I když mladí mají obecně méně závazků, cítí zároveň vyšší míru nejistoty a více prožívají vnější vlivy spojené s děním ve světě, změnami klimatu, válkami, ale i lokálními ekonomickými a sociálními problémy.
Z průzkumu Index jistoty, zpracovaného pro BNP Paribas Cardif pojišťovnu, kupříkladu plyne, že 53 % mladých lidí ve věku 18 až 24 let se bojí, že nebudou nikdy bydlet ve vlastním. Kromě toho se 39 % lidí v této věkové kategorii cítí být méně emocionálně stabilní, 33 % mladých si nemyslí, že jsou psychicky zdatní, a 40 % jich přiznává, že stresové situace nezvládá s klidem.
Specialista výzkumné agentury Ipsos Michal Straka vylučuje, že by výsledky průzkumu mohly být zkreslené třeba jistým „švejkováním“ u odpovědí mladých lidí: „Data kontrolujeme křížově, odpovědi byly detailní a respondenti uváděli důvody, nešlo jen o odpovědi ano–ne. Data také zhruba odpovídají tomu, co ukazují údaje ze světa. Mladí lidé mnohem více řeší témata, jako jsou ekonomické dopady, budoucnost, klima nebo války. Českým specifikem je třeba právě obava z toho, že nikdy nedosáhnou na vlastní bydlení.“
Deprese a úzkosti i u dětí
Podle loňských údajů Svazu zdravotních pojišťoven se s depresí či úzkostí léčí v Česku téměř 700 tisíc lidí. Spotřeba antidepresiv také setrvale roste: za posledních 20 let se spotřeba antidepresiv a anxiolytik (léků proti úzkosti a strachu) zvýšila šestinásobně.
Duševní poruchy jsou dnes druhou nejčastější příčinou, proč je lidem v Česku přiznáván invalidní důchod.
Jiný průzkum, který na vzorku šesti tisíc žáků ze všech krajů provedli vědci Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), poukazuje na to, že psychický stav je problematický i u dětí. Podle NUDZ až 40 procent žáků devátých tříd základních škol vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 procent z nich má známky úzkosti.
Ve všech oblastech duševního zdraví jsou více zasaženy dívky. Oproti chlapcům jich depresivními i úzkostnými příznaky trpí více než dvojnásobek. V kontrastu k tomu jak svůj psychický stav vnímají mladí, jsou výsledky Indexu jistoty u lidí nad 45 let. Ti se častěji cítí emocionálně stabilní (73 %), většina se cítí psychicky zdravá (80 %) a jsou schopni odpočívat, když to potřebují (80 %).
Častý důvod přiznané invalidity
Duševní poruchy jsou dnes ale zároveň druhou nejčastější příčinou, proč je lidem v Česku přiznáván invalidní důchod. Na prvním místě jsou stále ještě nemoci kosterní a svalové soustavy, ale „duše“ již první místo atakuje. „Z pohledu Lékařské posudkové služby se jedná o druhou nejčastější příčinu posouzení zdravotního stavu pro účely invalidity,“ potvrzuje mluvčí České správy sociálního zabezpečení Tereza Koukolová.
Od roku 2010 stoupl počet tohoto typu invalidních důchodů o dvacet tisíc; tehdy mělo invaliditu přiznanou pro duševní poruchy 86 230 lidí, dalších 32 684 pro nemoci nervové soustavy. V roce 2022 to bylo už 106 367 lidí (26 % všech invalidních důchodů), ve věku do 34 let to bylo z celkového počtu 22 455 lidí. Dalších 36 367 mělo přiznaný invalidní důchod kvůli nemocem nervové soustavy.
Statistiky ukazují i to, že v roce 2023 dosahovala délka průměrné pracovní neschopnosti z důvodu nějakého psychického onemocnění 82 dní.
Text byl publikován na HlídacíPes.org, převzato se svolením redakce. Autorem článku je Robert Břešťan.
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: Hlídací pes