O kosmetice ze starých dobrých časů, která se dá i jíst

V první polovině 19. století žil v Čechách věhlasný lékárník Karel Havlík. Zastával názor, že nejlepší léčitelkou je sama příroda. Proto veškerou kosmetiku vyráběl z přírodních surovin, které si sám sbíral. Se svými mastičkami a krémy slavil velké úspěchy a jeho služby dokonce využívala i česká šlechta. Jeho umění a znalosti zastavil únor 1948 a pak přišel masivní příval chemických přípravků. Až po roce 2000 Havlíkovu rodinu oslovila Zuzana Krejčí, která se v té době přírodní kosmetikou zabývala. A tradice se obnovila. Na Festivalu Evolution jsme mluvili s vnučkou Karla Havlíka Annou Braslavcovou.

Ve stánku Havlíkovy přírodní apotéky působí drobná blondýnka s mikroportem a četným publikem sebejistě. V tématu přírodní kosmetiky je totiž pevně v kramflecích. Když ji ale vytáhneme na rozhovor, je tato milá mladá dívka trochu nervózní. Je na ní vidět, že by se ze všeho nejraději co nejdříve vrátila zase zpět ke stánku mezi své zákazníky. Havlíkova apotéka je totiž Annina "srdcovka" a na festivalu by její stánek neměl ani chvíli zahálet. Tak jako nezahálí Anna, která si prý už nedovede představit, že by pracovala jinde.

Reklama

Vzpomínáte si ještě na dědečka?

Bývala jsem hodně divoké dítě a vždycky, když jsem třeba spadla z kola a přišla domů s brekem, tak mi to babička vyčistila a dědeček vzal nějakou mastičku, ránu mi ošetřil a za dva tři dny byla zahojená. Byla to výhoda, že jsme měli na všechno tyhle přípravky, ale já to v té době brala jako samozřejmost.

Receptura na krém Krásná kurtizána byla skutečně vyvinuta pro ženu, která pracovala v jednom nejmenovaném pražském zábavním podniku.

Kdo přišel s nápadem oživit jeho práci?

To byla paní Zuzana Krejčí, nynější majitelka Havlíkovy přírodní apotéky. Je sběratelkou receptur a už dřív míchala své i dědovy krémy, pak se se mnou spojila a společnost založila. Největší část receptur tedy pochází od mého dědečka a ty ostatní jsou právě od paní Krejčí. Ráda jezdí po světě a kupuje staré vzácné knihy, teď naposledy jsme například pro jednu byly až na Sardinii.

Máte hodně originální design a názvy výrobků…

Ano, i to jsme zčásti přejali od mého dědy. Ke každému krému se váže určitý příběh, který nás inspiroval k jeho pojmenování. Například receptura na krém Krásná kurtizána byla skutečně vyvinuta pro ženu, která pracovala v jednom nejmenovaném pražském zábavním podniku. Velmi dbala o svůj vzhled a přála si ho zachovat svěží co nejdéle. Nebo Hraběnčino sérum se připravovalo speciálně pro hraběnku Emilii Von Kneifel.

Může být dnes vůbec kosmetika stoprocentně přírodní?

Ano, ta naše je. Musím ale upozornit na to, že termín přírodní kosmetika je značně zavádějící. I když totiž výrobek obsahuje různé parabeny, silikony, sulfáty a další ropné deriváty a vy do něj přidáte i sebemenší množství přírodní složky, můžete ho podle naší i zahraniční legislativy označit za přírodní.

Naše kosmetika ale opravdu přírodní je a navíc v biokvalitě, což znamená, že má certifikát, kolik procent přírodních a bio složek v sušině obsahuje. Pokud tedy chcete opravdu přírodní kosmetiku, je vhodné si vybírat tu, která má i bio certifikaci, například od Eco cert nebo německé BDIH či CPK Bio. My však v současnosti usilujeme o získání certifikátu Demeter, což je, dá se říci, ještě o třídu výš než bio kvalita. V produktech musíte mít kolem 90 % bioložky, což už v současnosti splňujeme. Certifikát bychom rádi získali do konce roku 2018 nebo nejpozději začátkem roku 2019. A pokud se nám to podaří, budeme první kosmetickou společností v Česku, která ho bude mít.

Některé chemické přísady jsou ale v krémech potřeba. Například konzervanty. Myslíte, že se dají všechny plně nahradit přírodními?

Já si myslím, že ano, a to i v případě konzervantů. Kosmetiku zcela bez konzervantů vyrábět nelze, protože by nevydržela, ale i tyto látky mohou být na přírodní bázi. My například používáme propolis, rozmarýn, med, kyselinu citronovou, kyselinu levulovou, což je sodná sůl vyrobená z levandule. Také kyselinu anýzovou z anýzu, nebo ovocné kyseliny, které má pod svou slupkou například jablko, aby ho ochránily před hmyzem a škůdci.

Odkud vlastně berete ingredience pro výrobu?

Velkou část si pěstujeme v našich ekozahradách na Vysočině. A právě proto se také stává, že určité produkty třeba dnes nemáme skladem, protože máme omezené množství bylinek, tudíž nemůžeme tolik vyrábět. S dalšími složkami, které používáme, jsme vyhráli první ceny na soutěžích i ve Francii.

Nikoho nenabádáme, aby krém jedl, ale chceme upozornit na to, že bychom měli být opatrní v tom, co si nanášíme na pleť.

Například pleťový krém Krásná paní má naši speciální patentovanou složku Elix-IR. A pak jsou samozřejmě i složky jako avokádový olej nebo makadamiový olej, které musíme dovážet. I zde samozřejmě řešíme udržitelnost, nepoužíváme třeba přísady, jako je palmový olej, které škodí životnímu prostředí.

Máte i veganské produkty?

Ano, i pár veganských produktů u nás najdete, jako například tělové oleje, máslová mýdla, hydratační sérum nebo dětskou péči.

Nevím, co můžete prozradit, ale používáte nějaké atypické ingredience?

Možná pro někoho bude překvapivé, že používáme třeba bramborový extrakt. Brambora je úžasná, protože má skvělé hydratační účinky, pokožku krásně zjemňuje. Skvěle funguje také na zažívací potíže, pro nás Středoevropany ještě lépe než třeba kokosová voda, která v současnosti zažívá velký boom.

Máte vy sama nějaký výrobek, který je vám něčím nejbližší?

Tak to je těžké... Asi to zní jako klišé, ale já mám ráda všechny. Jako příklad bych mohla uvést Havlíkův přírodní zázrak, Ranní masku, bez které už se neobjedu, také miluju Bylinný ocet na vlasy. Ty první dva jmenované produkty jsou mimochodem nejoblíbenější i mezi zákazníky.

Havlíkův zázrak se prý dá i jíst…

Ano, samozřejmě. Nikoho nenabádáme, aby ho jedl, ale chceme tím upozornit na to, že bychom opravdu měli být opatrní v tom, co si nanášíme na pleť. Vše, co se dostává do styku s pokožkou a je menší než póry, totiž proniká do našeho krevního řečiště a následně se zpracovává přes játra. Pokud tedy chceme dávat tělu jen tu nejčistší péči, ideálně bychom měli používat kosmetické produkty, které lze užívat i vnitřně, tedy jíst.

Co se týče nabídky, tak jste dost konzervativní. Kdo rozhoduje, co nového budete vyrábět?

Teď máme ale ve vývoji spoustu nových produktů. Rozhodují naši zákazníci či spíše zákaznice. Ty si teď například přály odličovací mlíčko, ale já se nejvíc těším na enzymatický peeling, který má strukturu gelu s enzymy. To jsou vlastně živé organismy, které se živí odumřelou tkání. Tento peeling tedy nepotřebuje žádnou abrazivní či brusnou složku, je naprosto jemný a vhodný i pro suchou pleť. Během pár minut vám odstraní veškerou odumřelou tkáň z pleti a vy pak máte pokožku sametově jemnou...

Říkala jste, že už byste nechtěla pracovat jinde než v Havlíkově apotéce. Čeho s ní chcete dosáhnout?

V současné chvíli mám na starosti uvedení naší značky na Slovensko. Mým cílem tedy je, aby i slovenské ženy měly možnost poznat kouzlo Havlíkovy přírodní apotéky. Obecně bych chtěla, aby naše prodejny byly místem, kam zákaznice chodí nejen pro produkty, ale i kvůli celkové atmosféře, kterou pro ně vytváříme.

foto: David Bruner, zdroj: Havlíkova přírodní apotéka