Určitě jste se s nimi na sítích už taky někdy setkali. Ono to v podstatě jinak bohužel ani nejde. Jako poznávací znamení mívají na profilovce malou českou vlajku, volí SPD a jsou hrdí na to, že nejsou očkovaní. Baví se vyhledáváním alternativní pravdy a divákům České televize říkají ovce. Rádi šíří šokující historky o tom, jak někdo z řad Ukrajinců (nebo taky Romů, muslimů, gayů, neziskovek atd.) útočí proti tradičním českým hodnotám.
Pokud jsou vaši blízcí Slušnočechy a vy ne, tak se je možná snažíte dezinformačního plevele zbavit. Nesetkala jsem se ale s nikým, kdo by v tom uspěl. Autor, který pod přezdívkou Slušnočech vystupuje, si ze Slušnočechů sice utahuje, ale necítí k nim nenávist.
Zdůrazňuje, že posílat na frontu bychom je neměli, ani jim nepřeje, aby se nakazili covidem a umřeli. Slušnočeši o autorovi satirické stránky, který si z nich dělá legraci, vědí. Někteří autorovi vyhrožují násilím. I když jsme se s hlavním Slušnočechem setkali naživo a jeho jméno známe, v rozhovoru výjimečně budeme používat jen jeho přezdívku. Prostě Slušnočech.
Povíte mi, jak stránka Slušnočech vznikla?
Před druhou prezidentskou volbou Miloše Zemana v roce 2018 jsem napsal text do facebookové skupiny Lumpenkavárna, který sklidil velmi pozitivní ohlasy, a na jeho základě jsem se rozhodl založit blog, kde budu popisovat naši každodenní realitu očima obyčejného českého slušného člověka, tedy Slušnočecha.
My jsme teď ve fázi demoralizace, probíhá u nás už dlouho hybridní válka, kterou vede Putinova FSB a její agentury.
Píšu v takové retardované „dada“ češtině. Občas přemýšlím o tom, že bych se toho vzdal, ale to se potom hned najde milion lidí, co mě začne upozorňovat na „hrubky“. Trochu jsem se inspiroval Písáním od Johna Lennona.
Máte už přes 17 tisíc fanoušků, kteří v komentářích vaši „dada“ češtinu přejímají a vytváří obsah spolu s vámi...
Jo, jsem hrozně rád za tu komunitu, co tam vznikla. Spoustu obsahu vytvářejí sami, mnohdy mi to přijde i vtipnější než můj původní příspěvek. Některý lidi dokážou být neuvěřitelně kreativní.
Váš projekt je do jisté míry politický aktivismus namířený proti xenofobním lidem a ruským trollům. Setkáváte se z jejich strany s nenávistnými reakcemi?
Určitě. Většinou je to v návaznosti na to, když dělám live přenosy z různých vlasteneckých demonstrací. Lidi ve své pitomosti ignorují ironii mého komentáře, sdílí to mezi sebou a naštvou se. Sice bojují za takzvanou svobodu slova, ale když uslyší názor někoho jiného na ně samotné, tak vám pak klidně vyhrožují fyzickou likvidací. Zažil jsem od nich kyberšikanu. Ale nebojím se jich.
Přemýšlel jste, co by se stalo, kdyby odhalili vaši identitu? Šel byste na policii?
To bych asi mohl i tak, když většina věcí z toho, co mi píšou, naplňuje podstatu trestného činu nebezpečného vyhrožování. Kdyby se součástí výhrůžek stala moje rodina, tak bych to už s policií řešil.
Kde berete inspiraci pro Slušnočechovy příspěvky?
Na Facebooku je nepřeberné množství skupin, ty bych ale nerad jmenoval, protože jim nechci zvyšovat dosah. Některé z nich samozřejmě zakládají trollové. Inspirace nacházím všude možně. Třeba komentáře pod články na běžných zpravodajských médiích jsou někdy dost na zvracení.
Má cenu s lidmi, kteří zabředli do konspiračních narativů, diskutovat?
Tuhle stránku jsem založil z důvodu, abych s nimi diskutovat nemusel. Nechci se účastnit diskuse, kde se lidé neobtěžují ověřovat fakta a používají falešné argumenty. Obracejí svoji zlobu na vás a svoji pravdu obhajují pouze na základě emocí. Tu stránku jsem udělal, abych jim mohl odpovědět všem šmahem a vzal jim možnost mě při komunikaci otravovat těmi jejich nejapnostmi a trváním si na posledním slovu.
Máte vztek?
Občas mě to dokáže hodně vytočit, obzvlášť teď, když se to dotýká vraždění civilistů, a oni to bagatelizují. Je to hnus a měl bych problém s nimi vyjít.
Zkusil jste někdy brát v úvahu, že prostě jen jiní lidé vyznávají jiné hodnoty?
Tomu jsem se věnoval v jednom ze svých videí, kde jsem parafrázoval rozhovor s bývalým agentem KGB, který popsal čtyři fáze zpravodajské činnosti KGB v cizích zemích. První z nich je demoralizace, druhá je destabilizace, třetí krize a čtvrtá je normalizace.
My jsme teď ve fázi demoralizace, probíhá u nás už dlouho hybridní válka, kterou vede Putinova FSB a její agentury. Zaměřily se na lidi, kteří se nedokázali adaptovat na dnešní dobu a žijí sny o zidealizované verzi minulosti, která se už nemůže vrátit. Ti lidé nemusí být hloupí, ale jsou určitě nešťastní, proto tolik tíhnou k anti-establishmentovému narativu. A to nejvíc vyhovuje Rusku.
V jednom videu jste říkal, že bychom jim neměli upírat lidství.
Za každým z těch lidí je nějaký příběh, tedy kromě těch, co mají fake profil. Většinou takový příběh není šťastný. Mohli mít hrozný dětství, vyrůstat v chudobě. Neříkám, že je to omlouvá, ale že to vysvětluje jejich chování.
Dá se takto vysvětlit vznik extremistických nálad. Ale proč k tomu ještě podléhají natolik bizarním dezinformacím?
Mozek přirozeně tíhne k tomu, že si selektuje ty informace, které potvrzují jeho názory, říká se tomu confirmation bias. Toho Rusové využívají. Jsou zvyklí servírovat neuvěřitelné blbosti vlastním lidem, kteří si tvoří přehled o dění hlavně sledováním televize, a od nás očekávají, že tomu budeme věřit taky. Což je od nich obrovská drzost, ale bohužel to funguje.
Můžu doporučit knížku Timothyho Snydera Cesta k nesvobodě. Je to rusista, který situaci v Rusku rozebírá i v souvislosti se slovanskou mytologií, teoriemi o nadřazenosti slovanské rasy, jejímž vrcholem je samozřejmě Rus. Existuje tam myšlenkový proud, že Evropani prý mají gen, který jim znemožňuje mírové soužití s Rusem.
Jak byste se zachoval, kdyby se někdo u vás v rodině projevoval prorusky?
Kamarádova matka jede nejen v antivaxerství, ale i v QAnonu, což už je naprosté šílenství. Kdyby se to stalo v mojí rodině, asi bych s dotyčným omezil fyzický kontakt.
Chtěl byste něco lidem, kteří jsou vaším terčem, vzkázat? Myslíte, že se z téhle psychózy můžou vyléčit?
Tihle lidi si tohle nejspíš nepřečtou. Ale kdybych se s nimi dal do řeči a nechtěli by mi zrovna dát po držce, tak bych jim vyřídil, že mají šanci žít spokojený život. Nikdo jim tu možnost nevzal, ale ani nesliboval. Spokojenost v životě si musí zařídit každý sám, stát vám štěstí nezaručí. A ještě jim vzkážu tohle: Pokud byste mě chtěli podpořit, můžete si koupit třeba tričko v mém eshopu. Doporučuju motiv VŠŽ – Vysoká Škola Života, abyste ukázali, jak jste chytrý.