Bodycount znamená nejen počet padlých nepřátel, ale taky množství lidí, se kterými jsme měli sex. V dobách minulých striktní konverzační tabu, dnes je jeho míra kontroverze srovnatelná s tématy jako návštěva divadla nebo domácí rozpočet.
Nefunkční zámky a ojetá auta
Najděte ekvivalent slova dě**a mužského rodu. Proutník? Holkař? Gigolo Joe? Žádný s podobným nábojem není, protože hodnota lidské bytosti je spojena s její sexuální historií pouze v případě žen. A potom taky máte smůlu, když jste kluk – panic.
Bodycount je u jednoho zdrojem pýchy, u druhého hanby. U mužů je žádoucí, aby byli světem protřelí, ženy mají zůstat nevinné. Tento dvojitý standard vysvětlují mluvící hlavy na internetu pomocí analogie o zámku a klíčích: „Když klíč dokáže otevřít spoustu zámků, pak je to hlavní klíč. Ale když zámek otevře spousta klíčů, pak je to špatný zámek.“ Klíč je penis, a zámek je vagína, aby bylo jasno. Zkrátka univerzální klíč versus nefunkční zámek, který nikdo nechce.
Teorii o tom, jak se mužům při přílišnému vystavování vaginální kyselině pomalu ztenčuje a rozpouští penis, kupodivu zatím nikdo nešíří.
Proč si někteří muži přejí, aby objekt jejich touhy byl méně zkušený než oni? Možná je to kvůli žárlivosti, anebo také ze strachu, že je bude dívka mít s kým srovnávat v posteli. Oříšek je ale to, jak to její číslo zjistit. Andrew Tate řekl, že by si přál, aby měly ženy toto číslo vytetováno na čele, že by to mužům ušetřilo spoustu problémů.
Najdou se i tací, kteří přirovnávají ženské bytosti k ojetým autům. Kolují mýty, že spolu s počtem milenců (ne množstvím sexu!) se ženě roztahuje a opotřebovává vagína, což je pochopitelně lékařsky vyvrácené. Teorii o tom, jak se mužům při přílišnému vystavování vaginální kyselině pomalu ztenčuje a rozpouští penis, ale kupodivu zatím nikdo nešíří.
Kompenzace traumatu
O čem vypovídá to, že se ve 21. století tento dvojí standard stále udržuje? O setrvačnosti konzervativních pořádků, která se nám vtiskla do povědomí. Proto se i emancipované moderní ženy za svůj počet zářezů na pažbě stydí. To, že bychom neměli ostatní za vysoký bodycount soudit, ale neznamená, že je promiskuita automaticky v pořádku. Není, naopak.
Dlouhodobou a nekontrolovanou promiskuitou si lidé obvykle kompenzují nějaký problém, snaží se uniknout od reality. Možná jde jen o strategii, kterou si chtějí zajistit více lásky, intimity a pozornosti od ostatních. Nebo chtějí ostatním dělat radost, neradi říkají ne a spí s lidmi, aby se jim zavděčili.
Mezi chronicky promiskuitními lidmi také najdete ty, kteří byli sexuálně zneužíváni v dětství – v dospělosti se pak pohybují mezi dvěma extrémy: hypersexualitou a naprostým vyhýbáním se jakémukoliv sexuálnímu kontaktu.
Řešit bodycount je nicméně toxická zábava, neberte lidi jako statistiku. A když máte pocit, že byste to číslo u svého partnera nevydýchali, tak se ho na něj nikdy neptejte. Zajděte si radši na testy.
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek