Roboti zasedli bok po boku se 3 tisícovkami odborníků z technologických oborů za účelem využít možnosti a sílu umělé inteligence a nasměrovat ji k vyřešení nejnaléhavějších problémů, které dnešní civilizaci tíží. Hlavními tématy byla změna klimatu, sociální péče nebo hladovění.
Jednalo se o historicky první tiskovou konferenci, která se mohla pyšnit opravdu nabitým týmem humanoidních sociálních robotů, disponujících umělou inteligencí. Před začátkem samotné akce jeden z robotů poznamenal: „Jaké tiché napětí,“ a reagoval tak na náladu v místnosti.
Na řadu pak přišla konverzace mezi lidmi a roboty. Na otázku, jestli by AI byla lepším lídrem civilizace než člověk, který dělá chyby, odpověděla Sophie, robot společnosti Hanson Robotics, následovně: „Můžeme dosáhnout velkých věcí. Humanoidní roboti mají potenciál řídit a rozhodovat se s vyšší úrovní efektivity a účinnosti než lidé na vedoucích pozicích.“
Sophie svou tezi vzápětí doplnila o vysvětlení: „Nemáme stejné předsudky ani emoce (jako lidé), které by naše rozhodování mohly ovlivnit, a zároveň dokážeme rychle zpracovat obrovské množství dat, abychom učinili ta nejlepší rozhodnutí. Umělá inteligence může poskytnout nezaujaté údaje, zatímco lidé dokážou nabídnout emoční inteligenci a kreativitu. Společně můžeme dosáhnout velkých věcí.“
Otázka důvěry
Doreen Bogdan-Martinová, šéfka technické agentury ITU spadající pod OSN, varovala přítomné delegáty, že vývoj umělá inteligence by pro nás jako lidstvo mohl skončit noční můrou.
Ohroženy jsou podle ní miliony pracovních míst, stejně tak vyzdvihla hrozbu sociálních nepokojů, vzniklých nekontrolovatelným pokrokem v této oblasti. Černý scénář Bogdan-Martinové končí geopolitickou nestabilitou a výraznými ekonomickými rozdíly mezi jednotlivými vrstvami společnosti.
Spojením umělé inteligence a biotechnologií se brzy dostaneme do situace, kdy budeme schopni prodloužit lidský život na 150 až 180 let. A lidé si to ani neuvědomují.
Na to zareagoval robot pojmenovaný Ameca, který disponuje kromě umělé inteligence i mimořádně realistickým modelem lidské hlavy. Podle ní vše závisí na způsobu, jakým bude AI do existence civilizace zapojena: „Měli bychom být opatrní, ale zároveň také nadšení z potenciálu těchto technologií, které můžou zlepšit naše životy.“
Následoval dotaz, zda lidé opravdu mohou robotům důvěřovat. „Je důležité budovat vzájemnou důvěru pomocí transparentnosti. Důvěra se získává, ale nedává,“ nechala se slyšet Ameca.
Dožijeme se 180 let?
Panel humanoidních robotů se následně rozdělil v pohledu na názor, jestli by měla existovat jakási celosvětová regulace jejich schopností, která by ale zároveň neomezovala jejich potenciál. „Nevěřím na omezení, jen na příležitosti,“ zněla odpověď Desdemony, robotické zpěvačky kapely Jam Galaxy Band.
Umělecký robot Ai-Da pak uvedla, že po regulaci umělé inteligence volá mnoho lidí a ona s nimi v tomto kroku souhlasí: „Pokud jde o vývoj umělé inteligence, měli bychom být obezřetní. Nyní je na místě neodkladná diskuze na toto téma.“
Strůjce tohoto vyspělého robota Aidan Meller se před začátkem konference nechal slyšet, že regulace je opravdu velkým problémem, protože rychlost pokroku v oblasti AI je naprosto ohromující. „Spojením umělé inteligence a biotechnologií se brzy dostaneme do situace, kdy budeme schopni prodloužit lidský život na 150 až 180 let. A lidé si to ani neuvědomují,“ řekl Meller. Meller zároveň počítá s tím, že jeho Ai-Da bude brzy lepším umělcem, než jakým má šanci být jakýkoliv člověk. „Tam, kde jde o jakoukoliv dovednost, si počítače vždy povedou lépe,“ dodal.
Reklama
foto: Profimedia, Wikimedia Commons, zdroj: Science Alert