Světový den schizofrenie má navzdory své neobvyklé povaze ty nejlepší úmysly. Jeho cílem je zvýšit informovanost, rozbít stigmata jako zbytečné pokračování kdysi skvělého filmu a místo nedorozumění dát prostor empatii. Zároveň však vyvolává otázku: tím, že tomuto onemocnění věnujeme zvláštní den, neposilujeme nechtěně jeho "jinakost"? Nehrozí, že tento dobře míněný krok ještě více izoluje ty, kteří odcizení zažívají denně na vlastní kůži? „Gratulujeme! Váš duševní stav je tak mimořádně jedinečný, že si zaslouží vlastní mezinárodní den, který se bude připomínat!“
Co je schizofrenie? Většinou si pod tímto pojmem představíme rozpolcenou osobnost. Ovšem to, že je někdo ve dne hodný a v noci zlý, že schizofrenie znamená mít v sobě Jekylla i Hyda, je stejně mylný mýtus jako to, že Velká čínská zeď je vidět z vesmíru nebo že Elvis stále žije a vystupuje jako imitátor ve Vegas. Schizofrenie nemá s rozštěpením osobnosti nic společného. Jedná se o komplexní, dlouhodobé onemocnění, které může zahrnovat halucinace, bludy, kognitivní problémy a dezorganizované myšlení. Lidé trpící schizofrenií nemají dvě osobnosti, ale spíše se pohybují ve světě, kde se hranice mezi "skutečným" a "imaginárním" může stírat.
Dobře míněný krok může schizofreniky ještě více izolovat: „Gratulujeme! Váš duševní stav je tak mimořádně jedinečný, že si zaslouží vlastní mezinárodní den, který se bude připomínat!“
Proč tedy přetrvává mýtus o "rozdvojené osobnosti"? Je to prostě dramatický a fascinující příběh, mnohem atraktivnější než strohý popis symptomů a snaze žít normální život. A vděčíme za to hlavně kultuře. Filmy i literatura často vykreslují schizofreniky jako nepředvídatelné a nebezpečné osobnosti. Takové hluboké lidské příběhy jsou samozřejmě pro filmový scénář nebo námět literárního díla velmi přitažlivé, ovšem skutečnost je mnohem méně dramatická. A často také mnohem lidštější.
Nebezpeční schizofrenici jsou výjimkou
Takže jak to je? Jsou lidé trpící schizofrenií nebezpeční? Odpověď je až k uzoufání nudná: nejsou o nic nebezpečnější než lidé, kteří schizofrenií netrpí. Ba naopak, často jsou oběťmi násilí než jeho pachateli. A už vůbec se nemusíme bavit o diskriminaci a nepochopení, kterému musí celý život čelit. Ano, samozřejmě, schizofrenik může být nebezpečný svému okolí. Stejně jako například alkoholik – i když vzhledem ke kulturnímu statutu jedné z nejhorších tvrdých legálních drog je daleko pravděpodobnější, že se setkáte s nebezpečným alkoholikem. Nebezpeční schizofrenici jsou výjimkou.
Jednou z nejnebezpečnějších pověr je romantizace schizofrenie. Často se o ní hovoří jako o vstupní bráně k mimořádným uměleckých schopnostem. Kdo by odolal emotivnímu popisu rozpolceného trpícího génia, nebo tragicky krásné hrdinky? Pravdou ovšem je, že máloco dokáže uškodit běžným schizofrenikům jako tato naivní představa. Už jenom proto, že je někdy interpretována jako výhoda – a věřte tomu, lidé, pro které schizofrenie představuje nekonečnou řadu každodenních problémů, by si to rádi odpustili, i kdyby to byla stokrát pravda. Což není.
Schizofrenie je součástí života mnoha lidí. Není však jejich charakteristickým rysem.
A co je to tedy schizofrenie? Je to nemoc, se kterou žije spousta lidí, žijících často v iluzorních představách, přecházejících někdy do reálných halucinací. Schizofrenie může ovlivnit schopnost člověka uspořádat si myšlenky a souvisle komunikovat. Schizofrenici můžou mít často problémy navazovat jakékoliv vztahy, můžou mít nepředvídatelné emoce – jiné, než na které jsme v daných situacích zvyklí. Mnoho schizofreniků trpí kognitivními poruchami, včetně problémů s pozorností. Ale především – schizofrenici jsou lidé. Mají stejné sny, touhy a vůli žít plnohodnotný život jako všichni ostatní. Jen se musí potýkat s překážkami, které ostatní nemají: především se stigmatizací sebe sama, s nutností dodržovat léčbu a také se snahou být přijímán a chápán veřejností.
Proto je Světový den schizofrenie ideální dobou proto, abychom místo stereotypů nalezli pochopení, místo stigmatizace přijetí a místo pověr jednoznačná fakta. Život se schizofrenií není romantická linka v dramatickém filmu. Je to lidská zkušenost, stejně složitá a rozmanitá jako každá jiná, a je nejvyšší čas, abychom ji jako takovou začali uznávat. A nestačí jen zaplavit sociální sítě elegantními infografikami a hashtagy #WorldSchizophreniaDay. Co kdybychom místo toho na chvíli zatáhli brzdy našeho digitálního rychlíku? Možná bychom mohli vyměnit hashtagy za upřímné porozumění, statistiky za citlivé rozhovory a stereotypy za skutečné lidské vztahy. Kdo ví? Možná odejdete s něčím víc než jen s typickým počtem lajků, sdílení a pomíjivou slávou na sociálních sítích. Možná se obohatíte o neocenitelné poznatky, zboříte předsudky a možná budete i vy sami více lidmi.
Reklama
foto: Midjourney, zdroj: Autorský článek