Hráčem, vítězem týdne, je bezpochyby Martin „Mikýř “ Mikyska. Zvítězil v Survivoru, což samo o sobě není jednoduché. Na rozdíl od jiných, mnohdy spíše šampónkových inluencerů, ale svoji účast pojal jako divadlo. Divadlo jednadvacátého století, tedy ne na prknech, která znamenala svět, nýbrž především v on-line prostoru. A stvořil vlastní reality show v reality show.
Jeho sociální sítě fungovaly dál, i když on byl kdesi na ostrově, nebo kde se to odehrávalo. Na televizi jsem se nedíval, ale díky jeho instagramu jsem měl jakýsi přehled, že někde o něco usiluje. A pak přišlo vítězné finále, kdy místo aby se nechal protáhnout tradičním kolečkem v bulváru (k tomu jistě taky dojde), tak si pronajme O2 arénu, nechá ji bez diváků pro rozhovor s Ondřejem Novotným a to celé vysílá jen pro předplatitele svého profilu na Herohero. Že jejich počet se za den více než zdvojnásobil, je asi jasné. Také to, že původní cenu za měsíční sledování zvýšil ze sedmi eur na deset.
Je to v krátké době další příklad, jak se mění komunikace, a její jádro se přesouvá do různých on-line platforem. Konvenční média pak budou vytvářet jen křoví, servis, sběr drobků z toho, co noví mediální kouzelníci vypustí ven. Samozřejmě, že úspěch čeká jen talentované a především pracovité. Takže old fashion media neskončí, protože ne každý má energii, nápady a odvahu k tomu, co třeba nyní předvedl Mikýř. Za drtivou většinu „tvůrců “ nebudou ochotni lidé platit, takže prostor pro nějakou podobu původního internetu zůstane.
Starý svět se ještě bude chvíli bránit, ale peníze byznysu si najdou cestu k těm, kteří je dokáží znásobit.
To, co je na úspěchu lidí jako Mikýř či Ondřej Novotný důležité, je propojení všech možných kanálů či, chcete-li, platforem komunikace. Nejedná se již o jeden pořad, jedno vysílání. Ale splynutí přitažlivosti osobností, tradiční televize s bulvárem, youtube, dalšími platformami, samozřejmě sociálními sítěmi a tak dále a podobně. Pestrost, pohyb, rychlost, nápady, překvapení. Velmi se tomu blíží například nový styl prezentace a tvorby brandu libereckého fotbalového klubu po jeho převzetí novým majitelem, dvaatřicetiletým Ondřejem Kaniou. Jsme svědky tvorby příběhů v přímém přenosu. Což je samozřejmě jen zdánlivé. Za vším jsou šikovní profíci, není to náhoda ani práce jen jednotlivců. Byť sebekreativnějších a nabitých energií. Jedná se o lidi, kteří pochopili, ohmatali si, prolezli zákoutí nových komunikačních nástrojů a pak jakoby snadno a lehce vše spojili ve funkční celek. Jako vždy věci promyšlené a vůbec ne jednoduché vypadají ve výsledku tak přirozeně.
To vše má těžko předvídatelný vliv na způsob, jakým lze ovlivňovat mínění veřejnosti. Starý svět se ještě bude chvíli bránit, ale peníze byznysu si najdou cestu k těm, kteří je dokáží znásobit. A tak zatímco na jedné straně tu máme fňukající skupiny, žádající po státu, aby za ně řešil každou bolístku, nepřekvapivými vítězi se stávají ti, kteří více pracují a jsou ochotni nést rizika odpovědnosti za vlastní rozhodnutí. A to je dobře.
Reklama
foto: Profimedia, zdroj: Autorský článek