Sbírka dokumentů Kchao-kung ťi je všeobecně považována za nejstarší známou technickou encyklopedii, jejíž části pocházejí z doby až 500 let před naším letopočtem. V čínském textu, který pochází konkrétně z roku 300 před naším letopočtem, badatelé už v minulém století odhalili šest chemických postupů, podle nichž starověcí Číňané dokázali vyrobit bronz. Vědci si ale nebyli jistí, jaké složky k lití bronzu staří Číňané používali. Nakonec jim až nyní pomohly mince ve tvaru nožů, jež pocházejí z doby, kdy vznikaly spisy.
Klíčem k pochopení masové výroby bronzu je znalost postupů takzvaného legování, což je podle Wikipedie „metalurgický postup zlepšování vlastností kovu či slitiny kovů přidáním příměsi dalších látek“. Kchao-kung ťi obsahuje šest vzorců či receptů, který se ve starověké Číně používal při výrobě bronzových zbraní, nástrojů i věcí denní potřeby.
Lilo se i z olova
Tyto receptury obsahují dvě složky, „ťin“ a „si“. Ty vědci původně považovali za měď a cín, tedy dvě klíčové složky bronzu. Když se však vědci pokusili smíchat tyto ingredience podle návodu v knize, jejich výsledky neodpovídaly starověkým bronzovým artefaktům z císařské Číny.
V rámci nejnovější studie testovali vědci chemické složení 2400 let starých tzv. „nožových mincí“ (bronzových nožů, jež se používaly jako platidlo), které byly vyrobeny prakticky ve stejném období, kdy byl sepsán rukopis Kchao-kung ťi. Výsledky ukázaly, že většina z nich byla složena ze dvou specifických kovových slitin. Jedné, která je kombinací mědi, cínu a olova, a druhé, která je vyrobena pouze z mědi a olova. Tyto slitiny byly podle vědců následně zpracovány do bloků a distribuovány výrobcům bronzu po celé čínské říši.
Po sto letech se zřejmě podařilo rozluštit starověké čínské receptury na výrobu bronzových předmětů.
„Poprvé za více než sto let vědecké práce se nám podařilo získat reálné vysvětlení, jak interpretovat receptury na výrobu bronzových předmětů ve starověké Číně,“ uvedl hlavní autor studie, ředitel Výzkumné laboratoře pro archeologii a dějiny umění Oxfordské univerzity Mark Pollard. Starověké čínské kovolitectví bylo tedy zřejmě mnohem složitější, než se dosud předpokládalo. „To představuje další odpověď na dosud neznámou součást v postupech výroby a dodávek kovů v Číně,“ dodal Ruiliang Liu, kurátor čínských sbírek Britského muzea v Londýně.
„Bronz byl strategickým materiálem stejně, jako je dnes ropa. Kontrola nad ním byla klíčem k imperiální moci,“ dodává Pollard.
Kdo je vlastně autor?
Otázka, jak Čína dokázala v daném období vyrobit více bronzu než celá Evropa, vzbudila velký zájem již v roce 1976, kdy bylo v císařské hrobce Fu Haoa, čínského generála z dynastie Šang, objeveno 1,5 tuny bronzových artefaktů. „Výroba bronzu probíhala ve velkém. Potřebujete určitou formu regulace a standardizace, abyste zajistili, že budou všichni úzce spolupracovat,“ konstatuje Liu.
Někteří odborníci jsou však k závěrům britského výzkumu skeptičtí. Domnívají se, že Kchao-kung ťi nemuseli sepsat řemeslníci samotní a že tak mohlo dojít k nepřesnostem v recepturách z důvodu nedostatku technologických znalostí. Nicméně postup, který Liu a Pollard při bádaní nad „receptem na starověký bronz“ použili, bude pravděpodobně v budoucnu nápomocný při podobných studiích o starověké metalurgii z různých kultur a oblastí.
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: The Guardian