S takovou rychlostí změn na pracovním trhu, s jakou se budeme muset potýkat nyní, se ještě lidstvo nesetkalo. Ani vynález parního stroje a následně spalovacího motoru neodstartoval takový převrat rozložení lidských sil na trhu práce, jako tomu bude v dalších pěti letech. Nevěříte?

Parní stroj znamenal v lidském snažení ohromnou změnu. Ušetřil totiž lidem neskutečné množství těžké práce. A teď je tu další, možná ještě větší převrat. Umělá inteligence. Proč platit za „plniče“ excelových tabulek, když to AI dokáže sama mnohem rychleji a na jednoduchý příkaz? Už nebude třeba programátorů. Umělá inteligence zvládne jejich práci za pár sekund udělat sama. A to je jen malý příklad toho, jak rychle se může změnit přístup k práci. Víc příkladů jsme popsali v samostatném článku.

Odborníci na Big data budou vyvažováni zlatem. Podle Bureau of Labor Statistics je právě tato pozice nejrychleji platově rostoucím zaměstnáním na světě. Kdo by si dnes na tuto pozici troufl, má prakticky zaručený plat 103 500 dolarů ročně, což je přibližně 180 000 korun měsíčně.

Tohle všechno navíc bude ještě podpořeno rostoucím tlakem přírody kolem nás, která navzdory předpokladům, jaké měli vědci před deseti lety, mění svou tvář extrémně rychle. Tlak na člověka a jeho přizpůsobení se těmto změnám bude podle světového ekonomického fóra (WEF) znamenat, že do roku 2027 vznikne 69 milionů pracovních míst, ovšem zanikne 83 milionů. Podle těchto výpočtů tak budeme celosvětově v mínusu 14 milionů pracovních míst. Jak to WEF zjistilo? Prostě se zeptalo 803 společností, které zaměstnávají více než 11 milionů lidí, jak počítají, že se jich tyto změny dotknou. Co tedy zbyde pro lidi?

Perspektivní pozice

Podle WEF zároveň vzniknou i zcela nové obory a odvětví, které budou potřebovat specializované pracovníky. Tak jako se povozníci museli naučit řídit auta a kováři obsluhovat lis, budou se muset lidé přizpůsobit změnám. Podle WEF se objeví především těchto deset zaměstnání, o které bude největší zájem.

  • Specialisté na umělou inteligenci a strojové učení
  • Specialisté na udržitelnost
  • Analytici business inteligence
  • Analytici informační bezpečnosti
  • Fintech inženýři
  • Datoví analytici a vědci
  • Robotičtí inženýři
  • Inženýři elektrotechnologie
  • Provozovatelé zemědělské techniky
  • Specialisté na digitální transformaci

Tak jako dnes shánějí strojírenské firmy lidi se specializací na CNC obrábění, v budoucnu to budou odborníci na umělou inteligenci. Stejně tak budou společnosti muset investovat do zelených technologií, které sníží jejich uhlíkovou stopu. To povede k rychlému rozvoji vysoce specializovaných profesí, jako jsou odborníci na udržitelné zdroje energie a jejich implementaci do průmyslových závodů.

Do roku 2027 vznikne 69 milionů pracovních míst, ovšem zanikne 83 milionů. Podle těchto výpočtů tak budeme celosvětově v mínusu 14 milionů pracovních míst.

 

S tím vším pak souvisí problematika takzvaných Big data. Jedná se o termín popisující velké a složité soubory dat, které jsou velmi rozsáhlé, rychle se mění a je obtížné je zpracovat pomocí tradičních technologií pro správu a analýzu dat. Big data se vyskytují v různých formách, existují textové, zvukové, obrazové a číselné informace a mohou být generovány z různých zdrojů, jako jsou senzory, mobilní zařízení, sociální sítě, webové stránky a mnoho dalších.

Big data jsou tedy jakousi zlatou studnicí informací, musíme se však naučit, jak je využít. A právě odborníci na Big data budou vyvažováni zlatem. Podle Bureau of Labor Statistics je nyní právě datový vědec nejrychleji platově rostoucí zaměstnání na světě. Kdo by si dnes na tuto práci troufl, má prakticky zaručený plat 103 500 dolarů ročně, což je přibližně 180 000 korun měsíčně. Jistě, analytik informační bezpečnosti je na tom ještě asi o 10 000 dolarů lépe, ale tohle povolání tu je už docela dlouho, zatímco analytik Big data je zcela nová pozice, kde je kritický nedostatek lidí. 

Klidně spát mohou zatím ti, kteří pracují například v zemědělství, školství nebo zdravotnictví. To jsou místa s vysokou přidanou hodnotou lidského potenciálu, která není jen tak nahraditelná. Asi jen málokdo by podstoupil operaci, kterou by vedl robot řízený softwarem na bázi ChatGPT, který si dokáže z nedostatku dat vymýšlet, že knihu Válka s mloky napsal John Wyndham. Stále budou lidé víc věřit doktorovi s univerzitou, i když robot stojící za ním bude z lékařství znát první poslední, od egyptských balzamovačů až po nejnovější neurochirurgické operace.

Klidně spát mohou zatím ti, kteří pracují například v zemědělství, školství nebo zdravotnictví. To jsou místa s vysokou přidanou hodnotou lidského potenciálu, která není jen tak lehce nahraditelná.

Drastické budoucí změny

Ale pojďme ještě na jeden výhled do budoucna. Ten udělali u Goldman Sachs v rámci zkoumání světového pracovního trhu a dopadech umělé inteligence na velikost a rychlost jejich změn. V poslední zprávě společnosti analytici tvrdí, že spojení mezi různými obory a umělou inteligencí se stává stále závažnějším problémem. Podle zprávy přibližně dvě třetiny pracovních míst mají nyní nějakou formu vazby na umělou inteligenci. Z této části trhu by zhruba čtvrtina práce mohla být již brzy automatizována.

Analytici spočítali dopad na světový pracovní trh a došli k neuvěřitelnému číslu. Svět podle nich přijde o 300 000 000 pracovních míst. Nejohroženější jsou podle nich administrativní pozice, místa v distribuci energie a právnické profese. Nejmenší dopad bude mít nástup AI podle zprávy na oblast stavebnictví, údržbářských prací a drobných služeb.

foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek