Historické důkazy o Ježíši Nazaretském jsou dlouhodobě známé a rozšířené. Během několika desetiletí jeho údajného života se o něm zmiňují židovští a římští historikové i desítky křesťanských spisů.
Hodnota těchto důkazů spočívá v tom, že jsou rané a podrobné, píše britský server The Guardian. O Ježíšovi se hovoří v listech svatého Pavla, které byly dle vědců napsány nejpozději 25 let po Ježíšově smrti. Další podrobné zprávy o životě tohoto velikána lze nalézt v novozákonních evangeliích a pocházejí z doby přibližně 40 let po jeho smrti.
Spisy odpovídají tomu, jak vypadala tamní doba i jak ji popsalo mnoho očitých svědků. Odpovídají také kultuře a geografii tehdejší Palestiny. Proto pro vědce příliš nepřipadá v úvahu myšlenka, že by si křesťanští autoři tuto postavu vymýšleli. Obzvlášť proto, že šlo o žida. V té době, jak známo, nebylo v Římské říši, která měla nad Palestinou záštitu, židovství v oblibě.
Nekřesťanské zdroje
Podle serveru je prvním necírkevním autorem židovský historik Flavius Josephus, který kolem roku 93 n. l. napsal dějiny židovství a o Ježíšovi se zmínil dvakrát.
Spekuluje se o tom, že si římskokatolická církev 25. prosinec vybrala kvůli jeho souvislosti se zimním slunovratem a Saturnáliemi, což byly svátky zasvěcené římskému božstvu Saturnovi. Nikdo však ve skutečnosti přesně neví, kdy se Ježíš vlastně narodil.
Asi 20 let po historikovi se o Ježíšovi veřejnost dozvídá od římských politiků Plinia a Tacita. Konkrétně Tacita propojuje Ježíše s postavou Poncia Piláta a potvrzuje, že byl Ježíš popraven v době, kdy byl Poncius Pilát římským prefektem zodpovědným za Judeu (26–36 n. l.) a Tiberius císařem (14–37 n. l.). Tyto zprávy odpovídají časovému rámci evangelií. Plinius přispívá informací, že v severním Turecku křesťané uctívali Krista jako boha. Ani jeden z nich neměl křesťany rád. Plinius psal o jejich „prasečí tvrdohlavosti“ a Tacitus označuje jejich náboženství za ničivou pověru.
Hmatatelné důkazy
Mnohé při debatách o historicitě Ježíše Krista napadne, zda se dochovaly nějaké archeologické důkazy, které by jeho život skutečně dokládaly. Těchto důkazů je samozřejmě velká spousta, ale jejich autenticita je pochybná. Nedávno se například objevila tvrzení, že Ježíš byl pravnukem Kleopatry, a že se dokonce nalezly starověké mince, na nichž je údajně zobrazen s trnovou korunou. Lidé se také zajímají o takzvané Turínské plátno, což má být Ježíšův pohřební rubáš. Na tomto plátně je viditelný otisk mužské postavy a je dodnes uchováváno v italském Turíně. Bývalý papež Benedikt XVI. prohlásil, že jde o něco, co „žádné lidské umění nebylo schopno vyrobit“. Historiků, kteří by tento materiál považovali za seriózní archeologický materiál, je však pramálo.
Nejvýznamnějším dokladem tak zůstávají dokumenty křesťanských, židovských a římských autorů.
Narozeniny v prosinci?
Narození Ježíše Krista si 25. prosince připomínají miliony lidí na celém světě vánočními oslavami. Většina vědců se však shoduje na tom, že se v tento den nenarodil, a dokonce ani ne v roce nula.
Bývalý papež Benedikt XVI. prohlásil, že Turínské plátno je něčím, co „žádné lidské umění nebylo schopno vyrobit“. Historiků, kteří by tento materiál považovali za seriózní archeologický materiál, je však pramálo.
Spekuluje se totiž o tom, že si římskokatolická církev 25. prosinec vybrala kvůli jeho souvislosti se zimním slunovratem a Saturnáliemi, což byly svátky zasvěcené římskému božstvu Saturnovi. Nikdo však ve skutečnosti přesně neví, kdy se Ježíš vlastně narodil.
Někteří badatelé se částečně na základě biblického příběhu o králi Herodovi domnívají, že se narodil mezi lety 6 a 4 př. n. l. Dle příběhu chtěl Herodes Ježíše zabít, protože se obával, že by ho jednou připravil o trůn. Nařídil tak usmrtit všechny chlapečky do dvou let, kteří žili v okolí Betléma. Stalo se tak krátce před Herodovou smrtí, ale její datum rovněž není jednoznačné. Mnozí historici také tvrdí, že popsaná masová infanticida není nic jiného než legenda.
Jak známo z bible, narození Ježíše měla zvěstovat betlémská hvězda. Někteří badatelé se ji pokoušeli spojit se skutečnými astronomickými událostmi, aby určili rok jeho narození. Známý astronom Colin Humphreys v devadesátých letech popsal teorii, že by betlémská hvězda mohla být ve skutečnosti pomalu se pohybující kometa, kterou čínští pozorovatelé zaznamenali v roce 5 př. n. l. Tato teorie však byla od té doby vyvrácena.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: The Guardian