Když se v šedesátých letech minulého století objevila v USA na trhu první pilulka hormonální antikoncepce, mnozí ji považovali za něco, co přinese nekonečné sexuální orgie a v důsledku i pomalé vymírání lidstva. Přestože v hospodářsky silně vyvinutých zemích nebývá situace – především v bělošských komunitách – v porodnosti ideální, mívá to více příčin než jenom hormonální antikoncepci. Nyní se podle profesora Henryho T. Greelyho, ředitele Center for Law and the Biosciences při Stanford University, chystá revoluce ještě větší. Rozmnožování lidí přirozenou cestou (tady máme na mysli oplodnění) pomalu, ale jistě ustoupí umělému oplodnění.
Greely soudí, že během dvaceti až čtyřiceti let budou rodiče raději volit jistotu a dají přednost potomku ze zkumavky, u něhož budou vědět, že se narodí bez dědičných chorob a různých genetických vad.
Křesťanská pravidla
Nebude to pochopitelně znamenat, že se lidstvo vzdá sexuálních radovánek, jen to, že budou sloužit spíše k upevňování sociálních vazeb či čistě jen pro zábavu. Křesťanská tradice velela, aby sex sloužil výhradně rozmnožování, ovšem ani v křesťanském světě to rozhodně všichni nedodržovali. Dějiny antikoncepce by o tom mohly vyprávět. Zavrženíhodné bývalo i to, když žena při pohlavním styku pociťovala rozkoš.
To ovšem byly historické excesy. Dnes už římskokatolická církev netvrdí, že sex je výhradně záležitostí, jejímž cílem je zplození potomka. Druhý vatikánský koncil (1962 až 1965) k tomu výslovně uvedl: „Skutky, jimiž manželé dosahují důvěrného a čistého sjednocení, jsou čestné a důstojné, jsou-li prováděny způsobem hodným člověka, vyjadřují-li a prohlubují vzájemné darování, jímž jeden druhého radostně a vděčně obohacuje.“ Sex je však v našem případě jedna věc, záruka zdravě narozeného potomka pak věc druhá.
Eliminace zdravotních rizik
První dítě počaté prostřednictvím umělého oplodnění, tedy dítě „ze zkumavky“, se narodilo v roce 1978. Dnes už jsou takových jedinců miliony. Tato metoda měla umožnit rodičům, aby se jim narodil potomek v případě, že tradiční pokusy o oplodnění selhaly. Henry T. Greely ale předpokládá, že tento důvod pomine, a tím hlavním bude právě eliminace zdravotních rizik.
Embryo ze zkumavky je možné prověřit metodou PGD, což poslouží k prevenci vzniku genetických onemocnění a spontánních potratů.
Umělé oplodnění není právě nejlevnější metodou, jak potomka přivést na svět, ale časem se náklady budou snižovat. A ty zmiňované výhody? Embryo ze zkumavky je možné prověřit metodou PGD, což znamená preimplantační genetickou diagnostiku (Preimplanatation Genetic Diagnosis), což poslouží k prevenci vzniku genetických onemocnění a spontánních potratů. Na rozdíl od metody prenatální diagnostiky se tak zamezí pozdnímu zjištění případných genetických vad, které by mohly vést k předčasnému ukončení těhotenství.
Nejde o genetickou manipulaci
Aby nedošlo k omylu – metodu PGD nelze zaměňovat s takzvanou editací genomu nenarozeného dítě tak, jak o tom přinesla v loňském roce informace tisková agentura Nová Čína. Nejdříve to byly dvě holčičky Lulu a Nana a o dva měsíce později chlapec, jeho jméno agentura neuvedla. Genová manipulace u těchto dětí má například zaručit větší odolnost vůči infarktu či infikování virem HIV nebo větší imunitu v případě dalších nemocí, jako jsou třeba pravé neštovice či nilská horečka. A zaručí to i jejich případným potomkům v budoucnosti.
Henry T. Greely soudí, že bude dlouho trvat, než bude metoda oplodnění ve zkumavce s vyšetřením metodou PGD obecně přijímána a nebude zaměňována s genetickou manipulací.
Třebaže původce tohoto pokusu na člověku (jinak to zatím nazvat nelze) biofyzik Che Ťien-kchuej byl na Mezinárodní konferenci věnované editaci lidského genomu, který se nedávno konal v Hong Kongu, poměrně vstřícně kolegy přijat, jeho samého prý už domovská Jižní vědecko-technologická univerzita v v Šen-čenu nezaměstnává… I tak ovšem Henry T. Greely soudí, že bude dlouho trvat, než bude metoda oplodnění ve zkumavce s vyšetřením metodou PGD obecně přijímána a nebude zaměňována s genetickou manipulací. Určitě narazí u těch, kteří považují početí za počátek lidského života. To už je ale spíš otázka, na kterou se snaží odpovědět hned několik vědních oborů, počínaje bioetikou a filosofií konče.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Futurism