Zatímco čtete tento text, jedna dívenka byla právě donucena k sňatku. Každý rok je jich takto provdáno 15 milionů a ani jedna z nich nedovršila plnoletosti. Svatební noc je pro ně utrpením, ale rodiče to nezajímá. Je to totiž tradice.
V islámských státech je tradice dětských svateb hluboce kulturně zakořeněná. Navíc se jedná o silně nábožensky založenou část světa. A je to právě Korán, který mužům umožňuje vzít si dívku mladší 10 let. Sám prorok Mohammed se totiž oženil s dívkou, které bylo 6 let, a poprvé s ní spal, když jí bylo 9.
Proč se to děje?
Podle Populačního fondu OSN jsou na vině dětských svateb hlavně následující faktory: chudoba, snaha o ekonomické přežití, nerovnost mezi pohlavími, uzavírání dohod o pozemku nebo majetku, urovnávání sporů, kontrola nad sexualitou a ochrana rodinné cti, tradice i kulturní zvyklosti a životní nejistota (obzvláště během války, hladomoru nebo epidemie). „Lidé žijící ve vesnicích jsou chudí. Nestarají se o to, jestli je jejich dceři 8 nebo 9. Prostě je provdají. Manželé jsou mladí také, většinou jim je 15–18 let,“ přiblížil toto téma íránský sociolog Mostafa Eghlima. Od roku 2016 požaduje OSN po Íránu, aby zvýšil hranici, kdy dívka může mít sex, z 9 na 16 let. Zatím se však bohužel nic nezměnilo.
Horor teprve začíná
„Byla noc a já spala. Mí sousedé zazvonili na zvonek, vešli do pokoje a nasadili mi prsten. Tak jsem se vdala,“ vzpomíná Leila, dívka z Íránu, v rozhovoru pro mezinárodní Rádio Free Europe (kvůli bezpečí bylo její jméno změněno, pozn. red.). Oné osudné noci bylo Leile 10 let a jejímu manželovi 15. Ve světě jsou desítky tisíc dětí, které potkal podobný osud. Íránské dívky se mohou vdávat od 13 let. Národní úřad pro registraci občanů ale zaznamenal přes 37 000 svateb pod věkem jenom za rok 2015. A stát? Ten to toleruje.
Leila si na svoji svatbu moc nepamatuje. Vnímala ji jako hru: „Chtěla jsem říct Alimu, že hra už skončila. Abychom šli spát a druhý den bych šla zpět za mámou domů a pomohla jí se šitím.“ Jenže to se nestalo. Naopak. Její patnáctiletý manžel Ali byl rozhodnutý dovršit svatbu společnou nocí. Leila ještě nedosáhla puberty a její první sexuální zážitek byl velice bolestivý. Hned ráno vyrazila za doktorkou, která se ji sice snažila utěšit, ale jinak jí nepomohla. „Pověděla mi, že zpočátku je to těžké, ale časem se to zlepší. Abych se nebála, kdybych po sexu s manželem zase krvácela. Takové věci se prý stávají, řekla mi,“ vypráví Leila.
Islám, Korán, prostě se vdáš
Už od dob starověkého Izraele měl otec právo provdat svoji dceru, komu chtěl. Mnohá náboženství regulovala minimální věk dětí pro svatbu. Křesťané například zakazovali vdávání žen před dosažením puberty a rabíni to Židům vysoce nedoporučovali (i když ve výjimečných případech umožňovali otci dát svoji dceru za ženu jinému už ve věku 3 let a výše). Hinduisté požadovali, aby dívka byla v pubertě alespoň 3 roky, než se vdá. Tak tomu bylo po celá staletí, s nástupem moderního věku se však situace postupně zlepšovala. Otázka vhodného věku pro svatbu se začala intenzivně řešit až ve 20. století. Jenže jenom v západoevropském světě.
Čtěte také:
O sexu s dětmi mluvte v útlém věku, říká socioložka
Traumata z dětství nenarušují jen vztahy, ale i fyzické zdraví
Rozvádíme se snad kvůli chudobě?
foto: Shutterstock, zdroj: Radio Free Europe