V Čechách se Mezinárodní den Romů začal slavit před 22 lety každého 8. dubna. Tento rok shodou okolností na stejný den jako velikonoční Bílá sobota. Romové a Bílá sobota, ha ha ha. Lidé, kteří do zblbnutí dokážou opakovat „já nejsem rasista, ale...“ mají spolu s čistokrevnými nácky na sociálních sítích druhé Vánoce. Radovali se už před týdnem, když paní senátorka Zwyrtek Hamplová objevila apartheid – chtěla by segregovat romské a bílé děti pro dobro všech zúčastněných. Ta nicméně dostala neuvěřitelnou sodu takřka ode všech, kromě svých fans – což mě utvrzuje v naději, že historie se snad opakovat nebude.
Pro nikoho z většinové populace není možné pochopit, jak se žije s jinou barvou kůže. Romská zkušenost je nepřenositelná: málokdo z nás si umí představit, jaké to je, když se na vás v sámošce automaticky dívají jako na potenciálního zloděje, když vás nechtějí zaměstnat s tím, že „zákazníci se nechtějí dívat na romskou servírku“, a když si vedle vás nikdo nechce přisednout v tramvaji, protože sice nikdo nemá koule na to přiznat, že je rasista, ale co kdyby náhodou, že? To, jak jsme se krásně „postarali“ o ukrajinské Romy, co uprchli před válkou, o tom dost dobře vypovídá.
Lidem se základní dávkou empatie by z časové shody Bílé soboty a Mezinárodního dne Romů mohl ten úsměv na rtech alespoň trochu zamrznout.
To, co můžeme pro Romy udělat, je uvědomit si předsudky, snažit se jich vyvarovat a být k Romům vstřícný stejně jako k ostatním. Je také fajn předávat empatii dětem – třeba v tom, že slovo „cikáni“ má historicky negativní nádech. A je fajn se také přesvědčit na vlastní oči – možnosti tady určitě jsou. Pokud budete na Bílou sobotu (nebo kdykoliv jindy, samozřejmě) hledat vhodný program, tady je několik tipů:
Muzeum romské kultury v Brně
Muzeum, které bylo založeno před 32 lety, shromažďuje všechno, co má vypovídající hodnotu o duchovní a hmotné romské kultuře a o její historii. Dokumentuje tradiční romská řemesla a také má oddělení archeologie. Na Mezinárodní den Romů má otevřeno od 10:00 do 18:00.
Pomník obětí romského holocaustu v Letech u Písku
Mezi lety 1942–1943 v Letech fungoval protektorátní tzv. cikánský tábor, kde byly před transportem do vyhlazovacího tábora v Auschwitz II – Birkenau sváženy romské rodiny. Na místě, kde prokazatelně zemřelo 326 obětí, z nichž většinu tvořily romské děti, ještě nedávno Češi provozovali vepřín. Teď je v Letech veřejně přístupné pietní místo. Stojí tu pomník umělce Zdeňka Hůly, pietní amfiteátr a můžete se podívat na repliky baráků v koncentračních táborech.
Památník holocaustu Romů a Sintů na Moravě v Hodoníně u Kunštátu
Vyhlazovací tábory pro Romy byly v Čechách dokonce dva. Tím druhým méně známým je tábor v Hodoníně u Kunštátu. Na místě si můžete prohlédnout dva roky starou expozici, mapující komplexní historii tábora, s názvem Tábor Hodonín u Kunštátu: Průsečík tragických osudů 1940–1950. O Velikonocích je otevřeno 9:00–17:00.
Výstava Phundrado drom a debata o paměti romských žen
V Národopisném muzeu v Praze aktuálně běží výstava výběru romského umění nazvaná Phundrado drom, česky Otevřená cesta. Výstava spadá pod činnost Centra Romů a Sintů v Praze, jehož sídlo bude veřejnosti zpřístupněno až po rekonstrukci budovy na Praze 6. V rámci Mezinárodního dne Romů proběhne od 17:00 komentovaná prohlídka a debata o paměti romských žen. Kurátorky Petra Hanáková a Emílie Rigová se zaměřily mimo jiné na díla nevidomé sochařky Boženy Přikrylové a na art brut výšivky Markéty Šestákové.
Reklama
foto: Muzeum romské kultury, Midjourney, zdroj: Autorský článek