Alexandra Hrouzková: Opravdu nejde o nějaké čáry máry, člověk je vždy schopen z hypnózy vystoupit

Kolem hypnózy se točí řada mýtů a s nimi se pojí řada obav. Tvrdí se například, že hypnotizér může hypnotizovanému podsouvat jiné vzpomínky a tím ho „ovládat“, nebo že když se pootevře tímto způsobem okénko do našeho nitra, už nejde zavřít, a s tím se pojí nebezpečí v podobě zranitelnosti, nevyrovnanosti, ovlivnitelnosti… S mou dlouholetou známou Mgr. Alexandrou Hrozkovou, Ph.D., psycholožkou a psychoterapeutkou a členkou ČAP (Česká asociace pro psychoterapii) jsme si povídaly o tom, proč byste něčemu takovému neměli věřit.

Co bys na úvod k takovým mýtům řekla, lze je přesvědčivě vyvrátit?

Popkultura, filmy, seriály, knihy využívají tématu hypnózy pro zaujetí diváka, čtenáře, avšak tyto popisy jsou daleko od klinické hypnózy, která je hojně využívanou metodou psychoterapie a klinické psychologie. V západních zemích je hypnoterapie běžnější, využívá se jejích terapeutických účinků v oblasti medicíny, na klinických pracovištích a samozřejmě v soukromých praxích psychoterapeutů. Naše postkomunistické prostředí si vůbec na přínosy psychologie, psychoterapie pořád teprve zvyká.

Je tedy hypnóza bezpečná?

Jistě, kdyby to byla metoda nějak plošně nebezpečná, již by se to za ty desítky let praxe odborníků přeci projevilo. Projevují se naopak její terapeutické účinky, proto je stále a hojněji využívána.

Hodí se pro všechny klienty? Nebo jsou lidé, pro které se nehodí a kterým bys ji nedoporučila?

Ne, hypnóza se nehodí pro všechny klienty, člověk, který k této metodě má například nedůvěru, hypnózu nepřijme a ani to není v jeho zájmu, potřebuje jiné psychoterapeutické přístupy. Použití hypnózy v rámci terapeutického procesu je vysoce individuální stejně jako průběh a míra hypnotického transu.

Máš hodně klientů, kteří k tobě chodí na hypnózu?

Většina z mých klientů hypnózu využije. Ne všichni.

Reklama

Stává se, že za tebou klienti přijdou vyloženě kvůli hypnóze s tím, že ji chtějí jako formu terapie, nebo přijdou za tebou jako za psychoterapeutkou a psycholožkou s tím, že nechají na tobě, kterou službu jim doporučíš?

Ano, klienti a jejich potřeby jsou pestré, odlišné člověk od člověka a vždy ladíme – někdy i minutu od minuty, jak budeme v rámci konzultace dále postupovat, aby to bylo pro klienta co nejužitečnější.

Komu může hypnóza pomoci a s čím?

Jsem známá tím, že s hypnózou pracuji velmi ráda a často, většina klientů již zařazení hypnózy určitým způsobem očekává.

Její využití se však u každého klienta liší, někdy hypnotický trans zařadíme do každé konzultace, jindy jej volíme třeba i jen jednorázově. Může být podpůrnou metodou i tématu, kdy člověk řeší tak praktickou věc, jako je třeba změna zaměstnání, může být stěžejní metodou, která pomůže v člověku prolomit blok a vzorec prožívané úzkosti.

V jakých případech k ní v praxi přistupuješ, a v jakých naopak ne?

Hypnózu nepoužiji, když chce klient v daný den řešit praktické kroky na plně vědomé úrovni, pak není v dané konzultaci potřeba, nepoužiji ji také, když člověk dává najevo nedůvěru k této metodě, to by bylo plýtvaní mým i klientovým časem.

Četla jsem, že hypnóza může pomoci zbavit se třeba i nadváhy, pomoci s hubnutím. Je to tím, že obojí ovlivňuje psychika? Jak konkrétně může třeba v tomto hypnóza pomoci?

Jistě, hypnózu ráda využívám při změně životního stylu, účinně podporuje změny chování a postojů, které pak vedou k přirozenému zhubnutí, například.

Podobně, jako když čtete skvělou knihu, nebo když jste v kině. Najednou všechno ustoupí a vy jste ve své mysli jinde, užíváte si to, kam se v danou chvíli zaměřila vaše pozornost.

Tělo a duše, emoce jsou úzce propojené, jedno má vliv na druhé, často jsem naopak svědkem příběhů, kdy klient na sobě pracuje a soustředí se na změnu některých věcí, které s tělem nesouvisejí, ale jakoby mimochodem se začne měnit i jeho vzhled, někdo zhubne, někdo změní styl, někdo na úrovni těla zpevní. Vnitřní změna se vždy propíše do té vnější.

Jak hypnóza samotná probíhá? Je klientovi příjemná?

Já volím nejčastěji relaxující formu transu, občas s drobnou aktivitou, když je potřeba. Klienti se poté cítí odpočatí, energetizovaní.

Již jsi několikrát zmínila termín trans. Tento pojem sám o sobě může budit obavy. Co je to vlastně za stav, jak bys ho laikovi přiblížila?

Mnozí trans znají z každodenního života. Je to změněný stav vědomí, kdy vystoupí do popředí určité psychické i fyzické vjemy a jiné se upozadí.

Podobně, jako když čtete skvělou knihu, nebo když jste v kině. Najednou všechno ustoupí a vy jste ve své mysli jinde, užíváte si to, kam se v danou chvíli zaměřila vaše pozornost. Nebo jako když jedete v tramvaji, a najednou zjistíte, že jste byli kus cesty myšlenkami jinde a už máte vystupovat.

Kolik sezení je obvykle potřeba, aby se vyřešil problém? Nebo je to individuální?

Dle klienta a jeho situace, někdo chodí pravidelně a delší dobu, jiný potřebuje méně spíše nárazových setkání.

Jsou lidé, které není možné zhypnotizovat?

Když klient chce, do hypnózy dříve či později vstoupí. Když klient nechce, ani se o to nepokoušíme a pracujeme jinými způsoby.

Kdybys měla hypnózu srovnat například s klasickou psychoterapií nebo psychologickým sezením, jak by z toho vyšla?

Hypnóza je psychoterapií. Může doplňovat psychoterapeutický dialog a další psychoterapeutické metody, může být také jedinou využitou metodou, pokud si to klient a jeho situace žádá.

Jak dlouho hypnózu provozuješ a co tě přivedlo k tomu tuto metodu přidat do praxe?

O hypnóze jsme se samozřejmě učili již na univerzitě před dvaceti lety (úsměv). Postupně jsem se v ní vyškolila v letitých psychoterapeutických výcvicích a kurzech a stále se rozhlížím po světě, kde který psychoterapeut učí co nového v této oblasti.

Máš na závěr nějaký zajímavý příklad z praxe, o který by ses mohla podělit?

Každý příběh je zajímavý, nedávno bylo krásně symbolické, když jedna klientka upustila v hypnóze kamínek z ruky a pak hovořila o tom, že se definitivně rozhodla pustit ze svého života určitou věc, která ji do té doby tížila.

foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek