Představte si, že se o přestávce procházíte po chodbách školy a slyšíte děti nadšeně diskutovat o tom, čím chtějí být, až vyrostou. A ne malé děti, ale dospívající mládež, která už více méně ví, co chce, a stojí na prahu rozhodování se o budoucím povolání. Čím chtějí být čeští teenageři, odhaluje nedávný výzkum, jehož výsledky jsou překvapující.
Zatímco si myslíme, že naše děti sní o tom, že se stanou slavnými youtubery nebo influencery, realita je podle výzkumu mnohem tradičnější. Podle ankety programu Den pro školu Nadace České spořitelny, která proběhla na 15 podzimních veletrzích středních škol po celé republice, je mezi dětmi nejvíce oblíbené povolání učitele.
Ano, čtete správně – děti chtějí stát za katedrou a učit další generace. Pokud jsou zjištění průzkumu použitelná na širší populaci, pak můžeme být na své děti hrdí. Jak je vidět, touží po vzdělání a touží své případné znalosti šířit dál.
Vysněné profese jsou dle nás jiné
My dospělí bychom hádali, že nejčastější vysněné profese našich dětí jsou tradičně lékaři, policisté, hasiči nebo sportovci, v posledních letech i influenceři anebo youtubeři. Tyto profese mají společné to, že jsou spojeny s určitou mírou prestiže a uznání ve společnosti.
Děti vnímají lékaře jako hrdiny, kteří zachraňují životy, policisty a hasiče jako ochránce veřejného pořádku a bezpečnosti. Ostatně, pamatujete na Soptíka? I ten se chtěl stát „požárníkem“, jak se tehdy hasičům říkalo... A sportovci, zejména ti úspěšní na mezinárodní úrovni, pak představují idealizovaný vzor úspěchu a slávy.
Reklama
I když učitelé jsou ztělesněním znalostí a v těch dobrých případech mají velký respekt svých žáků, málokoho by napadlo, že dospívající děti budou ze všech profesí nejvíce snít právě o té učitelské.
Ale je to tak.
14 procent dětí sní o učení
Z celkového počtu 568 účastníků zmíněné ankety si učitelské povolání zvolilo 78 žáků, což je téměř 14 %. Je to fascinující číslo vzhledem k tomu, že moderní technologie a sociální média nás vedou k domněnce, že všechny děti sní o tom, že se stanou internetovými hvězdami. „Sám sebe si můžu v nějaké profesi představit, jen pokud ji opravdu znám a dokážu se s ní identifikovat,“ vysvětluje Silvie Pýchová, ředitelka Partnerství pro vzdělávání 2030+. „Dnes ale bohužel děti neznají dobře ani povolání svých rodičů. Ale učitelské povolání je pro děti uchopitelné, mají s ním nejvíce zkušeností.“
Hned po učitelském povolání se objevují profese, které bychom však již tipli daleko spíše. Překvapením však stále je, že v žebříčku nefigurují influenceři, youtubeři ani tiktokeři. Děti skutečně preferují tradiční povolání, jako jsou právníci, soudci, psychologové, kadeřnice, kosmetičky, architekti, kuchaři nebo piloti.
Škála vysněných povolání je skutečně pestrá a obsahuje dle ankety více než padesát různých profesí. Ne všichni ale samozřejmě mají jasno.
Dvě procenta dětí zatím netuší, čím by chtěly být, což je také v pořádku. Koneckonců, kdo z nás v 15 letech věděl, co přesně chce dělat?
Vztah k planetě jim není cizí
Další oblíbenou dětskou profesí je veterinář nebo ošetřovatel zvířat, což přitahuje 4,6 % dětí. Je to pochopitelné: Kdo by nechtěl strávit své dny péčí o roztomilá štěňata a koťata? O trochu méně, 4,4 % dětí sní o kariéře profesionálního sportovce nebo o práci v IT oborech.
Přestože vysokoškolské aspirace v Česku rostou, mezi různými typy škol zůstávají velké rozdíly. Máme poměrně selektivní systém, kde nám mohou talentovaní žáci proklouznout mezi prsty.
„Ošetřovatelem zvířat jsem chtěl být odmala, vlastně co si pamatuji. Teď půjdu na gymnázium, ale mým snem je dostat se na veterinu. Už teď se snažím zapojit do nějaké činnosti se zvířaty, odmala jezdím na takhle zaměřené tábory, hodně čtu, mým zájmem je planeta a to, abychom si ji nezničili,“ řekl pro Flowee čtrnáctiletý Kryštof Pánek. Jeho zájem ale spíše potvrzuje skutečně v dětském světě atraktivní povolání.
„Já chci být učitelka. Jdu na peďárnu už i na střední, protože gymnázium pro mě teď nebylo dostatečně specializované. Potom bych se ráda věnovala učitelství prvního stupně anebo ještě menším dětem. Uvědomuji si ale, že vysokou školu potřebuju i pro svou budoucnost,“ říká patnáctiletá Kristýna Marková.
Naše děti jsou i dle naší malé ankety skutečně uvědomělé a jejich osud jim leží na srdci stejně jako budoucnost obecně.
Chybí nám kariérní poradenství
Silvie Pýchová poukazuje na to, že v oblasti kariérního poradenství máme co dohánět. „Napříč Evropou je běžné, že v sedmé třídě chodí děti na individuální stáže do zaměstnání svých rodičů, stráví tam týden, vyzkouší si sami, jaké to je. V osmé třídě si pak sami vybírají stáž podle toho, co je zajímá. Součástí je ale i povědomí o mzdě, nebo o jistotách či nejistotách, které různé profese přinášejí. To u nás bohužel chybí,“ říká.
Děti se tak často dozvídají o profesích z filmů, seriálů nebo sociálních sítí, což může být zkreslené. Hlavním zdrojem informací pro ně jsou rodiče a širší rodina, teprve pak média a škola.
V Japonsku jsou mezi dětmi oblíbené profese, jako je tvůrce komiksů, ilustrátor nebo karikaturista či vývojář videoher, což je ovlivněno silnou kulturou anime a videoher v této zemi.
Filmy, seriály, knihy a videohry často představují určité profese v idealizovaném světle. Například seriály, jako jsou Doctor Who nebo House, mohou děti inspirovat k tomu, aby se chtěly stát lékaři. České detektivní seriály, jako jsou Specialisté a mnohé další, naopak odhalují atraktivitu policejního povolání a práce kriminalistů. S učiteli se děti ale reálně setkávají dnes a denně. A je skvělé, že je stále berou jako vzor!
A kdo ví? Možná mezi těmi 14 % budoucích učitelů najdeme dalšího „učitele národů“ J. A. Komenského.
Důležitost vzdělání je mladým jasná
Když se podíváme na vzdělávací aspirace, české děti se stále více zaměřují na dosažení vysokoškolského vzdělání. Zatímco v roce 2003 chtělo vysokoškolského vzdělání dosáhnout 38 % českých deváťáků, v roce 2018 to bylo už 55 %. Tento nárůst souvisí s počtem míst na vysokých školách a socioekonomickým statusem rodin. „Přestože vysokoškolské aspirace v Česku rostou, mezi různými typy škol zůstávají velké rozdíly. Máme poměrně selektivní systém, kde nám mohou talentovaní žáci proklouznout mezi prsty, protože nebyli vybráni na gymnázium, nebo nemají podporu v rodině, s čímž školství u nás neumí příliš pracovat,“ upozorňuje Jan Zeman z PAQ Research.
Jinde jsou „světovější“ a směřují výše
A to doslova. Jak jsme řekli, rodiče a učitelé hrají významnou roli v tom, jaké profese si děti vybírají. Podle studií jsou děti často inspirovány právě profesemi svých rodičů nebo tím, co rodiče a učitelé považují za důležité a hodnotné. Jak uvádí Dr. Kevin Thompson z University of Wisconsin, „děti často hledají vzory ve svém nejbližším okolí a jejich sny o budoucnosti jsou odrazem hodnot a aspirací, které jim jejich okolí předkládá“.
Například v USA ale děti míří výše. Mnoho dětí sní o kariéře astronauta, zejména díky popularitě kosmických misí a programů, jako je NASA. „Vidět astronauty ve vesmíru je jako sledovat superhrdiny v akci. Chci být astronautem, abych mohl prozkoumávat nové světy a hledat život na jiných planetách,“ říká desetiletý James a na tuto touhu poukazují i další videa na YouTube.
Naopak v Japonsku jsou mezi dětmi oblíbené profese, jako je tvůrce komiksů, ilustrátor nebo karikaturista či vývojář videoher, což je ovlivněno silnou kulturou anime a videoher v této zemi. Děti zde často chtějí vytvářet vlastní hry, které budou bavit lidi po celém světě.
Sny zůstávají…
Sny dětí o budoucích profesích se stejně jako svět kolem nás neustále mění a vyvíjejí. Podle studie provedené University of Cambridge se zájmy dětí mění v závislosti na jejich věku a zkušenostech. „Děti ve věku od 7 do 11 let jsou velmi ovlivněny tím, co vidí kolem sebe a co je aktuálně populární v médiích. Starší děti začínají více přemýšlet o tom, co je pro ně osobně důležité a co je baví,“ vysvětluje doktorka Helen Wright, autorka mnoha studií o vzdělávání. „Mít sen je důležité, ale stejně tak důležité je mít k dispozici informace, které dětem pomohou pochopit, co je třeba k dosažení jejich cílů,“ dodává.
Takže jaký je závěr? Podporujme dětské sny a buďme našim dětem příkladem. A doufejme, že učitelská profese bude oceněna tak, aby naše děti stále lákala. Inspirujme děti, ale buďme realističtí.
foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek
