Nejnovější studie provedená na Simon Fraser University potvrdila, že v roce 2015 bylo 16 % předčasných úmrtí po celém světě způsobeno znečištěním životního prostředí. To si ve sledovaném roce vyžádalo konkrétně celkem 9 milionů lidských životů.

Studii vedl profesor Bruce Lanphear, autor odborné zprávy "The Lancet Commission on Pollution and Health", která se podrobně věnuje nepříznivým účinkům znečištění na zdraví populace i planety. „Jedná se o první globální analýzu dopadů znečištění vzduchu, vody i půdy na naše zdraví, která bere v úvahu i ekonomickou stránku a upozorňuje na sociální nespravedlnost znečištění,“ uvádí ke své práci Bruce Lanphear.

Naše planeta je tak znečištěná, že má na svědomí mnohonásobně vyšší počet předčasných úmrtí než kdejaké nemoci či závislosti.

Největší zabiják, se kterým denně žijeme

Jak studie uvádí, nemoci způsobené znečištěním byly v roce 2015 odpovědné za 9 milionů předčasných úmrtí na celém světě. Znečištěné prostředí tak zabíjí třikrát častěji než některé obávané nemoci, jako je AIDS, malárie či tuberkulóza, a dokonce patnáctkrát častěji než všechny války a jiné formy násilí. Na seznamu zabijáků znečištění předhonilo i kouření, hlad či přírodní katastrofy. V některých zemích kvůli znečištěnému prostředí zemře předčasně každý čtvrtý člověk.

Dopady jsou sociálně nespravedlivé

Lanphearova studie také jako první prokázala, že negativní dopady znečištění se nedotýkají všech stejně. Znečištění zabíjí především chudé a zranitelné osoby. 92 % všech předčasných úmrtí jím způsobených se vyskytuje v zemích s nízkými či středními příjmy. Mimořádně ohroženou skupinou jsou také děti – vystavení byť jen malému množství chemikálií v raném dětství může mít za následek řadu chronických onemocnění a zdravotních komplikací, které jsou rizikovými faktory nejen předčasné smrti, ale i snížených předpokladů k učení a pracovnímu uplatnění.

Lidé z rozvojových zemí jsou na tom s délkou života nejhůře.

Znečištěním trpí celá planeta

Znečištění prostředí je úzce spojeno s klimatickými změnami i úbytkem biodiverzity, tedy biologické rozmanitosti živých organismů – ten je v současné době zásahem lidské činnosti až tisíckrát rychlejší, než kdyby byl ponechán čistě na přírodních procesech. Na vině znečištění je z 85 % spalování fosilních paliv ve vyspělých zemích a spalování biomasy v zemích rozvojových. Dalšími viníky jsou uhelné elektrárny, výrobci chemických látek a automobilismus.

Lepší časy v nedohlednu? 

Podle odborníků je nutný co nejrychlejší přechod na čistší zdroje energie, upozorňují však, že snaha o nápravu současného stavu se může projevit až za desetiletí. Přestože mnohé země již dodržují různá regulační opatření, stav prostředí se stále zhoršuje – jasné je to například při srovnání studií sledovaného roku 2015 s rokem 2012, kdy podle WHO znečištění způsobilo 11,6 %, tedy 6,5 milionů, předčasných úmrtí. Za pouhé tři roky se tak počet obětí navýšil o 2,5 milionů.

foto: Shutterstock, zdroj: Science Daily