Ceny potravin poslední roky (především vlivem pandemie a ruské agrese na Ukrajině) rostou a rostou. A lidem pomalu dochází trpělivost. Co si dříve mohli v klidu dovolit, dnes musejí nechat na pultu. Mrzení nastává také při exkurzi za hranice, kde je situace často jiná.
Dříve si Češi při výletech do západní Evropy museli balit vlastní řízky s chlebem a zavařovačkou, dnes už se vlastní svačinky snad ani nevyplatí. Například ve Vídni nakoupí mnohdy levněji, ale navíc kvalitněji a ve větším výběru. Když poté porovnají výše platů v Rakousku a v Česku, je to opravdu k vzteku. Zintenzívněly i zájezdy za nákupy do Polska, třebaže ty Češi provozují tak nějak odjakživa.
Čím to je, že si supermarketové řetězce v Česku mohou dovolit neustále zdražovat, když jim to v jiných zemích neprojde? A kdo za to může? O tom se dohadují zástupci obchodních řetězců, výrobců potravin a velkých zemědělských firem. A shodnout se nemohou.
Nespokojenost z obou stran
Nespokojení ovšem nejsou jenom zákazníci, ale také dodavatelé potravin. Řetězce totiž na jedné straně platí velmi nízké výkupní ceny dodavatelům a na straně druhé účtují nehorázné částky koncovým zákazníkům.
Situace donutila zemědělce využívat nové kanály k prodeji i propagaci. Zakládali e-shopy, využívali sociálních sítí a dalších internetových platforem. Nabízeli možnost dovážky zboží k zákazníkům nebo prodej ze dvora, tedy možnost zakoupit si produkty přímo na farmě.
A právě dodavatelům, konkrétně drobným zemědělcům a farmářům, nyní poslední měsíce došla trpělivost. Uvědomili si, že bez nich by žádné supermarkety nebyly a že potraviny mohou dobře prodávat i sami bez prostředníků. Začali tak postupně budovat svou síť obchodů. Zatím jich není nějak převratné množství, ale rychle se rozmnožují.
Mapa prodejen
Deník například zmiňuje v dubnu otevřenou prodejnu Hanácký grunt, provozovanou Zemědělským družstvem Unčovice (na Olomoucku), o níž byl hned od počátku obrovský zájem nejen místních lidí. Kromě nejčerstvějšího masa z vlastní produkce jsou v nabídce výrobky farmářů z okolí, a to mléko a mléčné výrobky, vejce, pečivo nebo zelenina a ovoce. Například vepřová pečeně s kostí zde údajně stojí 110 korun (pro porovnání v Tescu je za cca 180 Kč).
Velkému úspěchu se těší třeba Farma Kublák z Fryčovic (okres Frýdek-Místek), která si založila zatím dva obchody Regio Potraviny, kde rovněž prodává širokou paletu zemědělských produktů a dalších potravin. Jeden z nich je přímo ve Fričovicích, druhý v Lichnově (okres Nový Jičín).
Zákazníci se také začali více zajímat o to, jaké potraviny kupují. Zaměřili se více na čerstvé, bio a kvalitní potraviny.
Pokud byste rádi také podobný obchod navštívili, s jejich nalezením vám může pomoci mapa na webových stránkách Najdi svého zemědělce, kterou provozuje Zemědělský svaz České republiky. Cílem projektu je právě propagovat přímý prodej poctivých potravin od českých farmářů. V současné době je na mapě 632 obchodů. Jednotlivé prodejny je možné vyfiltrovat i dle sortimentu. Stránka obsahuje i blog, kde pokaždé upozorní na otevření nového obchodu.
Prodejny nabízejí hlavně úplné základy: brambory, masné a mléčné výrobky, ovoce, zeleninu, nebo dokonce sazenice dřevin. Polotovary a vysoce zpracované potraviny zde nečekejte.
Situace v Praze
V Praze nabídka zemědělských obchodů nijak převratná není. Dle mapy se zde krámky nacházejí hlavně na periferiích – na Černém Mostě, na Podbabě, v Lochkově, v Kunraticích a v Uhříněvsi, z blízkého okolí Prahy pak třeba v Hodkovicích, ve Vestci, v Hostivicích, v Jirnech či ve Strančicích. Převážně je tam k dostání maso a masné výrobky, dále také ovoce.
Pražákům ale urazit za nižšími cenami větší vzdálenost zjevně nevadí, velké fronty nemístních zákazníků se tvoří v mnoha prodejnách ve Středočeském kraji.
Ke změně přispěla pandemie
K raketově rostoucím cenám přispěla jak válka na Ukrajině, tak i pandemie covidu, kvůli níž mnoho podnikatelů muselo své živnosti uzavřít. Paradoxně ale pandemie nijak výrazně neuškodila drobným zemědělcům, vyplynulo ze studie, která vznikla na Fakultě regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně. Výzkumníci hovořili s 86 farmáři v Česku, na Slovensku, v Polsku a Maďarsku.
Kromě nejčerstvějšího masa z vlastní produkce jsou v nabídce Hanáckého gruntu výrobky farmářů z okolí, a to mléko a mléčné výrobky, vejce, pečivo nebo zelenina a ovoce. Například vepřová pečeně s kostí zde údajně stojí 110 korun (pro porovnání v Tescu je za cca 180 Kč).
Mnozí farmáři začali prodávat pomocí internetového obchodu, nebo přímo ze dvora. Zatímco první vlna covidu byla výrazně těžší a poptávka klesla hodně, ve druhé vlně už zákazníci zesílili poptávku po lokálních a bio potravinách. „Situace donutila zemědělce využívat nové kanály k prodeji i propagaci. Zakládali e-shopy, využívali sociálních sítí a dalších internetových platforem. Nabízeli možnost dovážky zboží k zákazníkům nebo prodej ze dvora, tedy možnost zakoupit si produkty přímo na farmě,“ uvedla pro Agropress za výzkumný tým Veronika Svatošová. Farmáři mají v plánu tyto nové prodejní a propagační možnosti využívat i do budoucna. V několika případech uvedli, že díky pandemii měli více času, takže se mohli zaměřit na vývoj nových produktů, aby obohatili dosavadní nabídku.
Přestože obecně příjmy z prodeje spíš klesaly, zájem o některá odvětví naopak vzrostl. „Zajímavý fenomén jsme objevili u českých vinařů. Většina uvedla, že soukromníci u nich nakupovali víc vína. Tímto zvýšeným příjmem mohli částečně kompenzovat snížení příjmů z pohostinství a dodávek vína do restaurací,“ řekla Svatošová. Obdobný trend vnímali i výrobci piva.
Jiné trendy
Podle studie se také změnila struktura zákazníků, objevili se noví. Lidé trávili čas na chatách a chalupách, takže objednávali farmářské produkty, jako jsou sýry, máslo nebo jogurty, ve větším množství. „Zákazníci se také začali více zajímat o to, jaké potraviny kupují. Zaměřili se více na čerstvé, bio a kvalitní potraviny,“ popsala Svatošová.
Všichni ve výzkumu oslovení farmáři hospodaří v takzvaném multifunkčním zemědělství. Kromě vlastní zemědělské produkce provozují například restauraci, nabízejí ubytování, agroturistiku nebo poradenské služby pro farmáře. Ekonomické dopady na tuto skupinu byly v porovnání s jinými oblastmi spíše mírné. Většina farem zvládla covidovou krizi samostatně, jen část z nich využila finanční podpory. Negativní dopad měl covid spíš na doplňkové služby, jako je pohostinství nebo ubytování. Poptávka se vrátila k normálu až po odeznění pandemie.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek