Pivovarník Kuba Rendl: Temné období je za mnou, už to zase všechno vře, ve mně i v kotlech

Když jsem s Kubou Rendlem dělal rozhovor v roce 2019, ani pivní excentrici nevěděli, co si vlastně o pivech z Crazy Clowna myslet. Jméno je odvozeno z jednoho z experimentálních hudebních alb hudebního režiséra Davida Lynche a stejně jako jeho filmy byla klauní piva naprostý bizár. Nebo už jste snad někdy slyšeli o pivu ze sušeného tuňáka s koriandrem, uzenou solí a ginovým kořením?

Stejně jako mnoho ostatních pivovarníků ale Clowna tvrdě zasáhla covidová krize. O to hůř, že tehdy provozovali i hospodu. Dostal se až na úplné dno, musel dokonce rozprodávat exkluzívní pivní série (třeba tu, kterou pokřtila pornohvězda Lady Dee), aby měl na zaplacení dluhů. Oživení nezastihlo Kubu v nejlepší pohodě. Topil se v depkách, sen o vlastním pivu se mu rozpadal. Snažil se uchytit v jiných pivovarech, ale nebylo to ono. Až jednou takhle doma seděl, prohraboval se starými klaunovskými etiketami a mezi uvažováním, že by je prodal sběratelům, mu to došlo: tolik času jsem do toho dal a teď bych to měl zahodit? „Najednou mi došlo, že chci Clownovi vrátit to, co mi on dal. Protože mi toho dal strašně moc,“ říká Kuba Rendl. „Pak to ve mně dny a týdny hlodalo. Na sociálních sítích mi lidi, co měli Clowna rádi, psali, že se mám vrátit… bylo jich strašně moc! A jednou ráno jsem se probudil a řekl jsem si: ne, nebudu končit, nepustím to. To nejde.“

Čím chceš v současné době uspět? V dobách největší slávy byl Clown jako zjevení: pivo s rozmixovanými medvídky Haribo bylo na některé pivaře už hodně.

To přesně mě baví – štvát lidi. Příchutí, co se ještě dají udělat, je mnoho. Tehdy jsme provokovali záměrně, dnes si chceme spíš ze všeho dělat srandu. Ani ze začátku jsme to nebrali vážně, ale strašně moc lidí to vážně bralo, což mě docela štvalo. Chceme jim ukázat, že to je zábava. Nejdřív tedy vyhrabeme Clowna z problémů a pak rozjedeme třeba hudební festivaly.

V dobách, kdy existují pokusy etablovat českou pivní kulturu jako terminus technicus, je ta snaha dělat si ze všeho legraci sympatická. Já rozumím tomu, že když pivnímu puristovi naservíruješ pivo se sépiovým inkoustem nebo pivo s názvem Whore of Babylon, asi nebude úplně nadšeně nadšený.

Whore of Babylon byla docela obyčejná NEIPA s ananasem. Provokoval trochu Porn Star, ten měl na etiketě Lady Dee – Drahomíru Jůzovou. Tina vymyslela jméno Porn Star, nám tehdy kreslil etikety Tuzex, kterého lidé znají třeba z hudebního projektu Smrtislav. On říkal, že by tam mohl nakreslit tu Lady Dee, která hrála v jeho klipu. Tak jsem jí napsal, jestli ji může Tuzex nakreslit na etiketu, a ona řekla, že je ráda, že je na to pyšná, že jsme vybrali zrovna ji. A nechala se nakreslit.

Lidi ale nepobuřovalo to, že je na etiketě piva Lady Dee, ale že je ta plechovka růžová. Chlapi to nechtěli z růžové plechovky pít. A já jsem říkal: a proč bys to nemohl pít? To se ti jako zmenší pták nebo co?

A to bylo jaké pivo?

Borůvkový kyseláč se skořicí. Lidi ale nepobuřovalo to, že je tam Lady Dee (samozřejmě tam byla spousta blbých keců, to je jasné), ale že je ta plechovka růžová. Chlapi to nechtěli z růžové plechovky pít. A já jsem říkal: a proč bys to nemohl pít? To se ti jako zmenší pták nebo co? A přesně v takových provokacích chci pokračovat. Někteří lidi prostě sedí doma a myslí si, že se celý svět točí kolem toho, že chlapi mají mít všechno modré a ženské růžové. Nechápu tyhle nesmysly. Ať si každý dělá, co chce.

Ok, to jsou věci okolo. Co je ale Clown dnes z pivního hlediska?

I když jsme do piva dávali nejrůznější šílenosti, naše filozofie vždycky byla, aby to bylo pivo. To byl základ. Musí to být pivo, které je v pořádku, nesmí tam být žádná výrobní vada. A všechny ty chutě a příchutě tam měly jít jen jako nějaký doplněk. Což aktuálně už některé pivovary možná i trochu přehání. Už to ani není pivo.

Kam se dnes dostala pivní kultura? Co si myslíš o nejrůznějších módních vlnách, třeba teď o pastry souru? Jsou tyhle divnopiva něčím přínosný?

Pro českou pivní kulturu je přínos všechno, co nezahrnuje chlastání piva na kvantitu za nízké peníze. Nové styly jsou přínosem už jen v tom, že lidi zjistěj, že pivo není jen ten náš český ležák, že je to variace různých chutí, vůní a všeho. Nicméně si myslím, že stejně většina pivařů se tak nějak vrací k těm lehčím věcem. Pastry soury, imperial stouty… to jsou hodně silná piva, člověk si pak rád dá jedenáctku na osvěžení. Nicméně český trh se od doby, kdy Crazy Clown začínal, hodně změnil. Před sedmi lety stačilo uvařit něco silnějšího a hospodští vám trhali ruce. Dnes už je tady kvalitních pivovarů dost, jsou hodně odvážnější a taky hospodští si vybírají, co budou brát.

Crazy Clown tedy ožívá… budete obnovovat i hospodu?

Nebudu. Už nikdy nechci hospodu. Když se objeví někdo a bude chtít udělat hospodu Crazy Clown, jsem ochoten mu pomoct. Ale nikdy už to sám nechci provozovat.

Proč nefunguje spojení pivovar a hospoda?

Ono to asi funguje, ale nám to nefungovalo, protože jsme na to byli jenom dva. Většinou jsme tam museli být já i Tina, sežralo nám to čas, sežralo nám to úplně všechno. Byl to šílený tlak: nonstop od rána do večera, rychle zajet do Makra, řešit pivo, hospodu, nepřišli lidi a co s tím budeš dělat... už se o hospodu starat nechci. Starat se o značku a o pivovar je už tak dost velká práce na to, abychom k tomu ještě přidávali hospodu.

Co tedy nastane v nejbližší době?

V srpnu nám přijdou tanky, které umístíme do pražského pivovaru Vik, který zaprvé máme moc rádi, zadruhé nám nabídli možnost, že je tam můžeme mít. Chceme přistupovat k výrobě trochu systematicky, už nebudeme klasický létající pivovar. A pak chceme růst. To je teď do konce roku to hlavní, nic jiného neplánujeme. Potřebujeme se dát dohromady.

Normálně jsme usušili houby, rozmixovali jsme je na houbovou mouku, a přidali jsme to do kotle, kde se vařilo pivo. A k tomu jsme přidali sůl, pepř a rozmarýn, chutnalo to jako studená bramboračka. Taková bramboračka gazpacho.

Dobře, ale nebudete vařit jen staré osvědčené recepty… co můžeme od Clowna čekat?

Rád bych uvařil triple NEIPA sour Mandalorian s mangem, to plánuju už hodně dlouho. Bude to pořádně silné, hodně navoněné a kyselé. A hodně chmelové. Ty soury neIPY nejsou u nás zase tak běžné a tenhle pivní styl mě baví. Na něco z minulosti ale navazovat budeme určitě, kdysi jsme uvařili třeba houbový ležák. Měli jsme to na pár festivalech, bylo toho jen asi 200 litrů, a všichni pořád chtějí, abychom to opakovali. Takže se v létě nebo na podzim chystáme na houby a uděláme houbový ležák.

Sice chápu, že Češi jsou výborní houbaři, jak říká poetická klasika, ale ve které fázi ten výsledný produkt, který jste vyrobili, získal tu houbovou chuť?

Normálně jsme usušili houby, rozmixovali jsme je na houbovou mouku a přidali jsme to do kotle, kde se vařilo pivo. A k tomu jsme přidali sůl, pepř a rozmarýn, chutnalo to jako studená bramboračka. Taková bramboračka gazpacho. Stejně jako taková blbost: představ si, že bych dal do piva česnek. A přidej k tomu jogurt, kopr a okurky.

To už zní brutálně.

Udělali jsme toho pár sudů… a to je další věc, kterou bych rád dělal: slané kyseláče se zajímavými příchutěmi. Rád bych udělal řadu piv Helter Skelter, kde budou příchutě jako Bloody Mary, tzatziki, rajče s bazalkou a další. Taky bych rád udělal celou řadu Porn Star a na každou příchuť bych dal jinou pornoherečku nebo pornoherce, to je mi jedno. Nechci upozaďovat nějaké pohlaví.

A co ty festivaly, o kterých jsi mluvil? Co třeba Marilyn Manson, tvůj oblíbenec?

Rád bych je dělal, ale nechci tam takhle velká jména. Mám spoustu kamarádů mezi hudebníky a spíše chci dát prostor novým a malým kapelám. Přistupuju k tomu stejně jako k pivu – prostě věci, které skoro nikdo nezná a které stojí za to.

Reklama

foto: Zdeněk Strnad, archív Crazy Clown (se svolením), zdroj: Autorský článek