Už od pravěku se lidé sdružovali do společenských skupin, v nichž si poskytovali vzájemnou ochranu a věnovali se výchově potomků. V pravěku to byly tlupy, ve starověku a raném středověku kmeny. Ty tvořily jednotlivé rody a rodiny, jež spojovala sounáležitost, náboženské rituály, jazyk a kulturní a společenské povědomí.
Právě zde byl položen základ tzv. nukleární rodině, která se skládá ze dvou rodičů, matky a otce, a jejich biologických nebo adoptovaných dětí, žijících ve společné domácnosti. Podle amerického sociologa Talcotta Parsonse odráží nukleární rodina všechny společenské změny, k nimž v průběhu vývoje lidské společnosti došlo. Přitom si ale stále zachovává svou pozici základní jednotky společnosti, jež poskytuje emocionální podporu svým členům a přispívá k ekonomické stabilitě.
Nukleární rodina z pohledu historie
Ve starověkém Římě byla rodinná struktura patriarchální, uvádí Practical Psychology. Její hlavou byl muž se značnou autoritou, již beze zbytku uplatňoval. Nesl však také zodpovědnost za výchovu potomků, jejich vzdělávání a předával jim kulturní normy, hodnoty a tradice, čímž zajišťoval pokračování rodu podle římských pravidel. I ve starověkém Řecku byla rodina považována za základ městského státu. Klíčovým bodem řeckého rodinného života bylo vzdělání, zejména v oblasti umění, filozofie, sportu a oblasti občanských povinností. Nukleární rodina byla zásadní i v čínské starověké společnosti, kde filozofie konfucianismu kladla důraz na úctu ke starším, na autoritu a úctu rodičů, morální hodnoty.
S vývojem lidské společnosti při přechodu ze starověku do období středověku souvisí také posun v chápání nukleární rodiny. Vliv na to pochopitelně měly i měnící se socioekonomické a kulturní podmínky v této době. Významnou roli sehrávala středověká církev, která diktovala rodinné hodnoty a normy, udávala směr ve výchově dětí, v manželství a rodičovství. Muž byl v rodině živitelem, zatímco žena se starala o teplo rodinného krbu a děti.
Reklama
Příchod průmyslové revoluce v 18. století s sebou přinesl podstatné změny nukleární rodiny, které byly dány umožněním migrace z venkovských oblastí do měst. Byla zavedena povinná školní docházka pro děti, která chlapce připravovala na budoucí povolání, zatímco dívky učila péči o domácnost. Tím byly jasně dány jejich genderové role, z nichž bylo těžké vystoupit.
Časy se mění
Významných změn se nukleární rodina dočkala ve 20. století po první a druhé světové válce, a to vlivem sociálních hnutí, technologického pokroku a později i globalizace. Mnoho žen bylo okolnostmi přinuceno jít do práce, zatímco jejich muži bojovali na frontě. To zcela změnilo pohled na zavedené genderové role. Už to nebyli jen otcové rodin, kteří byli živiteli, ale velký podíl měly i matky. I když se v poválečném období objevily pokusy vrátit vše k tradičním rodinným rolím, plamínek změn se již nepodařilo uhasit. V moderní rodině již otce nechápeme jako jediného živitele rodiny, ale stejnou úlohu má také matka. Oba se pak podílejí na výchově svých potomků, jimž předávají rodinné hodnoty a tradice.
Společnou adopci registrovanými partnery náš právní řád stále neumožňuje. Osvojit si dítě tak může jen jeden z partnerů.
Zatímco dříve bývalo běžné, že rodiče měli tři a více dětí, dnes se většinou setkáváme s rodinami se dvěma dětmi. Stále častěji se ale rodiče rozhodují mít dítě pouze jedno, k čemuž je mnohdy tlačí nejen nepříznivé ekonomické podmínky, ale také vlastní touha po seberealizaci. S uvolněním společenských norem ve druhé polovině 20. století, kdy rozvod manželství přestal být společenským stigmatem, se objevil nový fenomén – tzv. patchworkové rodiny. Moderní teorie rodin dává důraz na rozmanitost, s čímž souvisí i registrované partnerství stejnopohlavních osob a vznik tzv. duhové rodiny.
Patchworkové rodiny
Moje, tvoje a naše děti. Tak bychom mohli zjednodušeně charakterizovat patchworkové rodiny, jež se staly běžnou součástí naší společnosti. Manželství a partnerství na psí knížku se rozpadají. Rozvodovost v České republice v roce 2023 dosáhla téměř 38 procent. Rozvedeno bylo na 19 a půl tisíce manželství. Jedná se o vysoké číslo, z čehož plyne to, že velké množství dětí z původních manželství žije v patchworkových rodinách, které tvoří rozvedený rodič a jeho nový partner a jeho děti, případně jejich společní potomci. Život v těchto smíšených rodinách má zpravidla složitou dynamiku, protože se v nich kombinují různé rodinné historie, tradice, zvyky a vztahy. Kdo se rozhodne pro tento způsob života, musí v sobě najít velký kus tolerance a umění kompromisů, a to mnohem více, než co vyžadují nukleární rodiny.
Duhová rodina stejnopohlavních párů
Za netradiční typ rodiny je možné považovat rodinu tvořenou stejnopohlavními páry, žijícími v registrovaném partnerství nebo na psí knížku a s vlastními nebo adoptovanými dětmi. Taková rodina se nazývá duhová. Vědecké výzkumy podávají důkazy o tom, že LGBT rodiče jsou stejně zdatní jako ti s heterosexuální orientací. První studie byly v USA provedeny už v 70. letech minulého století.
Adopce dětí stejnopohlavními páry je možná už ve třech desítkách států světa. Zatím ale neexistuje mezinárodní úmluva na ochranu lidských práv s globálním dosahem, která by státům nařizovala přiznat stejnopohlavním párům právo na adopci dětí. Jednotlivé signatářské státy si tuto oblast mohou upravovat vlastními právními předpisy. Podle webu epravo.cz byla v roce 2010 přijata revidovaná Evropská úmluva o osvojení dětí, jež zakotvuje možnost adopce dítěte také jednou osobou nebo osobami, které spolu žijí v registrovaném partnerství. Tuto Úmluvu Česká republika zatím nepřijala.
V roce 2016 zrušil Ústavní soud sporné ustanovení zákona o registrovaném partnerství, které jim do té doby osvojení dítěte zapovídalo. Společnou adopci registrovanými partnery ale náš právní řád stále neumožňuje. „Osvojit si dítě tak může jen jeden z partnerů,“ uvádí web adopce.com, jenž je realizován na základě spolupráce Nadace Terezy Maxové a Střediska náhradní rodinné péče.
Za duhovou lze považovat například rodinu amerického herce Neila Patricka Harrise. Ten společně se svým partnerem Davidem Burtkou vychovává dvojčata, jež porodila náhradní matka. Také anglický zpěvák Elton John žije ve stejnopohlavním manželství s Davidem Furnishem. Pár má spolu dvě děti. I jim je porodila náhradní matka.
foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek