Během posledních třiceti let se třetina druhů stromů ve Spojených státech posunula na východ o neuvěřitelných 15,4 kilometrů za desetiletí a oblíbený „viník“, globální oteplování, za to tentokrát nemůže (nebo alespoň ne tak docela).
Je to zvláštní, vědci sice předpokládali, že se stromy budou kvůli globálnímu oteplování hýbat, ale na sever za známým podnebím, ne na východ. Ty takto migrují již od roku 1980 a nikdo neví proč. A to ještě není to nejdivnější. Výzkumníci uvádějí, že i kdybychom vzali v potaz dopady globálního oteplování na deště a srážky, vysvětlilo by to jen malou část tohoto jevu.
Vědci se snaží rozlousknout hádanku, proč stromy migrují na východ místo na sever.
Hromadná migrace
„Bylo to pro nás obrovské překvapení,“ uvedl vedoucí výzkumu Songlin Fei, který se zabývá ekologií lesů. Se svým týmem analyzoval data poskytnutá Americkou lesní správou, která zahrnovala údaje o 86 druzích stromů v oblasti od Maine po Minnesotu a dolů až po Floridu. Tyto informace pocházely z let 1980–2015 a badatelé díky nim zjistili, že v tomto časovém úseku se více stromů posunulo na východ než na sever a že jsou ke změnám náchylnější stromy mladé.
Abychom si to ujasnili, stromy nehodí kořeny na rameno a neodpochodují jako enti, ale postupem času se posunuje jejich výskyt. Když se na jednom místě zhorší podmínky, mladé výhonky zkrátka začnou růst na příhodnějším místě. Stará populace vymře a celé sídliště se tak posune. Postup je to ovšem překvapivě rychlý. Na východ se stromy posunují rychlostí 15,4 km za desetiletí, zatímco na sever jen 11 km. Téměř žádné druhy se za ten časový úsek nepřemístily na jih nebo západ.
Východní oblasti, kam se stromy stěhují, jsou sice mokřejší, než bývaly, nejsou ale mokřejší než oblasti, kde se stromy původně vyskytovaly.
Vina globálního oteplování?
Vědci také zjistili, že se teplota ve Spojených státech zvýšila o asi 0,16 stupňů Celsia – závěr by tedy měl být ten, že se studenomilné stromy posunou do chladnějšího podnebí. Tým výzkumníků uvádí, že na vině je zřejmě globální oteplování, které mění množství srážek v jednotlivých částech země. Na severu dešťů přibylo, zatímco na jihozápadě ubylo. Velké pláně v Oklahomě a Kansasu pobírají mnohem více srážek než dříve. Různé druhy stromů na tyto změny reagují odlišně, například ty s velkými listy se za vlhkem přesunují na východ, zatímco ty stálezelené s úzkými listy se posunují spíše na sever. Má to ale jeden háček. Východní oblasti, kam se stromy stěhují, jsou sice mokřejší, než bývaly, nejsou ale mokřejší než oblasti, kde se stromy původně vyskytovaly.
Zřejmě zde hraje roli i lidské počínaní. V pozadí těchto záhadných posunů tak leží mnohem komplexnější problematika než jen otázka změny klimatu. Každý druh reaguje na tento přechod jinak. Je tedy možné, že se stromy dávají na útěk i před rozšiřujícím se hospodářstvím, oblastmi zamořenými škůdci a zemědělstvím. Tyto faktory ovšem vyžadují rozsáhlý výzkum, než bude možné je prohlásit za příčinu.
Tým badatelů je tedy se svými závěry velmi opatrný. Jednoznačné ale je, že za odchodem stromů v určité míře stojí globální oteplování, což nám dává možnost jasně ukázat jeho dopady na přírodu těm, kteří by snad ještě o jeho existenci pochybovali. Otázkou zůstává, jak budeme na změny ve svém okolí reagovat.
Čtěte také:
I rostliny mají svoji řeč. Umí si bránit své území, volají o pomoc i odposlouchávají
Budoucnost plic naší planety nemusí být tak ztracená. To tvrdí nové výzkumy deštných pralesů
Kdo jsou ostří hoši z tygřího komanda?
foto: Shutterstock, zdroj: Science alert
