Pokud patříte mezi majitele domácích mazlíčků, jistě si pravidelně kladete otázku: Co si asi zrovna teď myslí, jak se cítí? Často jim pak na základě výrazu, který vidíte v jejich očích, nebo podle způsobu chování, přisoudíte některou z emocí, kterou sami znáte a například v podobné situaci prožíváte. Disponují ale naši čtyřnozí miláčci stejnou škálou emocí jako my? A dokážeme opravdu správně rozpoznat jejich aktuální rozpoložení?
Odborníci se neshodují
Zvířecí emoce jsou mezi odborníky stále kontroverzní téma. Neuropsycholožka Lisa Feldman Barrettová kupříkladu tvrdí, že emoce jsou jedinečným lidským jevem. V deníku The Guardian napsala: „Myšlenka, že jiné zvířecí druhy sdílejí naše emoce, je lákavá a intuitivní, ale odpovědi, které uvádíme, mohou prozradit více o nás než o nich.“ Naproti tomu etolog Marc Bekoff ve svém článku pro časopis BioScience tvrdí, že existuje dostatek důkazů o tom, že mnoho živočišných druhů prožívá komplexní emoce, jako je radost, štěstí, smutek, romantická láska a rozpaky.
Vzhledem k tomu, že vědecký výzkum emocí domácích mazlíčků je teprve v počátcích, nejlepším zdrojem informací jsou v současnosti majitelé domácích mazlíčků, kteří se svými zvířaty tráví velké množství času. Výzkumníci z Lincolnovy univerzity se proto rozhodli provést studii, do které se zapojilo 438 psích a kočičích páníčků, z nichž 227 žilo se psem, 93 mělo kočku a 68 vlastnilo psa i kočku.
Vědci se rozhodli zeptat přímo majitelů
Účastníci byli požádáni, aby v online dotazníku vyplnili demografické údaje o sobě a svých domácích mazlíčcích. Ve formuláři se dále nacházel seznam 22 emocí a majitelé měli zaškrtnout ty emoce, u kterých se domnívají, že je jejich mazlíčci někdy prožívají.
Seznam obsahoval šest základních emocí, o nichž se předpokládá, že jsou do značné míry instinktivní a vycházejí z biologických příčin – vztek, odpor, strach, štěstí, smutek a překvapení. A dále také 16 sekundárních emocí, jako je pocit viny, rozpaky nebo pýcha, které zapojují další mozková centra a vyžadují vyšší kognitivní funkce.
Majitelé psů pociťují ke svým zvířatům větší náklonnost a častěji je považují za členy rodiny. To může vést k tomu, že emocionální schopnosti psů přeceňují.
U jednotlivých emocí mohli lidé také označit behaviorální signály domácích mazlíčků, jako jsou zvukové projevy, výrazy tváře, postoj těla, oční kontakt nebo poloha ocasu a uší.
Jsou kočky podceňované?
Ze studie vyplynulo, že existují emoce, které majitelé pozorují jak u psů, tak u koček. Patří mezi ně zvědavost, štěstí láska a úzkost. Naopak nejméně často se u obou druhů zároveň objevovala vina, smutek, rozpaky, pýcha nebo znechucení.
Výsledky dále ukázaly, že psi podle páníčků prožívají v průměru 14 různých emocí, zatímco u koček to je 11 emocí. U 20 pocitů ze seznamu vyšlo, že je psi prožívají častěji než kočky. Majitelé psů více pozorovali sekundární emoce, jako je zmatek, bolest, pozitivní očekávání, vina, závist nebo frustrace. Naopak majitelé koček častěji uváděli, že se jejich kočky rozčilují.
Vědci navrhují možné vysvětlení toho, proč si majitelé psů myslí, že jejich mazlíčci prožívají více emočních stavů než kočky. Důvodem může být, že majitelé psů pociťují ke svým zvířatům větší náklonnost a častěji je považují za členy rodiny. To může podle Olivie Pickersgillové, jedné z autorek studie, vést k tomu, že emocionální schopnosti psů přeceňují.
Kočky žijící se psy se projevují méně
Je potřeba říci, že lidé se v hodnocení emocí svých zvířat velmi rozcházejí. Někteří majitelé psů si například myslí, že jejich mazlíčci prožívají tři nebo čtyři emoce, zatímco jiní jsou přesvědčeni, že jejich psi prožívají všech 22.
Autoři studie se snažili přijít na důvod, který by vysvětloval takové odchylky, ale roli nehrály gender, věk, kulturní zázemí nebo duševní zdraví páníčků a ani pohlaví, plemeno či druh srsti jejich miláčka.
Menší trend našli vědci v tom, že majitelé psů s víceletými zkušenostmi měli tendenci si myslet, že jejich mazlíčci jsou schopni většího počtu emocí. Naopak lidé s profesionálními zkušenostmi s péčí o zvířata (veterináři nebo zvířecí trenéři) přisuzovali psům méně emočních stavů.
Vzorec bylo možné najít také u majitelů, kteří mají psa i kočku zároveň. Ti pozorovali u své kočky v průměru 8 emocí, zatímco lidé, kteří mají pouze kočku, u ní uváděli průměrně 13 emocí.
„Přestože jsou domněnky majitelů spolu s antropomorfismy v mnoha situacích problematické, jsou užitečné jako výchozí bod pro vytvoření objektivní definice zvířecích emocí. Se současnou technologií je obtížné tyto emoční stavy potvrdit, nicméně právě validace nebo vyvrácení tvrzení majitelů by mohly být dalším krokem v tomto směru. Pro vědce by mělo být další studium této oblasti prioritou, protože je zřejmé, že bez ohledu na to, zda majitelé podceňují emoční schopnosti koček nebo přeceňují emoční schopnosti psů, získané informace by potenciálně mohly mít dopad jak na lidi, tak na zvířata, o něž se snaží pečovat,“ uzavírají článek autoři studie.
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: Psychology Today