Marta Lipovská od dětství trpí arachnofobií. Jedná se o chorobný strach z pavouků, který má různé projevy, od nesnášenlivosti až po stavy úzkosti a paniky, které vedou až k omdlévání. Přesně to se v posledních měsících stávalo i Martě. Zachránila ji hypnóza. Díky ní se strachu z pavouků zbavila.
Pamatujete si, kdy se u vás poprvé objevil strach z pavouků?
Přesně nevím, ale moje maminka mi říkala, že v dětství jsem se jich nebála vůbec. Dokonce jsem si prý nosila pavouky a všelijakou havěť v kapsách tepláků domů. Pamatuji si ale, že když mi bylo asi 10 let, v noci mě něco štíplo do nohy a já se v polospánku poškrábala. Ráno jsem našla v posteli rozmačkaného pavouka, který nebyl zrovna malý. Tento okamžik chápu jako určitý zlom, od kterého mi začali tito tvorové vadit.
Jak dlouho jste arachnofobií trpěla?
Arachnofobie trvala právě od dětství až do současnosti, kdy se stupňovala, a já zažívala až takové stavy, že se mi špatně dýchalo a bylo mi na omdlení.
Jak se to projevovalo?
Projevem byla zimnice, pocity na omdlení, špatné dýchání a moje tělo nebylo schopné žádného pohybu.
Co bylo impulsem k tomu začít celou věc řešit s odborníkem?
Impulsem mi byl stav, kdy jsem ztrácela vědomí a mohla jsem kdykoliv a kdekoliv omdlít.
Jak jste se dostala zrovna k hypnóze?
Manžel úplně náhodou viděl v televizi pořad s odborníkem na hypnózu, který léčí mimo arachnofobie i jiné poruchy. V tomto pořadu právě tento dlouholetý specialista a hypnotizér doktor Jiří Zíka popisoval problémy lidí s touto fobií. Manžela zaujal natolik, že mě k němu objednal.
Jak hypnóza probíhala?
Moje představa o hypnóze byla, že usnu a ve stavu snění mě hypnotizér vrátí zpět do doby, kdy jsem měla pocit, že je začátek mých problémů. Ale skutečnost byla jiná. Stále jsem vnímala jeho slova a během celého sezení jsem měla pocit, že jsem při vědomí. Hluk z ulice jsem ale slyšela jen vzdáleně. Hlavou se mi přitom honily myšlenky, že se vlastně pavouků vůbec nebojím a co tam tedy dělám. To bylo velice zvláštní. Na konci hypnózy mi lékař řekl, že už můžu otevřít oči, ale mně se strašně nechtělo. Po delší chvíli se mi oči otevřely samy, ale nebyla jsem schopná vůbec mluvit.
Jaký byl výsledek?
Už po první návštěvě jsem doma během týdne viděla, že menší pavouci mi téměř nevadí, a byla jsem schopná je vzít do ubrousku do ruky a vyhodit. Přesto jsem se rozhodla ještě jednou celé sezení zopakovat, pro jistotu...
Než jsem ale jela do Prahy podruhé, začala jsem mít silné migrény, které mě nikdy předtím netrápily. Při druhé návštěvě jsem lékaři o těchto problémech pověděla a on mi řekl, že to jsou vedlejší účinky, ale že spíše očekával, že budu mít v noci zlé sny. Každé tělo reaguje jinak. Právě při tomto druhém sezení se zaměřil více na problémy s migrénou.
A podařilo se? Odstranit migrénu? I strach z pavouků?
Zatím mám pocit, že jsem vyléčená. Jsem schopná vzít pavouka do ruky a už pohled na něj mi vůbec nevadí. Ale začala zima a pavouci se schovali, tak uvidíme na jaře (smích).
Co vám hypnóza dala a vzala? Doporučila byste toto řešení i ostatním, kteří trpí podobnými potížemi?
Žít bez jakékoliv fobie je samozřejmě jednodušší, mě ta má dost omezovala. Dříve jsem viděla pavouky téměř všude, i když mé okolí je nevnímalo. Teď i já už je snad tolik nevnímám. A když ano, tak je vůbec neřeším.
Arachnofobie jsem se tedy snad zbavila, ale stavy migrény byly pro mě tak strašné, že v tuto chvíli nevím, zda bych vše podstoupila znovu a někomu hypnózu doporučila. Ale každé tělo reaguje jinak. Takže rozhodnutí musí zvážit každý sám.