Před Vánoci na nás víc než kdy jindy ze všech stran cílí propagační kampaně nejrůznějších výrobců. Reklamu na jednu sortu produktů ale na sociálních sítích určitě neuvidíte. Jde o přípravky pro vaginální zdraví. Sociální síť Facebook (a nejen ta) totiž slova vagina, vulva či pochva zakazuje.
„Penalizují vlastně cokoliv, co se týče vaginálního zdraví. Často píšeme o problémech po sexu, takže samozřejmě slovo sex taky není úplně populární, a potom vzhledem k tomu, že máme produkty i na partnerské problémy, tak bychom potřebovali používat i slovo penis. To taky není dost dobře možné,“ popsala pro Flowee marketingová manažerka české značky Gynella Petra Tymešová. Gynella prodává přípravky vaginálního zdraví, například produkty na vaginální mykózy, záněty, diskomfort a další. Její reklamy některé mediální služby tak automaticky vyhodnocují jako příliš explicitní či nevhodné.
Zapovězená
Gynella nedávno společně s firmou Maluna a redakcí Ženy s.r.o. vydala knihu Příběhy vagíny, šířící osvětu v oblasti ženského zdraví. Ani tu ale nemohou za úplatu propagovat. Podobným problémům čelila dle BBC i kanadsko-americká gynekoložka Jennifer Gunterová se svou knihou „The vagina bible“, jejíž placenou propagaci zablokovala pro změnu sociální síť X (dříve Twitter). „Jen abyste věděli, tak můj vydavatel nesmí používat slovo ,vagina‘ k propagaci mé knihy na Twitteru,“ napsala na X v roce 2019 Gunterová. „Na obrázku ho mít může, ale v textu vaginu použít nesmí.“
„Vagina je anatomický termín a ne sprosté slovo… Neschopnost naší společnosti říkat slovo ,vagina‘ jako ,loket‘ je jedním z důvodů, proč jsem trvala na tom, aby se v názvu (knihy) objevila VAGINA. Když nějaké slovo nesmíme vyslovit, znamená to, že je sprosté nebo hanebné. Nemožnost koupit si reklamu kvůli slovu vagina na knihu o vaginách je směšná,“ kritizovala.
Pomáháme lidem najít slova, abychom všichni mohli více prospívat, a přesto nás umlčují, protože politika Facebooku a Instagramu je taková, že nemůžete propagovat nic sexuálního, pokud nejde o plánování rodiny nebo o pohlavně přenosné choroby.
Problém se zákazem slova vagina řeší i další česká značka Whoop·de·doo, která vyrábí intimní pomůcky pro ženy, jako jsou menstruační kalíšky, vibrátory, nebo venušiny kuličky. Jediné, co mohou za úplatu promovat, jsou menstruační kalíšky, třebaže jejich venušiny kuličky prodávají jako zdravotní pomůcku na posílení pánevního dna i jako prevenci inkontinence. Klára Jakubová z Whoop•de•doo ale Flowee vysvětlila, že blokaci kuliček berou jako součást pravidel, se kterými musejí počítat. „Zajímavá je ale zkušenost s Pinterestem, který nám nedovolil ani menstruační kalíšek, i když jsem se neúspěšně snažila vyjednat výjimku a vysvětlit jeho pozitivní dopad na životní prostředí,“ dodala Jakubová.
A se stejnými problémy se potýká i česká nezisková organizace Loono, která vzdělává veřejnost v oblasti reprodukčního zdraví, prevence onkologických a kardiovaskulárních onemocnění. „Google i Meta nám opakovaně blokují propagaci příspěvků či reklam, které obsahují slova antikoncepce, sex, kondom, vagina apod. Nejde jen o slova, ale i o vizuály, na kterých máme například naše modely prsou či varlat,“ řekla Flowee zástupkyně organizace Veronika Macková.
Vysvětlení FB
Gynella se od Facebooku vysvětlení, co přesně je s její reklamou špatně, nikdy nedočkala. Když si člověk pročte zásady pro reklamu společnosti Meta, dozví se například, že Facebook zakazuje reklamy se sexuálně laděným obsahem. Co to znamená? Reklamy například „nesmí vyobrazovat až moc nahé kůže (i mimo výslovně sexuální kontext)“ nebo „obsahovat obrázky, které se zaměřují na jednotlivé části těla“ (rovněž mimo výslovně sexuální kontext). Ženské bradavky sice ukazovat můžete, ale jen v případě, že nejde o fotky. „Reklamy můžou vyobrazovat bradavky v kontextu zdravého poprsí, pokud obsah reklamy tvoří ilustrace nebo lékařská schémata a reklama cílí na uživatele starší 18 let.“
Přímo o vaginách ale v zásadách není ani slovo. Tato zásada se zřejmě ukrývá pod širším zákazem vulgárních výrazů, gramatických a interpunkčních chyb. Jako příklad vulgarismů pak společnost uvádí tři věty: „S tímhle trikem ostatním natřete **del!“, „Stojí vaše mobilní připojení za prd?“ a jednoduché „Sra*ky“.
Facebook se ohání tím, že někteří členové komunity by mohli být citliví na to, kdyby se takový typ obsahu objevil v jejich feedu. Proto tyto platformy raději rozhodnou samy, jaký obsah lidé uvidí a jaký ne. Je ale přinejlepším naivní předpokládat, že všichni mají stejnou představu o tom, co je sexuálně explicitní nebo nevhodné.
Erekce je ok
Politika Facebooku navíc nezohledňuje jisté nuance, které existují v rámci kategorie sexuálního wellnessu. Ženské wellness značky se tak právem ptají, proč je v pořádku, že na Facebooku mohou běžet reklamy na erektilní dysfunkci, ale produkty, které zmírňují vaginální suchost, inzerovat nelze.
„Tenhle diskomfort (Facebooku a Instagramu) ohledně sexuálního zdraví je svým způsobem škodlivý,“ řekla magazínu WWD Alexandra Fineová, spoluzakladatelka společnosti s intimními produkty Dame. „Vedeme rozhovory, pomáháme lidem, aby dokázali vysvětlit bolest při sexu svému lékaři, aby dokázali říct ,ne‘, když si uvědomí, že je jim něco nepříjemné, aby lépe formulovali, co chtějí od svých partnerů. Pomáháme lidem najít slova, abychom všichni mohli více prospívat, a přesto nás umlčují, protože politika Facebooku a Instagramu je taková, že nemůžete propagovat nic sexuálního, pokud nejde o plánování rodiny nebo o pohlavně přenosné choroby.“
Když nějaké slovo nesmíme vyslovit, znamená to, že je sprosté nebo hanebné. Nemožnost koupit si reklamu kvůli slovu vagina na knihu o vaginách je směšná.
„Začíná to erektilní dysfunkcí, protože říkají, že nejde o sex, ale o zdraví: muži potřebují erekci, aby mohli mít dítě, a proto jde o fungování lidské bytosti,“ pokračovala. „Jenže když už jsme řekli, že je to důležité pro muže, musíme zároveň říct, že je to důležité i pro ženy. To je jeden ze způsobů, jak nebýt sexistický.“
„Tam dole“
Některé společnosti zákaz obcházejí tím, že slovo vagina nahrazují různými eufemismy. Gynella například u svých edukativních příspěvků používá hashtag dolebezstarostí. Jde ale spíš o takový název z nouze, podotýká Tymešová, protože v ideálním případě by chtěli tabu kolem vaginálního zdraví úplně bořit, říkat věci „tak, jak jsou“. Používání opisných slov dle ní k tabuizaci spíše napomáhá.
To samé řeší i americká firma Queen V, jež vyrábí produkty na podobné bázi jako Gynella. Její zakladatelka Lauren Steinbergová ale uznává, že se opisování slov kupujícím ženám nelíbí. „Dostávali jsme spoustu zpětné vazby typu: Vaše společnost má destigmatizovat slovo vagina a vy slovo vagina ani nepoužíváte,“ postěžovala si magazínu WWD.
Sprosté slovo?
Není to poprvé, co se nějaké médium snaží blokovat zmínky o ženských genitáliích. Článek na The Guardian zmiňuje případ, kdy byla v roce 2010 televizní reklama zablokována americké firmě vyrábějící tampony jenom proto, že si dovolila ve spotu zmínit slovo vagina. I když společnost následně nahradila vaginu slovem „tam dole“, dvě z televizí reklamu stále nechtěly vysílat, takže společnost byla nucena od tohoto nápadu úplně upustit.
Problémy s cenzurou slova vagina měla i firma Momwasher v roce 2018, která vyrábí lahve na poporodní hygienu. Když chtěla v několika amerických městech inzerovat svoje produkty na venkovních plochách se sloganem „vaše vagina vám poděkuje“, někteří poskytovatelé reklamy zakázku odmítli nebo navrhli, aby vaginu zaměnili za slovo „tělo“ nebo „něco podobného“.
Americká společnost Thinx vyrábějící menstruační prádlo vyvolala v roce 2015 dokonce celonárodní diskusi. Jejich venkovní reklama obsahovala obrázky řezů grapefruitu, které se velmi podobaly vnějším genitáliím ženy. Jejich plakáty byly nejdříve v metru zakázány. Poté, co o tom Thinx začala mluvit s tiskem a upozorňovala na „choulostivé“ reklamy na zvětšení prsou a spodní prádlo, které dostaly zelenou, byly reklamy nakonec schváleny a vylepeny na zdánlivě všechny dostupné plochy v metru, včetně celých schodišť.
Když jde o zdraví
Zatímco u nás vede stigmatizace kolem pohlavních orgánů „jenom“ ke studu, neinformovanosti či újmám na zdraví, v rozvojovém světě pak tato informační blokáda může v krajním případě i zabíjet. Tam totiž limituje v práci také nevládní organizace, které o sexuálním zdraví poskytují klíčové informace.
Pokud nevládní organizace nejsou schopny šířit informace o metodách rodinného plánování a sexuálním zdraví, je jen málo možností, jak vyvrátit nepřesné informace, kterých je na internetu spousta.
Mnoho zkušeností s tím má dle platformy pro neziskový sektor Devex nevládní organizace DKT International, která šíří osvětu v tématu rodinného plánování či prevenci šíření viru HIV. V Myanmaru byly této organizaci zablokovány příspěvky o vaginálním zdraví a ovulaci. Na Filipínách se jim nepodařilo promovat obsah, který se zaměřoval na neúčinnost přerušovaného pohlavního styku. A v Nigérii jim byly reklamy na nouzovou antikoncepci a kondomy označeny jako explicitní.
„Miliony lidí v zemích s nedostatečnou péčí a v odlehlých oblastech světa byly závislé na sociálních médiích, které jim poskytovaly informace k produktům a službám, jež jim mohly zachránit život,“ uvedl v prohlášení generální ředitel společnosti DKT Chris Purdy. „Nyní nám Facebook nedovoluje inzerovat lubrikanty, mluvit o sexuálním zdraví nebo sdílet 'feministické' účty, čímž nebezpečně omezuje naši práci na jednom z důležitých kanálů, na které spoléháme,“ dodal Purdy.
Ohrožení žen
Podle Světové zdravotnické organizace je každý rok více než 7 milionů žen ze zemí s nízkými a středními příjmy hospitalizováno kvůli komplikacím po nebezpečném potratu. Dle WHO je 45 % potratů nebezpečných. Informace o bezpečném potratu jsou na Facebooku pravidelně označovány jako „explicitní“, stejně jako obrázky kondomů, dodala pro platformu Devex marketingová specialistka nevládní organizace MSI Reproductive Choices Whitney Chinogwenyaová.
Pokud nevládní organizace nejsou schopny šířit informace o metodách rodinného plánování a sexuálním zdraví, je jen málo možností, jak vyvrátit nepřesné informace, kterých je podle Chinogwenyaové na internetu spousta.
V Jihoafrické republice je velká část potratů prováděna nelegálně, jejich poskytovatelé jsou poměrně aktivní i na sociálních sítích, uvedla Chinogwenyaová. „Je jich tolik, takže jejich informace jsou snáze k nalezení, a to nejen na sociálních sítích. Když vyjdete v Jihoafrické republice na ulici, všude mají plakáty. Když nejsme schopni dostat informace ven a bojovat proti tomu, co zveřejňují, vystavuje to ženy riziku a vede je to k nebezpečným praktikám,“ dodala. Ty mohou vést v krajních případech až k úmrtím.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek