Víra v konspirační teorie nezpůsobuje jenom měknutí mozku, rozklad příbuzenských vztahů nebo vyhazování peněz na účty podvodníků, může být i motivem teroristických činů. Stalo se tomu tak už mnohokrát a nejrizikovější zemí je v tomto ohledu USA kvůli dostupnosti zbraní. Terorismus, jehož motivem je konspirační teorie, má typického pachatele – je to bílý mladý muž s křesťanským zázemím. Koná sám a někdy se pokouší vše streamovat online. Sepíše manifest a na konci akce se někdy sám zastřelí.
Poslední velký útok proběhl v roce 2022 v americkém státě New York. Osmnáctiletý Payton S. Gendron, poháněn touhou „zabít tolik černochů, kolik bude možné,“ sprovodil ze světa 10 lidí a 3 zranil. Svůj čin obhajoval v sáhodlouhém manifestu, který ideologicky vycházel právě z konspirační teorie The Great Replacement. Chlapec svůj čin livestreamoval a nabádal ostatní k tomu, aby ho napodobili.
Probuzení spasitelé
Většina konspiračních teorií obsahuje narativ spiknutí „těch nahoře“ proti „obyčejným lidem“. Stoupenci teorie nahrazení věří, že na všech vyšších úrovních společnosti existuje organizované, spiklenecké úsilí, jehož cílem je zorganizovat postupnou výměnu bílých lidí za ty s tmavou pletí, a zničit tak „bílou identitu, civilizaci a kulturu“. Ty jsou podle nich ve vážném ohrožení, během několika desítek let nebo dřív prý mohou zaniknout.
„Probuzení“ lidé, jako jsou oni, by tomu měli za každou cenu zabránit. Některým stačí jen vypisovat blbosti na internetu, další se organizují v nenávistných skupinách, fyzicky napadají svoji cílovou skupinu a jejich oponenty. Někteří by byli schopni obhájit cokoliv, co by proces výměny mohlo zvrátit, včetně teroristickým činů ve stylu sebevražedných atentátníků, při kterých zemře spousta nevinných lidí.
Konspirační narativy, stejně jako teorie nahrazení, se pokaždé vyrojí v období kulturních změn a ekonomických krizí a velká část populace se tak uchyluje k nenávisti.
Konspirační teorie v sobě mají většinou alespoň zrnko pravdy a tím je to, že lidí s čistou bílou barvou pleti opravdu ubývá. Lidé v západním světě mají méně dětí dobrovolně, ne proto, že by jim to někdo vnutil. Za úbytek bělochů nemohou žádné židovské ani jiné elity, ale přirozené demografické procesy, mezi které patří ekonomická migrace, útěk před válkou nebo tyranským režimem, láska mezi lidmi odlišné barvy pleti, ze které se rodí děti, a hlavně snižující se porodnost zemí s vyšší životní úrovní.
Mnoho vědců už tento jev, vysvětlovalo – čím víc je společnost rozvinutá, tím mají ženy méně dětí. Porodnost ovlivňuje jak hospodářský růst, tak lepší vzdělání a přístup k antikoncepci. V posledních letech k tomu v západním světě přibývají další důvody, jako jsou obavy z budoucnosti, covid, vysoké životní náklady a měnící se společenské normy, kdy už je pro někoho přijatelné, aby děti vůbec neměl.
V rozvojových zemích se rodí více dětí, protože je to pro ně výhodné. Rodiče je potřebují ve stáří, aby o ně pečovaly – neexistuje tam žádný penzijní systém. Děti také začínají brzo pracovat a zajišťují tak rodině příjmy. Dalšími důvody jsou nedostatečný přístup k antikoncepci, náboženské předsudky, podřadné společenské postavení žen a nízké vzdělání.
Zlatá devadesátá
Pokles porodnosti bílé rasy a nahrazování migranty začali řešit nacionalisté už před více než sto lety – vygradovalo to ve 2. světovou válku. Teorie velkého nahrazení má své kořeny ve francouzském nacionalismu začátku 20. století. Novinář, politik, spisovatel a „vlastenec“ Maurice Barres, který ve svých dílech vychvaloval rasovou čistotu, tehdy varoval před novou populací přistěhovalců, chystajících se „ovládnout a zničit naši vlast“.
Ve stejné době operovala v Rusku tajná policie Ochranka, která potřebovala páky na to, aby odstranila vysoko postavené židovské činitele. Sepsala tak podvodný dokument „Protokoly, sionských mudrců“, který je jakýmsi manuálem pro nového židovského člena „starších“. V textu se novému členu vysvětluje, jak Židé ovládnou svět pomocí kontroly médií, financí a manipulací mas. Díky tradičnímu antisemitismu, který byl ve společnosti rozšířený více než tisíc let, byly Protokoly rychle přeloženy do desítek dalších jazyků a staly se falešným argumentem pro politiky, kteří potřebovali najít viníka nebo nepřítele.
Sdělení francouzského i ruského směru se dostala do všech koutů světa, zejména Ameriky a Evropy, a spolu s ekonomickou krizí po 1. světové válce tak vznikla úrodná půda pro vznik německé nacistické strany a vypuknutí 2. světové války. Když skončila, klasický biologický rasismus na čas ustoupil a nacionalisté se dočasně přesměrovali na tzv. rasismus kulturální – místo vyzdvihování biologické méněcennosti zdůrazňovali méněcennost kulturní.
Klasickým příkladem kulturálního rasismu je třeba francouzské vymezení se vůči muslimům. Klasický biologický rasismus se ale po pár letech zase vrátil a nacionalisté pak obvykle vyznávali nějaký mix obou těchto směrů. Během 20. století působilo v Evropě mnoho krajně pravicových stran a neonacistických hnutí, které teorii velkého nahrazení alespoň zčásti uznávaly. V 90. letech se ale s příchodem internetu extremistické konspirační teorie vymkly kontrole.
V roce 2011 dostala teorie ustálené jméno. Tehdy francouzský nacionalista Renaud Camus vydal knihu „Le Grand Remplacement“, ve které vyjadřoval obavy z islamizace Francie. Od té doby se začalo s „velkou výměnou“, nebo „velkým nahrazením“ operovat jako s pojmem a lidé s nacionalistických kruhů hned věděli, o čem se mluví. Na Camuse navazovali další, kteří pod skupinu, která měla bělochy nahradit, zařadila další skupiny – migranty z Asie, Afriky, Židy, Afroameričany a další.
Politický nástroj?
Myslíte si, že se lidstvo dokáže poučit z historie? Konspirační narativy, stejně jako teorie nahrazení, se pokaždé vyrojí v období kulturních změn a ekonomických krizí, a velká část populace se tak uchyluje k nenávisti. Podle rok starého průzkumu agentury Associated Press přibližně každý třetí dospělý obyvatel USA věří, že „probíhá snaha nahradit Američany narozené v USA přistěhovalci – za účelem volebních zisků“. Přibližně stejné výsledky vyšly ve Spojeném království – ve velké nahrazení bílé rasy věří každý třetí Brit.
„Italové jsou v ohrožení velkým nahrazením. Ženy málo rodí, a tak jsou děti nahrazovány někým jiným. Musíme zvýšit porodnost.“
Teorie nahrazení už se přesunula do mainstreamu. Obrňoval se jí Donald Trump, když v roce 2016 kandidoval na prezidenta. Tehdy tvrdil, že „toto budou poslední volby, které mají republikáni šanci vyhrát“, protože pokud budou nelegální přistěhovalci „legalizováni“, pak „budou moci volit, a jakmile se to všechno stane, můžete na výhru republikánů zapomenout“.
Vyznávat nahlas tuto teorii se nebojí spousta známých osobností, v jejichž čele je politický komentátor Tucker Carlson, kontroverzní politička Lauren Broebert a další republikánští poslanci a senátoři. V USA se o ní zmiňují běžní členové republikánské strany, kteří tvrdí, že cílem demokratů je nahradit bělochy.
Dalším příkladem, kdy se teorie nahrazení dostala až do vlády, je Itálie. V říjnu 2022 tam vyhrála krajně pravicová strana Bratři Itálie s premiérkou Giorgiou Meloni. Její ministr nedávno řekl, že „Italové jsou v ohrožení velkým nahrazením. Ženy málo rodí, a tak jsou děti nahrazovány někým jiným. Musíme zvýšit porodnost.“ V Itálii porodnost opravdu klesá, jako téměř ve všech rozvinutých zemích. Není to ale ničí tajný plán.
Nás nenahradíte
Teorie je dnes populární jak u normálních voličů Donalda Trumpa, tak u krajně pravicové mládeže. Velké nahrazení bylo hlavním motivem při sletu amerických bílých suprematistů „Unite the Right“ v srpnu 2017. Stovky neonacistů tehdy protestovaly proti odstranění sochy Konfederace v Charlottesville ve Virginii. Pochodovali, v ruce nesli zapálené pochodně ve stylu Ku Klux Klanu a skandovali: „You will not replace us!“ a „Jews will not replace us!“. Jedenadvacetiletý extremista se pak rozjel autem proti davu jejich odpůrců, kteří se neonacistům přišli postavit. Zabil přitom jednu ženu a další desítky zranil.
Střelba v Buffalu nebyla prvním ani posledním teroristickým činem z mnoha motivovaných konspiračních teorií Velkého nahrazení. V posledních letech jich bylo několik:
- Norský neonacista Anders Breivik (tehdy 32) zastřelil v roce 2011 celkem 77 účastníků tábora Sociálně-demokratické strany mládeže, protože byla vstřícná k migrantům a uprchlíkům. Vraždil kvůli obavě z přijíždějících muslimů.
- Extrémista a antisemita Robert Gregory Bowers (50) v roce 2018 zaútočil na synagogu Strom života v Pittsburghu, zabil 11 lidí a 6 zranil. Mezi oběťmi byly i přeživší holocaustu.
- V roce 2019 se na Novém Zélandu ve městě Christchurch střílelo v mešitách. Extremista Brenton Harrisson (28) tam zabil nejméně 50 muslimů. Ve svém manifestu psal o údajném „útoku na Evropany“.
- V roce 2019 se Patrick Crusius (21) v texaském El Pasu při střelbě u Walmartu soustředil hlavně na Hispánce a podařilo se mu zabít 23 lidí.
Pro lidi, kteří nevěří v nadřazenost bílé rasy, by postupné snižování procenta bělošské populace nemělo představovat žádný problém. Jestli za 1000 let budeme všichni barevní, je na rozdíl od ostatních problémů, jako je změna klimatu, pro existenci lidstva bezvýznamné.
Reklama
foto: Shutterstock, Wikimedia Commons, zdroj: Autorský článek