Archeologové při svých výzkumech našli množství obuvi na opravdu nezvyklých místech. Náhoda? Ne, šlo o staré rituály, které popisuje magazín Listverse. Lidé je praktikovali především ve Velké Británii, Spojených státech, Španělsku, Číně a Austrálii. Mnohé z bot byly zakopány před vchodem do stavení, které měly ochraňovat. Řada z nich se ale našla také ve střechách a v komínech. Šlo přitom o boty žen, mužů i dětí. Kde, jak a proč lidé o boty přicházeli?
1. Pro svatbu i šťastný návrat
Jak se dobře vdát? Ve viktoriánské Anglii stačilo, aby si vdavekchtivá dívka postavila boty kolmo a řekla: „Postavila jsem si boty do tvaru T, doufajíc, že to moje pravá láska uvidí.“ Vložením lístku jetele do jedné z bot si potom zajistila, že příští muž, kterého potká, bude jejím budoucím manželem. To muselo stát spoustu plánování!
Nešlo však jen o hledání manžela: Pokud se ztratilo irské dítě, pak zakopání jeho starých botiček zajistilo pozdější bezpečný návrat domů.
Dnes bychom to brali jako neslušnost, dříve ale házení staré boty po někom přinášelo štěstí. Tento starý zvyk dodržovala i královna Viktorie, když hodila svůj střevíc na vojáky před tažením do krymské války.
V historické smlouvě k britskému domu Papillon Hall si původní truchlící majitel vyhrazuje právo na to, aby ze zástěny v jídelně nebyly nikdy odstraněny dětské střevíčky jeho malé dcery.
2. Obyčejné škrpály pro neobyčejná kouzla
Většina skrytých bot byla opakem historicky cenných kousků, které jsou k vidění v muzeích. Šlo o každodenně používanou obyčejnou obuv, v mnoha případech i o „škrpály“ k pohledání. Skryté boty by si jejich majitelé pravděpodobně nikdy nevzali na ples nebo jiné vzácné příležitosti. K tajemným rituálům se ale hodily nejlépe!
3. Homeopatická magie
Pokud se nějaká věc podobá člověku, nebo je s ním úzce spjatá (například fotka, pramen vlasů), bývá v pověrčivých kulturách používaná pro tzv. homeopatickou magii. Obuv tvarujeme našimi chodidly a zároveň se dotýká země, jde tedy o velmi silný magický předmět.
V jednom skotském procesu z roku 1890 proslul místní policista, který zahodil boty zavražděného muže do vody. Na otázku soudce, proč zničil jeden z důkazů, odpověděl popisem starého rituálu. Ten totiž spočíval v tom, že ponořením bot uloží duši mrtvého k odpočinku. Policista tak údajně jen chránil své město před potenciálně otravným přízrakem.
4. Ochrana i past na čarodějnice
Někteří historikové se domnívají, že rituál skrytých bot ve skutečnosti pochází z dřívějších lidských obětí. Rituálně zabití nebožáci následně „pracovali“ jako strážci stavení (brrr!). Později místo krveprolití postačily jen obyčejné boty.
Skryté boty byly ale také magickými pastmi a stávaly se návnadou k polapení čarodějnice nebo jiné bytosti s nekalými úmysly. Stejně jako boty fungovaly také tzv. čarodějnické lahve obsahující vlasy, nehty, nebo jiné „vzorky“ člověka, který se bránil uřknutí. Zátka na lahvi potom zajistila, že se přivábená čarodějnice nemohla dostat ven a zemřela. Podobně nedůstojný konec ji čekal, když se nechala nalákat na botu ve zdi.
Dříve házení staré boty po někom přinášelo štěstí. Tento starý zvyk dodržovala i královna Viktorie, když hodila svůj střevíc na vojáky před tažením do krymské války.
5. Rozřezané boty
Záchvat vzteku, nebo obuvníkova pomsta? Kdepak, i úplná demolice obuvi na kousíčky má své magické důvody. Některé nalezené boty byly zničené natolik, že v tom byl jasný záměr. I tentokrát vedou stopy k čarodějnici. Lidé věřili, že zničením magické boty se zároveň zbaví uvězněného zlého ducha.
6. Kde kouzelné boty hledat?
Krby, komíny, okna a dveře – to všechno jsou pro nejrůznější nadpřirozené bytosti a čarodějnice obzvlášť zajímavá místa, která jim stojí za bližší prozkoumání. Jen si vzpomeňte na Santa Clause s pytlem vánočních dárků nebo na českou rýmovačku „bába letí komínem“.
Rozhodně však nešlo jen o pověrčivost prostých lidí bez vzdělání. Největší americká sbírka magických bot čítá 44 kusů a našla se v domě druhého amerického prezidenta Johna Adamse (volební období 1797 – 1801). Z celkového počtu bylo přitom 34 bot důmyslně ukryto právě kolem komína a krbu.
7. Pozdrav od zedníků
Zatímco ukrývání bot samotnými obyvateli domu mohl být způsob, jak odvrátit smůlu, u zedníků šlo patrně o oblíbený rituál při dokončování stavby.
Starobylý dům Bridges House v North Andoveru ve státě New Hampshire prošel na počátku 19. století rozsáhlou rekonstrukcí a přestavbou. Pod vchodem byla nalezena dámská bota z roku 1790. Možná patřila druhé manželce majitele a měla jí přinést štěstí v novém domově. Mohla však patřit i jeho první ženě, která zemřela při nehodě. Bývalý manžel tímto způsobem nejspíš chtěl uchovat její památku (raději si ani nepřipouštíme druhou možnost, že ji považoval za čarodějnici!).
8. Za vším hledej ševce
Tohle vysvětlení se přímo nabízí: kdo jiný by mohl začít se skrýváním bot než samotní obuvníci? Třináct doložených případů ukryté obuvi v domech ševců naznačuje, že to tak mohlo být. Podobná praxe byla zaznamenána v předřímském Londýně, kde pověrčiví ševci házeli své nástroje do řeky Temže. Tento zvyk jim měl přinést štěstí a prosperitu.
Je ale také možné, že šlo jen o místa pro uložení kousků kůže a starých bot, které se ještě daly použít na „náhradní díly“. Šetrnost a snaha využít každý kousek materiálu k tomuto povolání zkrátka patřila dřív stejně jako dnes.
9. Zůstaň doma navždy
Boty sloužily také jako památka na zesnulé členy rodiny. Lidé věřili, že když v domě ukryjí obuv nebožtíků, zůstane s nimi jejich duše navždy.
V historické smlouvě k britskému domu Papillon Hall si původní truchlící majitel vyhrazuje právo na to, aby ze zástěny v jídelně nebyly nikdy odstraněny dětské střevíčky jeho malé dcery.
Podobně mrazivý příběh je spojený s domem Brintal-Loker House v Massachusetts. V 19. století přišla rodina, která v něm žila, o mnoho dětí a jedním z nich byl dvouletý chlapeček Oscar. V komíně byla později nalezena jeho maličká kožená bota a zvonek na sáňky.
10. Bota v okapu
Víra v magickou sílu obuvi se spolu s technologickým a vědeckým pokrokem postupně vytrácela. Zatím nejmodernější kouzelná bota byla ukrytá v domě v Massachusetts postaveném v roce 1908. Šlo o dámskou obuv z 30. let 20. století.
Z 20. století pochází i příběh o překvapivém nálezu. Úspěšná obuvnická společnost si v průmyslovém centru Richmondu pronajala novou budovu. Při prohlídce budoucí továrny na boty se našel pár dámských bílých šněrovacích bot, které někdo dávno předtím propašoval do okapu. Stylové!
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Listverse.com