Většina z nás občas zažívá nějaké ty chvíle plné stresu a úzkosti. Co když se ale tyto pocity objevují pravidelně každý týden, a to konkrétně v neděli večer? Tzv. „sunday scaries“ neboli nedělní úzkosti jsou problém, který se alespoň občas týká skoro každého z nás.

Paralyzující obavy

Termínem nedělní úzkost vyjadřujeme hned celou řadu nepříjemných pocitů, navázaných na začátek nového pracovního týdne – neklid, úzkost a stres. Ať už docházíte do běžného zaměstnání, nebo jste třeba stále ještě student, návrat k povinnostem po relativně krátkém čase, vyhrazeném na odpočinek, pro vás může každou neděli představovat zlověstného strašáka.

Alex Dimitriu, psychiatr z kalifornské instituce Menlo Park Psychiatry & Sleep Medicine, tvrdí, že pondělí, tedy začátek nového pracovního týdne, je s určitou mírou strachu nevyhnutelně spojen. Ten může vyústit až k nezdravému odkládání spánku před koncem víkendu a pondělním návratem do reality.

„Je to jistý druh strachu a odporu, který nabírá na síle s blížícím se koncem neděle,“ říká Dimitriu. Podle něj se jedná o obdobný pocit, který se člověka zmocní před absolvováním důležité zkoušky, nebo před zásadní obchodní schůzkou či vedením stěžejní týmové porady na pracovišti. Tento pocit jde ruku v ruce s nastaveným očekáváním, že musíte předvést to nejlepší, co ve vás je, a úkol dotáhnout do zdárného konce.

Určitá míra úzkosti je naprosto normální a často nám dokonce pomůže dosáhnout vytyčených cílů. Pokud se ale stane nepříjemnou a obtěžující natolik, že ovlivňuje například spánek, je na místě tomuto problému začít věnovat dostatečnou pozornost. Nejdříve je nutné identifikovat, z jakého důvodu tyto nedělní úzkosti u konkrétního jedince vznikají.

Kde to vzniká?

Pokud budeme mluvit o příčinách nedělních úzkostí, odborníci jsou toho názoru, že jde o kombinaci několika různých faktorů. „Nedělní úzkosti jsou většinou spojeny s tím, že se člověk musí připravovat na náročný týden,“ říká psycholožka a terapeutka Marie Hartwell-Walkerová. „Je to pocit, jako by se naše svoboda pomalu vytrácela a my se vraceli zpět napospas každodenní rutině.“

Mezi další faktory patří i nejistota, obklopující pracovní povinnosti a následné výkony. „Lidé si mohou uvědomit, že mají spoustu věcí, které budou muset udělat v krátkém časovém úseku. A mohou tak mít obavy, zdali budou opravdu schopni splnit všechny své povinnosti včas,“ vysvětluje Hartwell-Walkerová.

Někdy si do hlavy vkládáme obavy, které se nezakládají na skutečnosti. Očekává od vás šéf skutečně, že budete celý víkend pracovat z domova, nebo je to jen domněnka, kterou jste si vytvořili v hlavě?

Nedělní stres se může projevovat několika různými způsoby, jako jsou nespavost, bolesti hlavy, nevolnost nebo i podrážděnost. „Je to docela běžný jev a lidé se s ním musí naučit žít. Pokud však tento stres začne ovlivňovat kvalitu života, je dobré se obrátit na odborníka,“ podotýká Hartwell-Walkerová. „Někdy je třeba změnit svůj přístup k práci, nebo dokonce najít práci novou. Takovou, která vás bude bavit a motivovat.“

Podle výzkumu z roku 2022, provedeného společností LinkedIn, je tento jev poměrně rozšířený. Až 80 % z tří tisíců dotázaných uvedlo, že na nedělní úzkosti skutečně trpí. 39 % z nich dokonce tvrdí, že tento druh úzkosti zažívá pravidelně, týden co týden.

Jak s tím zatočit?

Naštěstí existují některé doporučené způsoby, jak se s tímto stresovým stavem vypořádat. Samozřejmě nikdy není na škodu mít dostatečný přehled o všem, co vás následující týden čeká a nemine. Stejně tak jako přijdou vhod různé relaxační techniky v podobě jógy nebo meditace. Není ale nic lepšího než naplno využít víkendu k odpočinku a regeneraci těla i mysli. Nejúčinnější věcí, kterou tak můžete v neděli k večeru udělat, je jít včas spát.

„Nesnažte se prodloužit si víkend tím, že zůstanete vzhůru déle, protože to jen způsobí, že vaše pondělí bude ještě mnohem více stresující,“ radí v této souvislosti Alex Dimitriu.

Psychoterapeut Jonathan Alpert pak doporučuje neodkládat přípravy na nový týden až na neděli: „Na konci každého pracovního týdne věnujte 5 až 10 minut přípravě na další týden tím, že si srovnáte svůj pracovní prostor, dáte do pořádku nedořešené věci a sepíšete si seznam úkolů. Když do toho zainvestujete trochu času, ulevíte si na dalších 48 hodin.“

„Také si toho na víkend neplánujte příliš. Dopřejte si co nejvíce času na odpočinek a načerpání sil po pracovním týdnu, abyste se v pondělí nevyděsili, že vám nezbyla žádná energie,“ pokračuje Alpert. „A až přijde neděle, naplánujte si aktivity podle své nálady. Pokud se v neděli obvykle cítíte depresivně, dopřejte si nějakou zábavnou aktivitu, například večeři v restauraci nebo posezení s přáteli. Někdy si navíc do hlavy vkládáme obavy, které se nezakládají na skutečnosti. Očekává od vás šéf skutečně, že budete celý víkend pracovat z domova, nebo je to jen domněnka, kterou jste si vytvořili v hlavě?“

Neměli byste tedy zapomínat na to, že ačkoliv pracovat je často neodkladné a nezbytné, najít si čas na odpočinek a na věci, které nás baví a naplňují, je důležité úplně stejně. Nedělní úzkost může být příležitostí k tomu se zamyslet nad naší skutečnou motivací, náplní života a zároveň způsobem, kterým chceme dosáhnout potřebné rovnováhy mezi prací a osobním volnem.

Související…

Šetří lidi i planetu. Proč je 4denní pracovní týden logickou volbou?
Milada Kadeřábková
 

 

foto: Shutterstock , zdroj: Discover Magazine