Zavřené obchody, restaurace, nemožnost vyjet za hranice okresu kvůli covidu. Je divné se ohlížet za stresujícím obdobím a tak trochu ho postrádat? Pokud to tak cítíte, nejste v tom sami. Když na jaře roku 2020 přišel lockdown, všichni jsme najeli do velmi specifického rytmu. Pekli jsme chleba, učili se tanečky na Tik Toku, více spali, fandili sestřičkám a v teplácích pořádali videohovorové „party“ s blízkými.
Samozřejmě, měli jsme obavy o sebe i své blízké a neustálý pobyt doma nám připadal nudný a bizarní. Nyní, tři roky nato, už jsme to ale zpracovali. Samozřejmě, pandemie způsobila obrovské škody. Někteří z nás si ale začínají uvědomovat, jak jedinečné období to v jistém smyslu bylo. A tak je naprosto v pořádku, že cítíme podivnou nostalgii. „Dokonce jsem to pocítila i já sama,“ říká zakladatelka poradenské společnosti Serein Micheline Maaloufová, která se zabývá traumaty. „Chybí nám přestávka. Chybí nám čas jen pro sebe. Chybí nám nic nedělat a jen být,“ vysvětluje.
Ačkoliv někteří lidé mají pocit, že se jejich život vrátil do normálu, mnozí se z návratu do reality mimo bezpečí domova dodnes vzpamatovávají.
Takzvaná karanténní nostalgie se stala hitem Tik Toku. Videa na toto téma se zaměřují na jednoduchost života v lockdownu – pobyt doma, procházky a video cally s přáteli. Zmiňují se ale také o tom, že nejprve nikdo z nás nevěděl, jak dlouho karanténa potrvá a že všechno bude ještě mnohem horší. Žili jsme vlastně v jakési útulné bublině. Jestli tohle není recept na nostalgii, tak co ano?
Sladké nicnedělání
Před březnem 2020 byl život především o každodenní rutině. Pak se ale všechno zastavilo. Z dojíždění, shonu a příliš mnoha hodin v práci jsme se najednou ocitli doma a neočekávalo se, že bychom naše byty či domy opustili, pokud jsme nebyli pracovníky v kritické infrastruktuře, připomíná Maaloufová. „Bylo to poprvé v našem životě, kdy bylo přijatelné nedělat nic,“ říká.
Neměli jsme co dělat a nebylo kam jít, náš život se značně zpomalil. Čas jsme se snažili vyplnit pečením nebo jinými aktivitami, které se šířily po sociálních sítích. Redaktorka Carolyn Steberová také upozorňuje na zajímavou věc – ačkoliv jsme trčeli doma, někteří dokonce sami, karanténa nám dala pocit propojení s ostatními.
Lockdown byl také splněným snem introvertů, což přidává nostalgii další rovinu. „Jakmile pandemie převzala vládu nad našimi životy, byli jsme nuceni se stáhnout do ústraní,“ říká klinická psycholožka Carla Marie Manlyová. Pro mnohé to znamenalo, že konečně mohli odmítnout pozvání na večírek bez obav, že by se někdo divil.
Pandemie způsobila obrovské škody. Někteří z nás si ale začínají uvědomovat, jak jedinečné období to v jistém smyslu bylo. Chybí nám přestávka. Chybí nám čas jen pro sebe. Chybí nám nic nedělat a jen být.
Jak to vrátit?
Po lockdownu jsme vyměnili obnošenou mikinu za sako, vyrazili do skutečné kanceláře a účastnili se opravdových schůzek. Jenže poté, co jsme si užívali dostatek volného času, už to nebylo tak snadné. „Ačkoliv někteří lidé mají pocit, že se jejich život vrátil do normálu, mnozí se z návratu do života mimo bezpečí domova dodnes vzpamatovávají,“ upozorňuje.
Pokud se cítíte podobně skleslí, je to v pořádku. „Vnímejte své pocity, přemýšlejte o nich, všímejte si toho, co se vám vynořuje, a nechte to plynout,“ radí Maaloufová.
Možná vám také pomůže vrátit se k některým aspektům karantény. „Pokud cítíte, že chcete trávit více času o samotě, mít klidnější rozvrh nebo toužíte po nějakém jiném zážitku souvisejícím s karanténou, využijte tyto informace k tomu, abyste ve svém současném životě provedli vědomé pozitivní úpravy,“ radí odbornice. Můžete si například vzít volno v práci, zacvičit si doma nebo něco upéct, případně udělat i drastičtější změnu, například podat výpověď a najít si práci z domu.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Bustle.com