Nejprve drobné osvěžení paměti, aby nedošlo k omylu. Alfred Nobel, švédský chemik a vynálezce dynamitu, podepsal 27. listopadu 1895 svou poslední vůli, na základě které byla podstatná část jeho majetku převedena po jeho smrti v prosinci 1896 do fondu, z něhož švédská Akademie věd od roku 1901 financuje udílení ocenění (respektive finančních odměn k nim) za zásadní vědecký výzkum, objevy nebo přínos lidské společnosti v oborech fyzika, chemie, fyziologie nebo lékařství, literatura a mír – Nobelovy ceny.
Každá z celkem 615 dosud udělených cen „za největší přínos lidstvu“ je výrazem hlubokého respektu k práci oceněných. Ceremoniál se koná v norském Oslu každoročně 10. prosince, na výročí úmrtí Alfreda Nobela.
Ig Nobelovy ceny
Oproti tomu za Ig Nobelovými cenami stojí zakladatel a editor vědecko-humoristického magazínu Annals of Improbable Research Marc Abrahams. Satirické ocenění bylo původně udělováno „za objevy, které by neměly být opakovány,“ po vlně pohoršení (oceněných) byl ale popis změněn na „objevy, které mají nejprve rozesmát – a poté nutit k zamyšlení.“
Letošní, už třiatřicátý slavnostní ceremoniál se konal včera 14. 9. 2023 ve virtuálním prostoru. Na rozdíl od ročníku loňského bohužel (bohudík?) bez české účasti, čímž však nebylo jeho konání nijak ohroženo. Naopak, vloni oceněný výzkum synchronizace srdečního tepu romantických partnerů, jehož členkou byla i česká neurovědkyně Eliška Procházková, byl letos odsunut na propadliště dějin, ve kterém brzy zmizí, dalšími vědeckými počiny obdobného formátu. Pojďme se na ně podívat.
Poklidný rozjezd
Jan Zalasiewicz, geolog z Univerzity v Leicesteru, obdržel Ig cenu za chemii a geologii za kreativní techniky hledání hornin. Vysvětlil totiž, proč tolik vědců rádo olizuje kameny. „Minerální částice v horninách lépe vyniknou na mokrém povrchu než na suchém, takže olizování identifikaci hornin v terénu usnadňuje,“ říká. A profesorova reakce? Možná trochu dotčená: „Jsem zmaten. Ale je hezké, že se Ig Nobelovu výboru ten příběh líbil.“
Všichni vítězové obdrželi falešnou zimbabwskou bankovku v hodnotě 10 bilionů dolarů a e-mailem jim byl zaslán šestistránkový diagram ve formátu PDF, který si mohli vytisknout a složit z něj 3D trofej.
Cena za literaturu byla udělena vědcům, kteří se zabývali fenoménem jamais vu, kdy jedinec vnímá něco známého jako neznámé – opak déjà vu. Člen týmu Akira O'Connor, neurobiolog ze skotské University of St Andrews, vysvětluje, že tento pocit je možné v laboratoři vyvolat tak, že pokusné osoby opakují jedno slovo „pořád a pořád a pořád a pořád a pořád a pořád dokola,“ dokud jeho význam nezačne člověku zcela unikat.
Cenu za vzdělání získal tým, který „metodicky studoval míru znudění učitelů a studentů“. Cena za psychologii byla udělena „za pouliční experimenty, zkoumající, kolik kolemjdoucích se podívá nahoru, když uvidí neznámé osoby, hledící vzhůru“.
Cenou za komunikaci, udělenou za studium „mentálních aktivit osob, které jsou experty v mluvení pozpátku“, a cenou za výživu, udělenou za „vysvětlení, jak mohou elektrifikované čínské hůlky a brčka změnit chuť jídla“, uzavřeme zahřívací kolo a přesuneme se k cenám, které způsobí namožení nejedné bránice a poprskání mnoha monitorů.
Chlupy v nose mrtvol byly jen začátek
Tým vědců, který letos získal Ig Nobelovu cenu za medicínu, nahlížel do nosů lidských mrtvol, aby zjistil, zda je v každé nosní dírce stejný počet chloupků. „Informace, které jsme potřebovali, nebyly k dispozici v anatomických textech, a tak jsme se rozhodli zjistit to na vlastní pěst,“ říká vedoucí týmu Natasha Mesinkovska, dermatoložka z Kalifornské univerzity v Irvine. „Náš záměr popsat vzorce růstu lidských nosních chloupků se může zdát neobvyklý, ale vznikl z potřeby lépe pochopit roli, kterou hrají jako přední strážci dýchacího systému.“
Bez nadsázky skutečný poprask však způsobily výzkumy dva: Cenu za veřejné zdraví letos získal urolog Seung-min Park ze Stanfordovy univerzity za vynález takzvané Stanfordské toalety: „inteligentní“ latríny, která dokáže monitorovat zdravotní stav jedince analýzou jeho moči a výkalů.
Zařízení umožňuje opravdu detailní analýzu moči i stolice. Testovací proužek moč analyzuje na přítomnost případných infekcí, cukrovky a dalších zdravotních komplikací, pokročilé technologie detekují zdravotní problém podle vzhledu vyloučené stolice. Záznamy jsou uloženy pro srovnání vývoje zdravotního stavu, senzor identifikuje každého uživatele na základě jedinečných rysů jeho řitního otvoru, takzvaného „análního otisku“. Hned jsme ohledně svého zdraví klidnější.
Mezi další vítězné výzkumy patřila studie, která zkoumala „oživování“ mrtvých pavouků za účelem jejich využití jako mechanických uchopovacích nástrojů. Jde o příspěvek k rozvíjejícímu se oboru nekrobotiky, který využívá živé (přesněji řečeno dříve živé) materiály ke stavbě robotů.
Postgraduální studentka strojního inženýrství na Rice University Faye Yap si jednoho dne všimla na chodbě laboratoře mrtvého stočeného pavouka. Zjistila, že pavouci se po smrti stočí kvůli vnitřní hydraulice, a napadlo ji, že by bylo skvělé využít těla mrtvých pavouků jako malá vzduchem poháněná chapadla pro zvedání a manévrování s drobnými elektronickými součástkami. A tak to spolu s kolegy udělali.
Pavoučí prosoma obsahuje vnitřní ventily, které tvorovi umožňují ovládat každou nohu zvlášť. Jakmile pavouk zemře, tato kontrola zmizí a nohy pracují unisono. Jediné, co tedy Yapová musel udělat, bylo vložit do prosomy mrtvého pavouka jehlu, jejíž druhý konec připojila k injekční stříkačce (anebo k mechanickému zařízení), kterou do pavoučka vháněla vzduch. Správné dávkování vytvoří v prosomě tlak a okamžitě aktivuje nožky, které se rozevřou. Stlačení prosomy zase naopak: nožky se opět setkají.
Testovací fáze byla úspěšná: zombie pavouk úspěšně odpojil LED diodu na elektrickém chlebníku, zvedl blok polyuretanové pěny a nakonec i jiného mrtvého pavouka. Dokázal zvedat předměty o hmotnosti vyšší, než měl sám. A než se klouby nožiček opotřebily do takové míry, že se celé jeho tělo rozpadlo, zvládl 1000 cyklů otevření a zavření. Působivé. A pak ho prostě můžete hodit na kompost.
Na shledanou příště
Všichni vítězové obdrželi falešnou zimbabwskou bankovku v hodnotě 10 bilionů dolarů a e-mailem jim byl zaslán šestistránkový diagram ve formátu PDF, který si mohli vytisknout a složit z něj 3D trofej. Marc Abrahams uzavřel virtuální ceremoniál svou dnes již tradiční větou: „Pokud jste dnes večer Ig Nobelovu cenu nezískali, a zejména pokud ano, tak hodně štěstí příští rok!“
foto: Profimedia, Advanced Research, zdroj: Autorský článek