Podle posledních údajů OSN žije v městských oblastech více než polovina světové populace a toto procento se stabilně zvyšuje. Jistě, konkrétní čísla se mohou lišit a liší v závislosti na konkrétním místě, údaj „více než polovina“ platí pro svět jako celek. V Evropě toto číslo aktuálně atakuje hranici 75 %, v Severní Americe dokonce 83 %. A se stále se zvyšujícími teplotami je pro obyvatele měst problém, jak si v nich speciálně léto ideálně užít (pokud ne přímo, jak ho tam vůbec přežít), čím dál palčivější.
Sedíme v zadním vagónu, ale ve správném vlaku
Historie budování zelených střech sahá až do starověku, v moderní historii a za účelem, který trápí lidstvo v současnosti, však o nich začalo být diskutováno ve druhé polovině 20. století. Tehdy se angažovalo hlavně Německo, které je dodnes označováno za průkopníka v oboru. Díky příznivé legislativě a štědré finanční podpoře tam bylo už do roku 1996 vytvořeno 10 milionů čtverečních metrů zelených střech, což ostatní státy inspirovalo k převzetí obdobné politiky. Pro představu, to je přes 900 fotbalových hřišť a mluvíme o 90. letech 20. století. Vcelku působivé. Přesné statistiky současného stavu nejsou vedeny, podle evropské Federace národních asociací zelených střech ale jejich obliba stále roste.
Česká nezávislá asociace odborných firem a organizací, které se zelenými střechami zabývají, Zelené střechy uvádí, že k roku 2017 bylo v České republice vytvořeno 195 tisíc čtverečních metrů zelených střech. Opět pro srovnání: to je asi 18 (slovy osmnáct) fotbalových hřišť.
Ponechme stranou debatu, která se s ohledem na dostupná čísla nabízí. Ponechme stranou i podrobné informace o možnostech vytvoření zelených střech a finanční stránce projektů. Máte-li zájem, vše potřebné zjistíte zde. Běžného smrtelníka, obyvatele pekelně rozpáleného města, budou ale zajímat důvody, proč by zelenou střechu měl na svém domě také chtít. Tady jsou:
Prostě je to hezčí na pohled
V případě zelených střech nejenže účel světí prostředky, ale zelená střecha jako prostředek k dosažení níže uvedených účelů nemohla mít oku více lahodící formu. No řekněte, nejsou tyhle budovy esteticky někde úplně jinde než ohavná betonová monstra, která vás v červenci smaží za hranici únosnosti?
Zadržují srážky a snižují teplotu
V létě je to až 90 %, v zimě až 40 %. Výrazně se tak snižuje množství odtoku vody a podporuje její přirozený koloběh. V neposlední řadě to šetří kanalizační řad, do kterého dešťová voda splachuje znečišťující látky, které tam pak způsobují erozi a kontaminaci. Střecha, osázená zelení, má mimoto v létě až o 40 °C nižší teplotu než běžné krytiny.
Snižují spotřebu energie a skleníkových plynů
Zelené střechy mohou poskytovat izolaci a stínění budov, čímž snižují potřebu vytápění a chlazení. Mohou také snížit okolní teplotu tím, že odrážejí sluneční záření a ochlazují vzduch – a to zase sníží nároky na klimatizaci a výrobu elektřiny, které jsou hlavními zdroji emisí skleníkových plynů.
A kromě toho, na takové zelené střeše se vám stoprocentně bude lépe relaxovat po náročném pracovním dni. Zelené střechy si svůj den prostě zaslouží.
Reklama
foto: Shutterstock, Zelenestrechy, zdroj: Autorský článek