Pravděpodobnost přežití umožňuje lépe odhadnout, jakého věku se dožijeme

Čeští muži se podle portálu World Data dožívají (na základě údajů z roku 2021) v průměru 74 let, zatímco ženy téměř 81 let. Skutečnost však není tak černobílá, délka života se u obou pohlaví značně liší. A když se rozmezí překrývají, je velká šance, že kterýkoliv muž přežije kteroukoliv ženu.

V nové studii si vědci dali za úkol kvantifikovat pravděpodobnost, že muž přežije ženu, žijící ve stejném čase na stejném místě. Analyzovali údaje o úmrtnosti 199 komunit ze všech kontinentů, které pokrývají časové období od poloviny 18. století do současnosti.

Muži přežívali ženy v 25 a 50 procentech případů, ale přesná pravděpodobnost závisela na demografických faktorech, jako je vzdělání a rodinný stav. „Ne všechny ženy přežívají muže, i když jich je většina. Ale menšina, která nepřežije, není malá,“ uvádějí autoři v tiskové zprávě.

Pravděpodobnost přežití

Tuto pravděpodobnost měřili pomocí statistiky přežití, která měří „pravděpodobnost, že osoba z populace s vysokou mírou úmrtnosti přežije osobu z populace s nízkou mírou úmrtnosti“, uvádí se v tiskové zprávě. Při hodnotě 0,5 mají muži šanci 50:50, že přežijí jakoukoli ženu ze stejné skupiny. S klesajícím přežíváním se tato šance snižuje.

Za posledních 250 let se pravděpodobnost přežití pohybovala v rozmezí od 0,25 do 0,5. Mezi lety 1880 a 1970 došlo k jejímu poklesu, pravděpodobně proto, že muži začali častěji kouřit. Od té doby se nicméně opět zvyšuje.

Podle jedné teorie například nedokáže přirozený výběr odfiltrovat škodlivé genetické mutace mužské mitochondriální DNA.

Naměřený údaj však může být zavádějící. Například v Indii v 50. a 60. letech 20. století se přežití mužů blížilo hodnotě 0,5 a oscilovalo kolem ní. Bylo to však především proto, že v populaci dívek mladších pěti let vládla astronomická úmrtnost.

Délku života mužů naopak zkracují rizikové tendence v chování a biologické rozdíly. Podle jedné teorie například nedokáže přirozený výběr odfiltrovat škodlivé genetické mutace mužské mitochondriální DNA. Druhá hypotéza tvrdí, že druhý chromozom X chrání ženy před genetickými chorobami, jako je barvoslepost nebo Duchenneova muskulární dystrofie. Tyto genetické vlivy přežití mužů v součtu zkracují.

Je nutno uvažovat v souvislostech

Jak je vidět na příkladu Indie 50. let minulého století, interpretace statistik bez kontextu by mohla vést k mylným výkladům předpokládané délky dožití. Je tedy nutno o ní uvažovat v kontextu s rozdíly v délce života v rámci jednotlivých pohlaví. Například ve Francii měli muži v roce 2018 ve srovnání s rokem 1962 stejnou pravděpodobnost přežití jako ženy. Směrodatná odchylka délky života žen, měřítko variability, však klesla o šest let. To znamená, že ženy neumíraly dříve, ale muži je přesto dokázali přežít.

Interpretace pravděpodobnosti přežití v souvislostech by mohla poukázat na (ne)vyrovnanost populací. Mohla by se také zaměřit na ty zaostávající, u nichž mohou vlády zasáhnout. Při zodpovědném používání by pravděpodobnost přežití mohla být cenným nástrojem veřejného zdraví, který je mnohem komplexnější než průměrná délka života.