Pavouci sní neuvěřitelné množství hmyzu. Výzkumníci odhadli kolik a výsledky jsou ohromující. Celá lidská populace – cca 335 milionů tun masa – by jim nevydržela ani na rok. Přesto není důvod se jich bát.

Na naší planetě existuje více než 45 000 druhů pavouků, v některých částech světa jich je víc než tisíc na prostoru 1 m² a patří k nejrozmanitějším a nejrozšířenějším predátorům ve zvířecí říši. Vědci ze Švýcarska a Švédska vypočítali, kolik toho všichni pavouci na světě sní, a došli k neuvěřitelnému výsledku. Osminozí labužníci totiž zkonzumují zhruba 400–800 milionů tun hmyzu ročně. Celá lidská populace si pro srovnání ročně pochutná na 400 milionech tun masa a ryb. „S velikostí svého apetitu hrají pavouci obzvláště důležitou roli v eliminaci škůdců a patogenů,“ píšou autoři studie. Pavouci si tedy vážně zaslouží naše uznání.

Nejjedovatějším pavoukem v České republice je zápřednice jedovatá.

Sněz a buď snězený

Ačkoliv se pavouci vyznačují svým apetitem, není důvod se jich děsit. Sami se často stávají obětí jiných predátorů. Přibližně 8 tisíc zvířat na světě je považuje za svou potravu. „Naše výpočty nám umožnily poprvé kvantifikovat fakt, že pavouci jsou významní nepřátelé hmyzu,“ vysvětlil Martin Nyffeler z University v Basileji a současně dodal: „Společně s jinými hmyzožravými druhy, jako jsou ptáci, pomáhají redukovat hustotu hmyzu. Jsou také zodpovědní za udržování ekologické rovnováhy v přírodě.“ Pavouci obvykle žijí v lesích a travnatých oblastech. Oproti tomu v poušti, arktické tundře nebo kultivovaných oblastech jich je poměrně málo. U zemědělské krajiny je to pochopitelné – jedná se o „narušený systém“, který jim skýtá mizerné podmínky pro přežití.

 

Pavouci jsou v exotických zemích považováni za lahodnou pochoutku.

Máte důvod se jich bát?

V našich podmínkách právě naopak. Většina pavouků napadá lidi jenom v sebeobraně a kousnutí od většiny z nich nemá horší následky než bodnutí od komára nebo včely. Jedním z českých nejjedovatějších druhů je zápřednice jedovatá, která dorůstá maximální velikosti 1,5 cm. Oproti největšímu pavouku na světě – venezuelskému theraphosa blondi, který dosahoval velikosti 28 cm a byl schopen sníst i malého ptáka – je to drobeček. Kousnutí zápřednice není o mnoho nebezpečnější než kousnutí ováda. Navíc se vám jen tak nepřihodí.

Do domu se vám pravděpodobněji nastěhuje křižák obecný, ve sklepě se zase často usídlí křižák temnostní. V koutech stropů přede svoje pavoučí záclony pokoutník, a když mu je smetete pryč, škodíte sami sobě, protože zlikvidujete dokonalou past na mouchy. A pokud snad máte z pavouků přeci jen strach, můžete se jim v Kambodži nebo Venezuele patřičně pomstít. Vaření sklípkani zde představují výbornou pochoutku.

Čtěte také:

Navigaci? Tu mravenci nepotřebují! 

Robotické včely. Znamenají technickou nebo přírodní revoluci?

I ptáci jsou dnes bezdomovci. Jak je to možné?  

 

foto: Shutterstock, zdroj: http://www.spiegel.de/