Pozor, nepleťte si takzvanou Ig Nobelovu cenu s klasickou „nobelovkou“. Ig Nobelovy ceny uděluje od roku 1991 americký magazín Annals of Improbable Research „za objevy, které by neměly být opakovány“. Tak je alespoň zpočátku prezentoval, později byl tento ironický popis změněn na „objevy, které mají nejprve rozesmát a poté nutit k zamyšlení“. Letošní 32. ročník Ig Nobelových cen měl každopádně i českou účast: Za výzkum, který prokázal, že srdeční tep romantických partnerů se synchronizuje, získal Ig Nobelovu cenu za kardiologii tým, jehož členkou byla i česká neurovědkyně Eliška Procházková. Soutěž měla ovšem tradičně i bizarnější vítěze s jejich bizarními výzkumy.
Japonská zneuznaná hrdost
Tým japonských průmyslových designérů po řadě náročných laboratorních pokusů například dospěl ke zcela zásadnímu závěru. Čím větší je koule na dveřích, tím více prstů je k jejímu otočení potřeba. Profesor Gen Matsuzaki, výzkumník v oblasti průmyslového designu na Chiba Institute of Technology v Japonsku, jehož poznatky o „rotačním ovládání kulatých knoflíků“ získaly cenu za inženýrství, řekl, že byl oceněn za zaměření na problém, který nikoho nezajímá.
V rozporu s tradičním názorem, že staří Mayové byli kontemplativní lidé, si dopřávali omamné klystýry obsahující alkohol nebo halucinogenní byliny.
Po analýze videozáznamů 32 dobrovolníků, kteří otáčeli 47 „knoflíky“ různých velikostí, Matsuzaki odvodil, že k otáčení těch o průměru větším než 1 centimetr jsou obvykle zapotřebí tři prsty, přičemž k posunu na čtyři a pět prstů dochází při zvětšení průměru na 2,5 a 5 centimetrů. „Má práce mohla inspirovat návrh vhodně tvarovaných vodovodních baterií, dveřních koulí nebo knoflíků pro ovládání hlasitosti, ale k tomu už zřejmě nikdy nedojde,“ povzdechl si Matsuzaki. Jeho vědecké zaměření se nyní přesunulo na rukojeti tašek a deštníků.
Ocenění napříč obory
Cenu za literaturu získal tým výzkumníků z Kanady, USA, Spojeného království a Austrálie za „analýzu příčin nesrozumitelnosti právních dokumentů“. Odhalila totiž, že jimi jsou především špatná práce s textem autorů a nespecifické zaměření textu. Brazilci a Kolumbijci si ocenění za biologii vybojovali studií o tom, jestli ztráta bodce štírů a tím zapříčiněná zácpa způsobuje omezení pohybové výkonnosti štířích samců a samic. Poláci jim konkurovali výzkumem, který přinesl tyto zásadní závěry: Konzumace zmrzliny po transplantaci kmenových buněk snižuje výskyt orální mukositidy pacientů. To v překladu znamená, že zmrzlina pomůže proti zánětu v ústech. Vědci díky tomuto náročnému výzkumu získali cenu za medicínu.
Cenu za fyziku získal profesor Frank Fish a jeho kolegové z West Chester University v Pensylvánii za řešení otázky, proč kachny plavou v řadě. Nad touto otázkou začal profesor přemýšlet poté, co pozoroval matku kachnu a její potomstvo, jak plavou v řece, která protéká Michiganskou státní univerzitou, kde Fish dokončoval doktorát o hydrodynamice pižmovek. Fish přiměl skupinu kachňat, aby následovala mechanickou matku kachnu ve velké nádrži s vodou, a zjistil, že lineární formace šetří energii, přičemž poslední kachňata v řadě z toho mají největší prospěch.
Holandsko-guatemalsko-americko-rakouský tým triumfoval výzkumem klasické mayské keramiky, který naznačil, že „v rozporu s tradičním názorem, že staří Mayové byli kontemplativní lidé, si dopřávali omamné klystýry obsahující alkohol nebo halucinogenní byliny“. Odměněni byli cenou za umění. Těžko překonat vysoko nasazenou laťku. Možná, že se to podařilo mezinárodnímu týmu, který si odnesl Cenu za mír, což je obzvláště symbolické, zvážíme-li, že jejich výzkum se týkal vývoje algoritmu, který má usnadnit rozhodování, zda v té které situací lhát, nebo říkat pravdu.
Italové s matematickým objasněním faktu (oceněným cenou za ekonomii), že úspěšní nebývají nejčastěji lidé talentovaní, ale ti, kteří mají největší štěstí, už pak byli jen takovým milým dezertíkem po vydatné večeři. Chudáci Švédové s vývojem losí figuríny pro crash testy jen paběrkovali na lesku a slávě ostatních, nicméně cenu za bezpečnost si také odnesli.
Marc Abrahams, editor časopisu Annals of Improbable Research a zakladatel ocenění, se s účastníky ceremoniálu rozloučil tradičně: „Pokud jste dnes večer nezískali Ig Nobelovu cenu, a zvláště pokud ano, tak hodně štěstí pro příští rok!“
Reklama
foto: Shutterstock, Improbable Research, zdroj: New Scientist