Několik psychoterapeutů potvrzuje, že z toho, jak člověk používá svůj mobilní telefon, se dá vyčíst i jeho psychický stav. Podle terapeutky Tashy Baileyové nás čas trávený na mobilních telefonech často stresuje, a naše tělo tak automaticky spouští obrannou reakci ‚bojuj, nebo uteč‘. V některých případech ale může jít o víc než nervozitu. Zde je několik nezdravých návyků, které mohou značit, že se jedná o vážnější problém:
1. Doomscrolling
Pod tímto názvem se skrývá stav, do kterého se dostáváte, pokud trávíte nadměrné množství času sledováním negativního nebo stresujícího obsahu na sociálních sítích. Když si přečtete nějakou znepokojivou zprávu, chcete získat více informací a dostat odpovědi, začnete proto pročítat další a další negativní zprávy o daném tématu.
„V doomscrollingu se snažíme najít určitou jistotu, snažíme se najít odpovědi, ale tím naši úzkost jen zhoršujeme,“ říká klinická psycholožka Carrie Howardová. Při neustálém opakování negativní myšlenky zaplaví vaši mysl a vy pak nebudete schopni myslet na cokoliv jiného.
Howardová navíc upozorňuje, že i dlouhodobé sledování pozitivního obsahu může být známkou úzkosti. Mnoho lidí využívá sociální sítě jako zdroj rozptýlení, přesouvá svoji pozornost na telefon a tím se vyhýbá stresující realitě, kterou může být hádka s partnerem nebo nepříjemná pracovní situace.
2. Hledáme validaci
Podobně jak doomscrolling je i toto projevem úzkosti. Když jsme úzkostní, často přehnaně přemýšlíme a to se může projevit i na výsledcích našeho vyhledávání – hledáte příznaky nemocí nebo si čtete o ukazatelích nefunkčních vztahů.
Můžete si všimnout, že ve dnech, kdy jste více ve stresu, se baterie vašeho telefonu vybíjí rychleji.
„To, co zadáváme do vyhledávače, nám může ukázat, jak úzkostliví jsme a jaké máme negativní myšlenky,“ říká Baileyová. „Hledáme nějaký druh ověření, odpovědi nebo návod.“
3. Vyhýbání se určitým situacím
„Několik mých klientů mi řeklo, že pokud se cítí ve společnosti úzkostní, předstírají, že odpovídají na SMS nebo vyřizují telefonní hovor, aby se vyhnuli sociálním interakcím v reálném životě,“ popisuje Howardová.
Představte si situaci, kdy sedíte v kavárně a zahlédnete bývalého kolegu, který k vám zamíří. V tu chvíli raději vytáhnete telefon a začnete předstírat, že telefonujete, abyste se s ním nemuseli bavit. Tu strategii vyhýbání se stresorů reálného života aplikují lidé i v momentě, kdy na svém mobilu prokrastinují, a oddalují tak práci na pracovním projektu, kterému se nechtějí věnovat. I to může být podle Howardové varovným signálem.
4. Neschopnost odložit telefon
Pokud se nedokážete odpoutat od telefonu ani ve chvílích, kdy chcete jít spát nebo jste na pracovní schůzce, může to podle terapeutky Emmy Mahonyové dokonce znamenat i závislost. Můžete si všimnout, že ve dnech, kdy jste více ve stresu, se baterie vašeho telefonu vybíjí rychleji. Máte mobil neustále u sebe, reagujete rychle na všechny e-maily, hovory a SMS.
Podle Howardové úzkostní lidé také neustále kontrolují telefon v nevhodný čas, například během rodinného oběda nebo během návštěvy lékaře. „Cítíte neustále to obsedantní nutkání zkontrolovat na telefonu oznámení,“ říká.
5. Potřeba co nejrychleji reagovat
Howardová popisuje, že někteří lidé mají úzkostné pocity z toho, že okamžitě nezareagují, když jim cinkne na mobilu upozornění. Problém je, že pokud to děláte, porušujete tím zdravé hranice užívání telefonu a zvyšujete riziko prohloubení úzkosti. Navíc tím můžete způsobit to, že od vás kolegové a další lidé budou očekávat, že vždy odpovíte hned, což bude pro vás další tlak.
6. Vyhýbání se hovorům
Především mladší generace odmítá řešit věci přes hovory a preferuje zasílání textových a zvukových zpráv. Vyhýbání se telefonování ale může také značit úzkost.
„Nějakým způsobem ztrácíme umění sociálních dovedností, a tak když se cítíme méně jistí svou schopností komunikovat s ostatními, vyhýbáme se hovorům, ze kterých máme obavy, nebo také odmítáme hovor přijmout,“ říká Howardová.
7. Panika, když telefon nefunguje
Podle Mahonyové je důležité pozorovat naše reakce ve chvílích, kdy jsme mimo dosah WiFi, nebo když máme vybitý telefon. Cítíte se nervózní, nebo dokonce panikaříte? Pokud ano, jedná se o varovné signály. Samozřejmě pokud se pozdě v noci snažíte dostat na hotel v cizím městě, spoléháte na mapu v mobilu a v ten moment se vám vybije baterka, je to normální.
Mám pocit, že si to spousta z nás ani neuvědomuje, prostě zvedneme telefon, otevřeme aplikaci a děláme to automaticky, protože jsme na to tak zvyklí.
Řeč je ale o situacích, kdy jste v bezpečí, a i přesto vás nemožnost používat telefon vyvede z míry. Vadí vám, že nemůžete napsat přátelům, vidět, co se děje na instagramu, a máte pocit, že vám něco důležitého uniká.
Vyzkoušejte trik s gumičkou
Pokud jste si po přečtení předchozích bodů uvědomili, že se s několika z nich ztotožňujete, není třeba se za to stydět. Podle Mahonyové to vlastně není překvapivé, protože telefony jsou navrženy tak, abychom k nim byli neustále připoutaní. Důležité je si problém uvědomit a pracovat na tom, abyste si vytvořili zdravý odstup. Můžete vyzkoušet tip s gumičkou, který používá i sama Mahonyová – jednoduše vezměte gumičku do vlasů a kolem telefonu ji omotejte.
„Je velmi těžké psát SMS a vyhledávat, když máte kolem telefonu gumičku,“ říká Mahonyová. Cílem tohoto triku není primárně zhoršit práci s telefonem, ale přinutit nás uvědomit si, co děláme. „Mám pocit, že si to spousta z nás ani neuvědomuje, prostě zvedneme telefon, otevřeme aplikaci a děláme to automaticky, protože jsme na to tak zvyklí.“
Nastavte si hranice
Hranice si nemusíte nastavovat jen vůči ostatním lidem, ale můžete je vybudovat i pro váš telefon. Baileyová navrhuje nastavit si časové limity pro určité aplikace, nebo přestat vyřizovat pracovní hovory a e-maily po konci pracovní doby. Toho můžete docílit tak, že nebudete mít pracovní aplikace v mobilu nebo si po určité hodině vypnete oznámení.
Mahonyová navrhuje určit si pro každý den hodinu, kdy vypnete telefon a dopřejete si prostor. Abyste nebyli nervózní, že vás někdo bude shánět, můžete ostatním oznámit, že si vypínáte telefon a odpovíte jim do hodiny.
Pečujte o sebe
V boji s úzkostnými pocity pomáhá péče o sebe. „Někdy se to prostě odsouvá na druhou kolej, protože jsme tak zaneprázdnění a máme toho tolik, ale je nesmírně důležité pořádně odpočívat, mít zdravou stravu a věnovat se adekvátnímu cvičení,“ říká Howardová. Můžete se také věnovat činnostem, které podporují všímavost, jako je meditace, psaní deníku, poslech uklidňující hudby nebo hluboké dýchání. Nezapomínejte také na možnost odborné pomoci od terapeutů. „Nemusíte si tím procházet sami,“ říká Howardová.
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: Huffington Post