Někdo zpochybňuje vaše vnímání reality tak často, až sami sobě přestanete věřit. Netušíte, kde je pravda, ale jste si jistí, že vy ji nemáte. Nakonec se ztratíte v pavučině lží. Pravděpodobně jste se stali obětí nebezpečného gaslightera, jenže o tom nevíte.
Jen málo lidí slyšelo slovo gaslighter v tomto kontextu. Předsedkyně profesní asociace Německých psychologů Christa Roth-Sackenheim uvedla: „Je to krásný termín pro velmi častý jev. Je zcela normální lidskou potřebou porovnávat vlastní pozorování s poznatky druhých.“ Pokud cizí pozorování nekoresponduje s tím naším, mění se náš pohled na věc stejně jako naše hodnoty.
Thriller v reálném životě?
Jak fungují tito manipulátoři, skvěle osvětlil britský snímek "Gaslight" z roku 1940.
Obraz je pryč. Nevisí na svém obvyklém místě. „Bello, kde je ten obraz?“ chce vědět Paul.
Bella má blízko k slzám. „Přísahám, že jsem ho nevzala, přísahám,“ opakuje.
Paul to ví, ale místo aby ji utěšil, řekne: „Začínáš bláznit.“
Paul se usilovně snaží dovést svoji ženu k šílenství. A daří se mu to. Způsob, jakým s ní manipuluje, je právě zmíněný gaslighting.
O čtyři roky později se tohoto fenoménu ujala hollywoodská produkce a stejnojmenný remake "Gaslight" se stal světově známým trhákem. Hlavní hrdinka filmu Ingrid Bergman dostala za tuto roli ocenění vskutku nejvyšší – zlatou sošku Oscara.
Ztráta víry v sebe sama
O narcistickém zneužívání druhých napsala celou knihu psycholožka Christine M. Merzeder. Gaslighting vysvětluje jako situaci, kdy manipulátor otáčí realitou takovým způsobem, aby s ní druhá osoba ztratila kontakt. Gaslighteři jsou ve svém oboru lhaní a zatajování naprostí mistři. Z jejich úst můžeme často slyšet podobné odpovědi: „Tak to nebylo, musel sis něco představovat,“ nebo také „Jak jsi na to mohl zapomenout, vždyť jsem to říkal!“
Oběť gaslightingu většinou nebere hrozbu vážně a myslí si, že tohle se přece nemůže dít. „Právě pak následuje nahlodání víry v sebe sama a nakonec dojde k úplné ztrátě kontaktu s realitou,“ vysvětluje Merzeder. Manipulátor konečně dosáhl svého cíle a nad zničenou osobou má naprostou kontrolu.
Oběti jsou spíše ženy
Specialistka na neurologii, psychiatrii a psychoterapii Christa Roth-Sackenheim vypozorovala, že obvyklou obětí gaslightingu jsou ženy. Připouští ovšem, že jsou to právě ony, kdo častěji vyhledávají pomoc. Žádná spolehlivá čísla však zatím neexistují. Psychoterapeutka a psycholožka Bärbel Wardetzki z Mnichova má podobné zkušenosti: „Ženy jsou od přírody submisivnější. To v žádném případě není myšleno jako devalvace žen. Na vině je spíše stav společnosti, její postoj k ženám a způsob, jakým jsou vychovávány. I tak jsem si jistá, že existuje mnoho žen, které využívají gaslightingu na druhé.“ Ale kdo jsou vlastně gaslighteři doopravdy a proč dělají to, co dělají? „Někteří lidé jsou velmi nejistí, ačkoliv na povrchu vypadají sebejistě a nezávisle. Proto si snaží udržet kontrolu nad svou obětí a izolovat ji od světa. Jejich prostředí musí být stabilní," vysvětluje Wardetzki.
Pomoc zvenčí
Zneužívaní jedinci většinou svého tyrana nerozpoznají. „Pravidlem zůstává, že potřebují pomoc zvenčí, od blízkého přítele, rodinného příslušníka nebo třeba jen všímavého souseda. Bohužel to není tak jednoduché, protože oběť je od gaslightera záměrně izolována,“ dodává Wardetzki.
Pokud se vrátíme zpět k filmu, zjistíme, že ani hlavní hrdinka Bella by se bez cizí pomoci nedostala ze svého utrpení. Teprve pozorný inspektor, který je na stopě jejímu vražednému manželovi, Belle prozradí, proč se světlo plynové lampy chvěje. Způsobil to Paul, když své ženě oznámil: „Děje se to jenom v tvé hlavě.“ Nakonec Bella poráží Paula jeho vlastními zbraněmi. Jakmile se chytne do pasti a potřebuje pomoc, odvětí Bella: „Teď jsi bezmocný ty. A já jsem šílená!“
Čtěte také:
Objevte Svatý grál manipulátorů
Kdo je lidský loutkař, kvůli kterému vzniká nejvíce konfliktů - vaše ego
Propagace Armády ČR je podle vlády důležitější než obrana dětí vůči fake news
foto: Shutterstock, zdroj: https://www.welt.de