Japonci vyvinuli cement ze zbytků jídla. Materiál je pevnější než beton

Tým na univerzitě v Tokiu vytvořil jedlý cement z velmi rozmanitých ingrediencí. Z bioodpadu, který obsahoval třeba pomerančové slupky, kávovou sedlinu, čajové lístky, cibuli, dýni, banánové slupky a mořské řasy. Nejpůsobivější ze všech složek bylo zelí, které spolu s ostatními zbytky jídla vytvořilo materiál pevnější než běžný beton.

„Zeleninu pěstují farmáři s láskou, ovšem často skončí nevyužitá v odpadcích,“ říkají vědci pracující na nové technologii výroby stavebnin. „Co se stane s kávovou sedlinou po uvaření kávy? My věříme, že zbytky jsou hodny nového života, odpadu dáváme novou hodnotu,“ pějí ódy na nový způsob zužitkování odpadu japonští inovátoři.

Nádobí i domy ze zbytků

Jaký je postup? Odpadní zelenina se suší a rozemele na prášek, poté se tepelně lisuje ve formě. Výsledné materiály se liší kvalitou, ale většina z nich má pevnost větší než beton. „S výjimkou vzorku získaného z dýně přesáhly všechny materiály naši cílovou pevnost v ohybu,“ uvádí Machida Kota, jeden z vedoucích týmu japonských vědců. „Zjistili jsme také, že listy čínského zelí produkovaly materiál, který je dokonce více než třikrát pevnější než beton,“ dodává.

Deska betonu z čínského zelí unese závaží o hmotnosti až 30 kilogramů. Vědci se domnívají, že by mohl být využit i ke stavbě budov.

Podle Koty může právě deska betonu z čínského zelí unést závaží o hmotnosti až 30 kilogramů. V současnosti se z nového materiálu vyrábí nádobí, vědci se však domnívají, že při úpravě přípravkem, který odpuzuje hladové hlodavce, by mohl být použit i ke stavbě budov.

Až bude třeba sníst postel

V roce 2014 bylo v Japonsku zlikvidováno šest milionů tun jedlých potravin poškozených při přepravě a také 21 milionů tun zbytků, jako je kůra, dřeň a kosti. Celosvětově se podle odhadů každý rok vyplýtvá jídlo v hodnotě 1 bilionu dolarů, což by potenciálně stačilo k nasycení dvou miliard lidí, tedy více než dvojnásobku počtu podvyživených lidí na celém světě.

Potravinářský cement je biologicky odbouratelný, takže jej lze zahrabat, když už není potřeba. Pokud je rozemlet a smíchán s vodou, může být znovu využit v potravinářství.

Nový materiál by mohl být použit k výstavbě obydlí po přírodních katastrofách a za extrémních okolností by tato obydlí mohla poskytnout nejen úkryt, ale také potravu. „Například v místech, kam by nebylo možné dodat jídlo, by lidé mohli jíst provizorní postele vyrobené z potravinářského cementu,“ rozvádějí možnosti nového materiálu jeho vynálezci.