Tak by se dal přeložit výsledek psychologického výzkumu, který provedli vědci již před několika lety v Kanadě. Zjistili totiž, že pokud uslyšíte nějaké sdělení a budete přitom kývat hlavou, budete pravděpodobněji souhlasit, než kdybyste hlavou nepohybovali.
Zkoušeli jste někdy s někým nesouhlasit a přitom kývat hlavou? Pravděpodobně vám to bude „proti srsti“. V jednom výzkumu se snažili zjistit, jestli nás vertikální pohyby hlavou (kývání) či horizontální pohyby (vrtění) ovlivňují v úsudku, a ukázalo se, že i taková „hloupost“ může mít vliv na náš názor.
Záminka – testování sluchátek
Gary Wells a Richard Petty uskutečnili výzkum v Kanadě, ve kterém pod záminkou testování sluchátek zjišťovali, jaký vliv mají pohyby hlavy na souhlas či nesouhlas s vyposlechnutým tvrzením. Sedmdesát dva studentů sedělo a poslouchalo ve sluchátkách dvě písně a jednu zprávu. Písně neměly s výzkumem nic společného a zpráva se týkala zvyšování školného na univerzitě. Třetina z účastníků měla za úkol během poslechu vrtět hlavou, druhá třetina kývat a třetí měla nehybně poslouchat. Následně dostali testovaní dotazník, ve kterém měli zodpovědět, zda by školné na univerzitě zvýšili, snížili či ponechali takové, jaké je.
Jak to dopadlo?
Autoři pokusu předpokládali, že ti studenti, kteří budou během poslechu kývat hlavou, budou s navyšováním školného souhlasit. Naopak u studentů, kteří hlavou vrtěli horizontálně, předpokládali nesouhlas se zvyšováním školného. Ačkoliv se může zdát, že taková drobnost jako pohyb hlavy nemůže změnit něčí názor, tak se ukázalo, že to tak opravdu je. Všechny hypotézy, které si vědci stanovili, se ukázaly být správné.
Výzkumy potvrdily, že jsme poměrně snadno ovlivnitelní
Skálopevné názory
Člověk by řekl, že naše názory, které si utváříme v průběhu života, budou těžko zvratitelné. Že k tomu, abychom je změnili, bychom museli s někým diskutovat a vyslechnout si řadu pádných argumentů. Tento (a nejen tento) výzkum však ukázal, že mnohokrát stačí velmi málo a naše přesvědčení bere za své, aniž bychom si to uvědomili.
Priming
Často se v této souvislosti mluví také o tzv. „primingu“, což je jakési „přednastavení“ na situaci. Na téma primingu bylo provedeno mnoho a mnoho studií a tento efekt se vždy znovu potvrdil. Například se zjistilo, že pokud držíte v rukou teplý hrnek, cizí člověk, se kterým se seznámíte, vám bude připadat sympatičtější, než kdybyste drželi hrnek studený. Nebo pokud budete mít za úkol číst hrubá a urážlivá slova, bude v následujících chvílích vaše chování ovlivněno tímto „primingem“ a budete se chovat více nepřátelsky vůči jiným lidem.
Takzvaný priming s námi dělá i to, že se stáváme více nepřátelští
Lze toho zneužít?
Na tomto zjištění není ani tak nebezpečné to, že se necháme tak lehce ovlivnit, jako spíš to, že by tuto skutečnost mohl někdo jiný využít proti nám. Jak? Například v reklamě, při volebních kampaních, při pracovních schůzkách apod. Jedinou obranou je být informovaný. A otázka na závěr k zamyšlení – všimli jste si někdy v televizi reklamy, ve které například lidé skáčou, děti hopsají na trampolíně, nebo ve které se letadlo kýve do rytmu hudby? Co při jejím sledování děláte s hlavou?
Čtěte také:
Váží si vás váš partner, nebo si to jen myslíte?
Dobrá nálada může i škodit, prokázal výzkum
Kdo jsou Gaslighteři a proč se v jejich přítomnosti můžete zbláznit?
foto: Shutterstock, zdroj: Iowa State University Department of Psychology
