tím získáte téma k dalšímu rozhovoru. Chvíli nezávazně konverzujte a pak ji začněte negovat. 

Negging a metoda cukru a biče

Negging, jedna z doporučených balicích metod, jsou urážky převlečené za kompliment. Jednoduchý a efektivní negging používá jemnější verzi body-shamingu: „Kdybys měla trochu tenčí ruce, měla bys fakt úžasnou postavu.“ Záměrem je překvapit ženu natolik, aby se o sebevědomého muže, který ji uráží, začala zajímat, namísto toho, aby si ho onálepkovala jako otravného úchyla. „Hezký vlasy. To je paruka?“ Žena se pak chce víc  zalíbit a je zranitelnější vůči sexuálním návrhům. Na svou obhajobu, ve které je i kousek pravdy, PUAs tvrdí, že se ve skutečnosti snaží jen odlišit od zástupů mužů, které atraktivní ženy zasypávají komplimenty.

Pokud si už začínáte věřit, zkuste ji lehce šokovat. „Už ti někdo říkal, že tvoje prsa vypadají jak z photoshopu?“ Až ji dostatečně pourážíte, zase ji trochu pochvalte a udělejte jí dobře. Povězte jí o vašem kamarádovi, který má problém s přítelkyní, a zeptejte se na její názor, jak by to řešila. Bude si připadat důležitě a navíc se téma konverzace stočí na oblast „sex, láska & něžnosti“, takže flirtování bude snadnější. Vyslovujte hodně často její jméno. Ženy se údajně zajímají pouze o sebe, takže opakování jejího jména ji „nakopne“ k tomu, aby si myslela, že se o ni zajímáte. Vytvoří falešný pocit blízkosti, což vyvolá dojem, že situace je intimnější, než ve skutečnosti je.

Stejný podmíněný reflex jako u psa lze vytvořit i u dívky. 

Shazování, pochlebování a dělání jí dobře hodně střídejte. Říká se tomu hot´n´cold metoda. Je to stejný mechanismus, který funguje v dlouhodobých toxických vztazích. Podobně jako triangulace. Když chcete sbalit jednu holku, soustřeďte se na tu druhou, nebo ji srovnávejte s jinou. „Řekni mi taky něco o tvojí kámošce, mrk mrk.“ Během všech těchhle tanečků si nebojte šáhnout. Ano, dotýkat se máte začít už na 1. rande, ještě lépe během prvních pěti minut, co jste se s ní seznámili.

Tomuto progresivnímu dotýkání se také říká „kino eskalace“. Nejdřív jí podejte ruku. Pak se dotkněte jejího lokte a povídejte u toho něco zajímavého. Když se s něčím svěří, poplácejte ji po rameni. Odhrňte jí pramínek vlasů za ucho. Proces musí být velice pozvolný, aby si toho žena nevšimla. Od podání ruky uběhne pět hodin a už ji máte v posteli. Cíl splněn, máte další zářez.

Žena jako pes

Poslední metoda, kterou popíšu, se hodí obzvlášť v momentě, když si chcete omotat novou přítelkyni kolem prstu. Jedná se o takzvaný „anchoring“ (ukotvování) a vychází ze základů neurolingvistického programovaní, které si mimo PUAss oblíbily i podivné sebezlepšovací kulty. Metoda je  ilustrována na Pavlovovu reflexu. V jednom návodu na anchoring pick-up artist napsal: „Pavlov zazvonil na zvonek, dal psovi jídlo, pes to uviděl, ucítil a začal slintat. Po několikerém opakování procesu zvonění na zvonek, nabízení potravy a slintání psa vědec z procesu vyřadil nabízení potravy. Prostě už jenom zazvonil na zvonek a... pes začal slintat stejně, protože svým počínáním Pavlov vytvořil u testovaného jedince podmíněný reflex. Stejný podmíněný reflex lze vytvořit i u dívky.“

Dle této metody vyhledáváte momenty, kdy žena prožívá nějakou silnou emoci, a tu se snažíte propojit s takzvanou kotvou. Kotva může být cokoliv, například vůně, gesto, dotyk na určité části těla, průpovídka. Pokud se zadaří, kdykoliv poté je žena s triggerem konfrontována, vyvolá to v ní žádanou emocionální odpověď. Je to podobné, jako když slyšíte hudební skladbu, při které jste se kdysi poprvé líbali s milovaným člověkem. Vzpomínka ve vás vyvolá romantickou náladu. Přirozeně vytvořenou kotvou je v tomto případě hudební skladba.

Holka radí, jak balit holky

„Chceš chytit rybu? Tak se na radu neptej ryb, ale rybáře.“ „Aniž bych chtěl přirovnávat ženy k psům, tak do jisté míry s touto metaforou souhlasím,“ píše jistý donchuán na stránkách Lovcův deník. Kdyby vás ale přece jenom zajímal názor někoho s vagínou, čtěte dál.

Bavte  se s ní podobným způsobem jako se svými kamarády, jen vynechejte ten úplně nejvíc hardcore fekální humor. Pozvěte ji na pivo, stejně jako byste pozval souseda, který se k vám zrovna přistěhoval do baráku a shodou okolností poslouchá úplně stejně bizarní hudbu jako vy. V žádném případě kvůli ní neutrácejte za luxusní restaurace. A nemáte povinnost za ženy platit drinky, normální je se střídat. Nelijte na sebe žádnou voňavku s feromony. Bohatě stačí, když nebudete smrdět… Vynechte komplimenty, o kterých si myslíte, že je ženy chtějí slyšet. Když už nějaký obdiv vyjádřit  chcete, před tím, než ho vyslovíte, se ujistěte, že to není lež anebo klišé. 

Bavte  se s ní podobným způsobem jako se svými kamarády, jen vynechejte ten úplně nejvíc hardcore fekální humor.

Zhluboka dýchejte a snažte se být v klidu. Jestli jste nervózní, svěřte se jí, že máte sociální fobii a je pro vás trochu těžký poznávat nový lidi. Během toho, co si budete povídat, si stále připomínejte, že je to jenom další přátelská lidská bytost, nic od ní nečekejte. Šli jste vypít tři rádlery do hospody, to už na příjemně strávený večer bohatě stačí. Ale když se to vyvine jinak, super...  

V momentě, kdy se líbáte, svlíkáte a osaháváte, ale do penetrativního sexu se jí nechce, respektujte to a nepřemlouvejte ji. Kdyby si to náhodou rozmyslela, ozve se vám sama. Poté, co se rozloučíte, ji nebombardujte sms. Napište jednu, a pokud neodpovídá, vydržte to a nepište další ani v případě podezření, že měla autonehodu. 

Zlomte vaz. Věřím, že vám to vyjde.

foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek