Zvuk jako zbraň: Ve starověku děsilo troubení slonů, později i americký pop

V sedmém století před naším letopočtem byli obyvatelé Thrákie, jež se rozkládala na území dnešního Bulharska, Řecka a části Turecka, proslulí svou kavalérií. Vojáci na koních pro zábavu učili své koně tančit. Koně se vzpínali, hudba je držela v napětí. Jezdci klasického starověku zase cvičili své koně, aby si zvykli na řinčení bronzových zbraní. Ale ve čtvrtém století před naším letopočtem, když nástupci Alexandra Velikého přivezli z Indie válečné slony, troubení těchto zvířat způsobilo mezi koňmi nepřátel doslova šílenství.

Alexandr se naučil se slony zacházet od krále Póra. Věděl tedy i to, čím vyděsit slony. Když Alexandrovi zvědové oznámili, že se blíží sloni, Porus poradil Alexandrovým jezdcům, aby popadli prasata a trubky a vyjeli jim vstříc. Pronikavý ryk prasat v kombinaci s jekotem trubek zahnal slony na útěk. Někteří velitelé se pak pokoušeli získat jednoho nebo dva slony, aby na ně před bitvou připravili své koně. Nebylo to však jednoduché.

V roce 2022 pak australská policie bombardovala demonstranty proti vakcíně proti koronaviru opakovanými nahrávkami písní Barryho Manilowa, aby rozehnala dav.

Perseus Makedonský se připravoval na římský útok s válečnými slony v roce 168 před naším letopočtem tím, že mu tesaři postavili dřevěné modely slonů na kolech. Dudáci schovaní v obrovských maketách vydávali drsné zvuky a aklimatizovali makedonské koně na zjev a zvuk slonů.

Válečné pokřiky a kvílení zbraní

Válečné pokřiky, při kterých tuhne krev, jsou univerzálním způsobem, jak zasáhnout psychiku nepřátel. Maorské válečné zpěvy, japonský bojový pokřik „Banzai!“ (Ať žije císař) ve druhé světové válce, osmanský „Vur Ha!“ (Do útoku!), španělské „Desperta Ferro!“ (Do zbraně!) a „Rebel Yell“ vojáků americké Konfederace jsou ty nejznámější příklady. Ve starověku se ozýval zvuk řeckých válečníků, kteří křičeli „Alala!“, zatímco bouchání mečů na bronzové štíty bylo přirovnáváno k houkajícím sovám nebo ječícímu hejnu monstrózních ptáků.

Římský historik Tacitus popsal účinky barritu, válečného pokřiku germánských kmenů, doslova tahajícího za uši. Němci vymysleli jednoduchou techniku pro zesílení barritu, který začal jako tichý šelest. Zpívání se změnilo v řev, pak se zvedlo do doznívajícího crescenda, když muži zvedli své štíty před ústa, aby zesílili hromový zvuk.

Dalším technologickým vynálezem byl karnyx, keltská válečná trubka. Římany ohromily děsivé zvuky vydávané dlouhou bronzovou trubicí s širokým zvonem ve tvaru rozevřených čelistí divokého draka, kance nebo vlka. Hlasité tóny rohu se hodily do válečné vřavy“ napsal Diodorus Siculus kolem roku 50 před naším letopočtem. Pozdější římské jednotky používaly karnyx také.

Další ranou vojenskou zvukovou technologií byl šíp, který vytvářel děsivý hluk. „Pískající“ nebo „křičící“ šípy (shaojian) vyráběné jízdními lukostřelci ze stepí popsal čínský kronikář Sima Qian asi v roce 100 před naším letopočtem. Na násadu za hrotem šípu byla připevněna malá perforovaná kostěná nebo dřevěná zvuková komora, jakási píšťalka. V bitvě pak děsil nepřátele a jejich koně ječivý zvuk tisíců hvízdajících šípů. Křičící šípy byly vykopány na archeologických nalezištích ve střední Asii.

Ve starověkých čínských válečných příručkách bylo popsáno mnoho dalších technologií k produkování detonací k dezorientaci a vyděšení nepřátel. Tato výbušná zařízení využívala střelný prach, vynalezený v Číně kolem roku 850. Do Evropy se dostal kolem roku 1250.

Jak zvuk děsí v moderní době

Během druhé světové války byla používána k vyvolání stresu a úzkosti hudba. Sovětská armáda celou noc hrála z reproduktorů argentinská tanga, aby němečtí vojáci nespali. Americké soustavy reproduktorů zase během amerického obléhání sídla panamského generála Manuela Noriegy v roce 1989 vyhrávaly dnem i nocí ohlušující rockovou hudbu (včetně The Doors, Alice Cooper a The Clash). Američané pak znovu nasadili tíživou a nepřetržitou hudbu v roce 2000 v Iráku a Afghánistánu.

Zvukové zbraně mají své využití i mimo bojiště. Nákupní centra hrají muziku, jež nesedí flákajícím se teenagerům, kteří nenakupují. V roce 2022 pak australská policie bombardovala demonstranty proti vakcíně proti koronaviru opakovanými nahrávkami písní amerického popového zpěváka Barryho Manilowa, aby rozehnala dav.

Nedávný vývoj bojové zvukové energie je zlověstnější, často zamýšlený pro kontrolu civilního davu. Vojenští vědci ve Spojených státech, Izraeli, Číně a Rusku odhalili „nesmrtící“ vysokodecibelové a pulzující vysokofrekvenční a nízkofrekvenční zbraně určené k útoku na smysly. Příklady zahrnují magnetická akustická zařízení, děla se zvukovou vibrací a akustická zařízení s dlouhým dosahem, která byla poprvé použita americkými silami v Iráku v roce 2004 a později policií proti protestujícím v New Yorku a Missouri.

Od roku 2016 američtí diplomaté na Kubě, v Rusku, Číně a jinde zažívali „havanský syndrom“, spojený se záhadnými neurologickými a mozkovými poraněními, o nichž se předpokládá, že je způsobují neznámé vysoce výkonné mikrovlnné nebo cílené zvukové energetické systémy. Vysílače zvukových vln jsou nejen psychicky toxické, ale mohou způsobit bolest a závratě, popáleniny, nevratné poškození vnitřního ucha a možná i neurologická a vnitřní zranění.