Podle odborníků je stále mnoho dětí, které v šesti letech nejsou na povinnou školní docházku zralé. „Nejčastějšími příčinami odkladu školní docházky jsou logopedické vady a poruchy řeči spolu s poruchami pozornosti a soustředění,“ vysvětluje psycholožka a ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Praha 1, 2 a 4 Galina Jarolímková. Dodává, že se dále doporučuje pozdější nástup do školy dětem s odlišným mateřským jazykem nebo vážným onemocněním.
Paní Jarolímková, existují určité kritické oblasti, kde děti nejsou připravené. Proto potřebují odklad?
Odklad školní docházky by neměl být chápán pouze jako administrativní krok k odložení školní povinnosti, ale především jako čas pro kompenzaci a stimulaci. V současné době je tento odklad chápán také jako prevence specifických poruch učení. Jedná se o variantu pomoci, kdy dítě jeví známky nezralosti nebo je školsky nepřipravené, což by způsobilo, že by nebylo schopno zvládnout nároky, které na něj klade povinná školní docházka, a negativně by to ovlivnilo i jeho úspěšnost ve škole.
V jakých konkrétních případech tedy o odložení školní docházky lze uvažovat?
Odklad zvažujeme v případě, kdy je dítě např. nesoustředěné, neklidné, přebíhá od jedné činnosti k druhé, je neobratné a nesamostatné, impulzivní, neumí se podřídit autoritě, objevuje se u něj agresivita, velmi špatně navazuje kontakt s vrstevníky, je přecitlivělé až plačtivé, nebo naopak pomalé, bázlivé, nápadně unavitelné, nekomunikující až apatické.
Odklad je na místě také v případě, kdy je dítě velmi nemocné a jeho zdravotní stav znesnadňuje nástup do školy, dále u dětí s kombinovaným postižením. Odklad je nasnadě například také u dětí s určitými smyslovými vadami, u kterých následuje řádná péče. Často doporučujeme odložit nástup do školy u dětí, které mají odlišný mateřský jazyk. A teď nemluvím jen o ukrajinských dětech, ale o všech, které ještě dobře neovládají český jazyk a potřebují rok na to, aby to dohnaly.
Jaký je váš názor na současné kritérium hodnocení školní zralosti?
Kritéria hodnocení školní zralosti nejsou jednotná, každé dítě je jiné a mnoho odborných pracovníků bohužel v této oblasti nepřistupuje jednotně. Pokud je odklad povinné školní docházky opodstatněný, může být pro dítě velkou úlevou.
Zbytečné odklady vedou k tomu, že věkové rozdíly mezi dětmi v jedné třídě mohou být i dva roky. Když pak dítě z nějaké příčiny školu přeruší nebo opakuje ročník, můžeme mít ze středních škol dvacetileté studenty, a to už je velký problém.
Nezvládnutá první třída totiž může ve školákovi zanechat spoustu nepříjemných zážitků, které pak mohou dětem způsobit bloky, které si nesou v lepším případě po dobu školní docházky a v horším po celý život. Pokud se totiž rodiče nerozhodnou pro odklad ještě před nástupem do školy, může se dítě během prvního pololetí ještě vrátit do mateřské školy. Zbytečně však dítě vystavíme ostudě z toho, že vedle svých vrstevníků pohořelo. Takový handicap se potom těžko překonává.
Co byste tedy rodičům doporučila v případě pochybností, zda jejich dítě odklad skutečně potřebuje, nebo nikoliv?
V takovém případě bych doporučila objednat se co nejdříve do pedagogicko-psychologické poradny (PPP), která spolupracuje s mateřskou školou, již dítě navštěvuje. V PPP dítě podstoupí vyšetření a rodičům je poskytnuto doporučení, jak s dítětem pracovat, co v něm posilovat a na čem cvičit.
Vyšetření školní zralosti je zaměřeno na zmapování úrovně rozvoje jednotlivých poznávacích a percepčních schopností: zrakové a sluchové vnímání, řeč (výslovnost, artikulační obratnost, slovní zásoba, vyjadřování), grafomotoriku (úchop tužky, vedení linií, volná kresba, obkreslování), vizuomotorickou koordinaci – koordinaci oka-ruky (překreslování podle předlohy), oblast předčíselných představ, prostorovou orientaci, pozornost, pracovní a emoční zralost, schopnost adaptability, paměť, všeobecný přehled a vědomosti.
Sledujeme vyzrálost jednotlivých oblastí vzhledem k věkové normě a vyrovnanost výkonů v rámci samotného dítěte (výrazné výkyvy v jednotlivých výkonech). Zároveň bereme v úvahu možnosti rodiny, školy, do které dítě nastupuje, a schopnost dítěte vyrovnat se s případnými nezralostmi za určité míry podpory.
Ministerstvo školství usiluje o snížení počtu dětí s odkladem školní docházky. Padl dokonce návrh ji zcela zrušit. Co si o tom myslíte?
Pokud se v budoucnu uvažuje o zrušení odkladů, je potřeba výrazně zefektivnit přípravu předškoláků a rozvolnit učivo v první a druhé třídě. To, že si dítě ještě v polovině první třídy neposkládá slabiky k sobě, nic neznamená. Může to ovlivňovat horší sluchová percepce, ale je potřeba s tím dále pracovat. Kdyby to bylo na mně, nekladla bych v první třídě tolik důraz na čtení a počítání, ale rozložila bych tyto dovednosti do prvních dvou let. Třeba i s pomocí přípravné třídy pro děti, které jsou na hranici školní zralosti.
V českém školství chybí mnoho přípravných tříd. Byly zcela zrušeny vyrovnávací třídy, které by mohly mnoha dětem pomoci. Některým by prospělo nastoupit do školy například v pololetí, což však není možné. Počet dětí s odkladem se za poslední roky nijak výrazně nezvýšil. Ve srovnání s okolními státy je však potřeba se zamyslet nad tím, kde je vůbec odklad školní docházky možný, kdo o něm rozhoduje a za jakých podmínek jej lze uskutečnit. Jaké jsou v okolních zemích možnosti individuálnějšího přístupu k dětem atd. Přeplněné první třídy jsou také jedním z důvodů, proč se rodiče raději přiklánějí k odkladu povinné školní docházky.
Myslíte si, že se rodiče v rozhodování o odkladu nechávají ovlivnit vnějšími vlivy, jako jsou rady od ostatních rodičů nebo společenský tlak?
Bohužel ano. Mnoho rodičů se nechá ovlivnit svým okolím a nepřihlíží na rady odborníků, jak z řad učitelů mateřských škol, tak pracovníků PPP. Rodiče se obávají, že děti školu nezvládnou kvůli hravosti a nepřipravenosti na školní režim. Tyto obavy jsou však často neopodstatněné. Strach může pramenit i z toho, že rodiče chtějí dětem prodloužit dětství, a sami nejsou připraveni na to, aby je poslali do školy.
Stále existuje velký počet rodičů, kteří i přes veškerou podporu, doporučení a rady odborníků trvají na odkladu školní docházky. Pokud jim odborníci nevyhoví, hrozí Českou školní inspekcí, nebo dokonce právníky. Obcházejí různá školská poradenská zařízení a neuvědomují si, že tím mohou svým dětem uškodit. Někdy také obvolávají jiná zařízení ve snaze uspět jinde.
Z pohledu odborníka však není dobré odkládat školní docházku zbytečně, že? Pokud je to možné, je vždy lepší, aby dítě nastoupilo do školy v šesti letech?
Ano, rozhodně nejsme příznivci zbytečných odkladů. Je lepší s dětmi dohnat, co je potřeba. Školní docházka je nastavená od šesti let z dobrých důvodů. Zbytečné odklady vedou k tomu, že věkové rozdíly mezi dětmi v jedné třídě mohou být i dva roky. Když pak dítě z nějaké příčiny školu přeruší nebo opakuje ročník, můžeme mít ze středních škol dvacetileté studenty, a to už je velký problém. Z mého pohledu je lepší s dítětem intenzivně pracovat, aby se dohnaly nedostatky, než to řešit odkladem, který často nic neřeší. Někteří rodiče si myslí, že dítěti odkladem prodlouží dětství, ale ono se pak ve školce jen rok nudí.
Jakou roli hraje předškolní vzdělávání v přípravě dětí na školu?
Předškolní vzdělávání je pro vývoj dítěte nesmírně důležité, i když se mnoho dětí začne učit systematičtěji až na základní škole. Děti se rychle učí nejen vědomostem, ale i výtvarným a pohybovým činnostem, které jim mohou poskytnout velký náskok oproti vrstevníkům. Předškolní vzdělávání učí děti kooperaci, vzájemnému respektu, soutěživosti a dalším dovednostem potřebným pro jejich budoucí školní úspěch.
Existují specifické demografické nebo sociální faktory, které mohou ovlivňovat vyšší míru odkladu školní docházky v určitých regionech nebo skupinách?
Demografické i sociální faktory bohužel stále výrazně ovlivňují nástup dětí do základní školy. Jde především o podporu předškolního vzdělávání, dostupnost podpůrné péče, jako je logopedická péče nebo péče v oblasti rozvoje percepcí a grafomotoriky.
Reklama
Důležitá je také spolupráce mezi školskými poradenskými zařízeními a mateřskými školami, zejména při screeningových šetřeních a osvětové činnosti. Ne všechny regiony v ČR mají stejné podmínky pro poskytování této pomoci.
Jaké změny by mohly být provedeny v systému vzdělávání, aby se snížil počet dětí s odkladem povinné školní docházky?
Všechny návrhy MŠMT jsou v praxi proveditelné a každý z nich má svá pro i proti. Nejefektivnější by bylo zintenzivnit přípravu v posledním ročníku mateřské školy a rozvolnit učivo v 1. a 2. třídě. Určitě by bylo vhodné nerušit přípravné třídy a případně znovu zavést vyrovnávací třídy, kde by potřebným žákům byla poskytnuta patřičná podpora.
Existují rozdíly v přístupu k odkladu školní docházky mezi různými odborníky, jako jsou pediatři, psychologové a učitelé?
Pokud mluvím o spolupráci odborných pracovníků naší PPP s pedagogy, pediatry a dalšími odborníky, nejblíže spolupracujeme s pedagogy mateřských škol. Pohled učitelů mateřských škol je pro nás, pracovníky PPP, velmi důležitý, protože paní učitelky znají děti dlouhodobě a podrobněji než my. Snažíme se s nimi konzultovat jednotlivé případy a hledat vhodné postupy, co s dítětem cvičit a posilovat.
Mnoho pedagogů mateřských škol se v této oblasti průběžně vzdělává a často s námi v PPP komunikují a aktivně se zajímají o spolupráci. Jakmile je dítě z MŠ objednáno do PPP, paní učitelky vyplňují školní dotazníky zaměřené na oblasti vývoje dítěte, což je pro nás cenný zdroj informací.
Pediatři se k odkladu školní docházky často vyjadřují velmi zjednodušeně, obvykle jen doporučením bez dalších konkrétních kroků přípravy. U odborných lékařů je doporučení k odkladu založeno na zdravotním stavu dítěte, a toto doporučení nelze opomenout. Rodiče nám občas předkládají zprávy od logopedů, klinických psychologů a dalších odborníků.
Podle Galiny Jarolímkové je nutné vytvořit ideální podmínky pro další rozvoj dítěte, aby byl odklad účinný:
- Vytvoření individuálního vzdělávacího programu
- Systematická práce s dítětem, především v problematických oblastech, které byly příčinou odložení povinné školní docházky
- Kvalitní spolupráce rodičů s mateřskou školou
- Spolupráce s ostatními odborníky (lékař, psycholog atd.); bez znalosti důvodu odkladu školní docházky, závěrů provedeného psychologického vyšetření a návrhů opatření těžko může učitelka sestavit efektivní stimulační vzdělávací program
foto: Shutterstock, se svolením Galiny Jarolímkové, zdroj: Autorský článek