Svět stojí na pokraji obchodní války. Výjimka Spojených států ze cla na dovoz hliníku a oceli, kterou disponovaly Mexiko, Kanada a Evropská unie, vypršela na konci května. Zástupci dotčených zemí hrozí odvetnými opatřeními. Pozornost, která se soustředí na vyjednávání o tarifech, tak zcela opomíjí možná daleko důležitější faktory, jež zahýbou globálním obchodním systémem. Jde o technologie takzvané čtvrté průmyslové revoluce.
Technologický pokrok není pro světový obchod nic nového. Vynález parního stroje propojil svět jako nikdy předtím. Používání lodních kontejnerů položilo základy globalizace. Nedávné objevy jako optické čtečky (OCR – Optical Character Recognition) nebo digitalizace obchodních dokumentů výrazně zvýšily efektivnost v mezinárodním obchodě. Stohy papírů, které doprovázely zboží na jejich cestě z jednoho konce světa na druhý, jsou nahrazovány elektronickými dokumenty. Rovněž dochází ke zrychlování platebního styku.
Technologie čtvrté průmyslové revoluce zahýbou globálním obchodním systémem daleko více než cla na dovoz hliníku a oceli.
Současné napětí mezi ekonomickými velmocemi tak může paradoxně přispět k hledání efektivnějších způsobů, jak alokovat vzácné zdroje nebo jak zlepšit chod světového obchodního systému. Aby k tomu skutečně docházelo, vlády i byznys potřebují porozumět aktuálním trendům, jinak budou jen ve vleku událostí. Webový portál Světového ekonomického fóra uvádí pět technologických změn, které globální obchodní systém změní jednou provždy.
Blockchain
Decentralizovaná databáze je spojována především s těžbou kryptoměn a transakcemi, které jsou kryptoměnami obsluhované. Jenže to je velmi zúžené pojetí. V blockchainu se mohou uchovávat jakékoli informace, které do něj někdo vloží. Výhodou je to, že není spravován z jediného místa, nikdo ho neřídí, a tudíž je prakticky absolutně imunní vůči hackerům. Navíc je provoz této databáze velmi levný.
Pro mezinárodní obchod je tedy jako stvořený. Například vyřízení dokumentárního akreditivu může být díky blockchainu zkráceno z 20 až 30 dní na pouhých několik hodin. Kalifornská společnost Skuchain zase umí v reálném čase sledovat putování zásilky, což přispívá ke snižování rizika i vázanosti finančních prostředků v zásobách.
Umělá inteligence a schopnost strojů se učit
Využití umělé inteligence včetně schopnosti strojů se učit lze účinně aplikovat při optimalizaci doručovacích tras. Počítač tak bude schopen lépe reagovat na zádrhel, který se během přemisťování materiálu, surovin či zboží z místa na místo může vyskytnout. Kromě toho je možné umělou inteligenci využívat při komunikaci v různých jazycích, což se opět projeví zkrácením zásobovacích cyklů.
Nejde však jen o zefektivnění dodavatelsko-odběratelských vztahů. Společnost Google před dvěma lety spustila platformu Global Fishing Watch pro monitorování rybolovu. Aplikace dokáže odhalit, které lodě ve světových oceánech pytlačí.
Obchodování skrze digitální platformy
Je stále snazší nakupovat a prodávat prostřednictvím on-line digitálních platforem. Jejich počet i kvalita roste, stejně jako jejich použitelnost bez ohledu na hranice zemí. Není problém poptávat služby vývojáře webových stránek z České republiky stejně jako z Pákistánu nebo Austrálie. Existují rovněž aplikace, které dokážou propojit americké učitele angličtiny s čínskými žáky a studenty. Vlastně v každém odvětví najdeme digitální platformu, která je schopna spárovat poptávku s nabídkou způsobem, jaký byl ještě v ne tak vzdálené minulosti naprosto nemyslitelný, případně z říše sci-fi.
3D tisk
O dopadech technologie trojrozměrného tisku na světový obchod a světovou ekonomiku se stále vedou dohady. Zatím nikdo neví, jak moc bude globální hospodářský systém ovlivněn a ani to, kterým směrem. Existují odhady, že masivní rozšíření 3D tisku povede k poklesu objemu světového obchodu o celou jednu čtvrtinu. Prý kvůli tomu, že bude zapotřebí nasazení menšího počtu pracovní síly a také nebude nutné tolik zboží převážet z místa na místo.
Masívní rozšíření 3D tisku může vést k poklesu objemu světového obchodu až o jednu čtvrtinu.
Jiné predikce tak optimistické nejsou a počítají s daleko větším propadem globálního obchodu. Je prý třeba brát v potaz „komplexnost reality masového rozvoje samovýroby za pomoci 3D tisku“. Je pravdou, že budeme-li schopni si doma „vytisknout“ prakticky cokoli, potřeba obchodu výrazně poklesne.
Mobilní platby
Forma platebního styku, která využívá mobilní aplikace, výrazně mění způsob, jakým žijeme, nakupujeme, obchodujeme. Podle Světové banky vzrostl mezi lety 2011 a 2014 celosvětový podíl lidí, kteří disponují bankovním účtem, o dvacet procent. Hlavním tahounem tohoto růstu byl zvyšující se počet mobilních peněžních účtů, zejména pak v rozvíjejících se ekonomikách typu Číny, Indie či subsaharské Afriky.
Reklama
Právě v posledně jmenovaném regionu používá mobilní peněžní účty dvanáct procent dospělých. Celosvětový průměr jsou dvě procenta. Pětačtyřicet procent dospělých má pouze mobilní peněžní účet. Jakmile se tito lidé propojí pomocí aplikací pro mobilní platební styk, bude pro ně účast na globálním obchodu daleko snazší. A to jak pro spotřebitele, tak pro obchodníky jako takové.
Místo epilogu
Technologické inovace věští skutečně skvělou budoucnost pro světový obchod. A to navzdory současnému vývoji, který zvyšuje míru nejistoty. Pokud se vládám podaří jít těmto novinkám takzvaně „naproti“, mohou jejich pozitivní dopady umocnit. „Digitalizace totiž do mezinárodního obchodu vnese prvky, díky kterým se do něho bude moci zapojit více lidí i více zemí, což přinese prosperitu i tam, kde by ji dnes málokdo očekával,“ píše Světové ekonomické fórum.
foto: Shutterstock