Závislost na sociálních sítích samozřejmě nelze svádět pouze na covid. Děti mají jednoduchý přístup k internetu, většinou už od útlého věku vlastní mobilní telefon nebo tablet. A především mají vzor u svých rodičů, kteří surfováním na sociálních sítích často tráví svůj volný čas také. K tématu online závislosti se pro Flowee vyjádřila Martina Šuhajová, která se právě u svých klientek často s touto problematikou setkává.
Marti, jak vnímáte závislost dětí na sociálních sítích?
U mladších dětí (6–11 let) je riziko závislosti na sociálních sítích poměrně nízké, protože jejich používání závisí na přístupu k technologiím a rodičovské kontrole. Přibližně od deseti let už začínají sociální sítě hrát u dětí větší roli – zejména pak používání YouTubu a TikToku.
Výrazně rizikovější je závislost na sociálních sítích u puberťáků. V tomto období dochází k vývoji vlastní identity, sebepojetí a sociálních vztahů. Rodiče by měli u mladších dětí omezovat čas strávený na obrazovkách a zajistit vhodný obsah. U puberťáků je důležité podporovat zdravé sebepojetí a digitální hygienu.
Která věková skupina je nejvíce ohrožena?
Nejohroženější věkovou skupinou dětí a mladistvých v závislosti na sociálních sítích jsou především teenageři ve věku 12 až 17 let.
Co vlastně znamená závislost? Jak poznat, že je dítě na sociálních sítích závislé?
Závislost na sociálních sítích, podobně jako jiné závislosti, se projevuje tím, že dítě nedokáže kontrolovat svůj čas nebo způsob používání sociálních sítí, a to i přesto, že to negativně ovlivňuje jeho každodenní život.
Reklama
Dítě tráví na sociálních sítích většinu svého volného času, nedokáže snížit nebo přestat používat sociální sítě. Zanedbává jiné aktivity a povinnosti, preferuje virtuální kontakt před reálným setkáním s přáteli, což může mít negativní dopad na jeho vztahy a komunikační dovednosti. Mění se mu nálady a emocionální reakce.
Používá sociální sítě jako únik od osobních, školních nebo rodinných problémů, aby se odreagovalo nebo se cítilo lépe. Může trpět úzkostmi, depresí či pocity osamělosti, přestože tráví spoustu času „komunikací“ online. Není schopné kontrolovat, kolik času na sociálních sítích tráví.
Jaká jsou největší rizika spojená s nadměrným užíváním sociálních sítí u dětí?
Psychické a emocionální problémy, kyberšikana, nedostatek spánku, snížená schopnost soustředění a učení, sociální izolace, vystavení nevhodnému obsahu, tlak na dokonalost a vzhled, ztráta soukromí a bezpečnostní rizika, narušení rodinných a přátelských vztahů, zhoršení fyzického zdraví.
Jak mohou rodiče tuto závislost ovlivnit a co dělat, abychom tomu u svých dětí předešli?
Rodiče mohou určit, kolik času dítě může denně trávit na internetu nebo na sociálních sítích, a dohlížet na dodržování těchto limitů. Mohou zavést „offline časy“ (např. během jídla, rodinných aktivit nebo alespoň hodinu před spaním, aby nedošlo k narušení spánku).
Důležité je také zajistit dětem sportovní aktivity, kreativní koníčky, čtení nebo zapojení do různých zájmových kroužků. Rodinné aktivity, jako jsou společné výlety nebo hraní deskových her, mohou posílit rodinné vztahy.
Otevřený dialog o sociálních sítích je klíčový – rodiče by měli s dětmi mluvit o rizicích, bezpečnosti osobních údajů, kyberšikaně, manipulaci a důležitosti zachování soukromí. Pomozte dětem rozpoznat, že u nich může vznikat závislost (např. nadměrné srovnávání se s ostatními, potřeba neustálého potvrzování prostřednictvím lajků a komentářů). Důležité je také naučit děti rozlišovat mezi falešnými informacemi, dezinformacemi a nevhodným obsahem.
Například zavedení pravidel jako „2 hodiny venku za každou hodinu online“ nebo „za každou hodinu na telefonu 30 minut čtení“ může děti motivovat k vyváženému trávení času.
Je zásadní, aby rodiče byli dětem dobrým vzorem. Děti rodiče často napodobují, takže pokud sami trávíte hodně času na telefonu nebo sociálních sítích, nemůžete se divit, že děti to budou dělat také.
Můžete uvést nějaké konkrétní příklady?
Snažte se být příkladem zdravého používání sociálních sítí tím, že budete kontrolovat svůj vlastní čas online a aktivně se zapojovat do reálných rodinných aktivit. Projevujte zájem o to, co vaše děti dělají online. Zeptejte se, co je na sociálních sítích zajímá, jaké sledují influencery nebo co sdílejí.
Podporujte osobní setkávání vašich dětí s přáteli a organizujte společné aktivity, které posílí jejich schopnost navazovat a udržovat osobní vztahy.
Sledujte varovné signály závislosti
Změny nálad, sociální izolace, zanedbávání školních povinností nebo problémy se spánkem mohou být známkami závislosti. Pokud si těchto příznaků všimnete, je důležité zasáhnout včas a nabídnout dítěti podporu nebo konzultaci s odborníkem (např. dětským psychologem nebo terapeutem), kteří mohou pomoci s řešením tohoto problému.
Společně s dětmi stanovte pravidla, která zahrnují časové limity, vhodný obsah a okamžiky, kdy budou technologie odloženy. Děti, které mají zdravé sebevědomí a cítí se v reálném životě podporované a milované, jsou méně náchylné hledat potvrzení své hodnoty na sociálních sítích. Důležitá je otevřená komunikace, jasná pravidla a podpora vyváženého životního stylu.
Jak by měli rodiče správně regulovat čas, který děti tráví na sociálních sítích, aniž by jim to připadalo jako příliš přísná kontrola?
Je důležité vytvářet rovnováhu mezi online a offline světem. Například zavedení pravidel jako „2 hodiny venku za každou hodinu online“ nebo „za každou hodinu na telefonu 30 minut čtení“ může děti motivovat k vyváženému trávení času. Společně s dětmi se domluvte na pravidlech, která budou zahrnovat časové limity, vhodný obsah a okamžiky, kdy budou mobily a tablety odloženy.
Sociální sítě jsou navrženy tak, aby byly vysoce návykové.
Pokud máte podezření, že vaše dítě začíná sklouzávat k závislosti, zaveďte „rodičovské kontroly“. Sledujte, jaké aplikace nebo sociální sítě dítě používá. Existuje mnoho nástrojů a aplikací, které vám mohou pomoci monitorovat aktivitu dítěte, aniž byste narušovali jeho soukromí.
Myslíte, že k tomu přispěl i covid, který upoutal děti na sociálních sítích?
Ano, covid přispěl k nárůstu závislosti dětí na sociálních sítích a důvody jsou více než zřejmé. Online výuka, izolace, nedostatek fyzických aktivit, stres a úzkost způsobily, že se sociální sítě během pandemie staly pro mnoho dětí oporou při udržování sociálních kontaktů a nástrojem, jak se vyrovnat s novou realitou. To vedlo k jejich častějšímu využívání a zvýšenému riziku vzniku závislosti.
V čem jsou sociální sítě pro děti nejvíce nebezpečné?
Děti se mohou stát terčem kyberšikany (posměch, urážky, falešné zprávy nebo veřejné ponižování na sociálních sítích), což může vážně narušit jejich sebevědomí a vést k emocionálním a psychickým problémům.
Sociální sítě jsou plné upravených a idealizovaných obrázků, které mohou vést k tomu, že se děti srovnávají s nereálnými standardy krásy. To může negativně ovlivnit jejich sebeúctu a přispět k rozvoji komplexů nebo poruch příjmu potravy.
Sociální sítě jsou navrženy tak, aby byly vysoce návykové, což může vést k tomu, že děti tráví hodiny denně online, zanedbávají školní povinnosti, spánek a reálný sociální kontakt. U mladších dětí to může ovlivnit jejich vývoj a schopnost se soustředit.
Děti se mohou setkávat s nevhodným obsahem, jako jsou násilná videa, vulgární jazyk, pornografie nebo falešné zprávy. To může negativně ovlivnit jejich vývoj, názory a chování.
Mohou se stát oběťmi zneužití, včetně krádeže identity. Sociální sítě jsou platformou, kde mohou online predátoři snadno kontaktovat děti. Děti mohou být manipulovány k zasílání osobních informací nebo intimních fotografií.
Sebevědomí a sebepojetí dětí se často odvíjí od počtu „lajků“.
Sociální sítě podporují jev, zvaný FOMO (fear of missing out – strach z toho, že něco promeškají). Děti se často cítí pod tlakem, aby byly neustále online a sledovaly, co dělají jejich přátelé.
Neustálý přístup k negativnímu obsahu, srovnávání se s ostatními, nebo i pouhé trávení příliš času na sociálních sítích může u dětí vyvolat problémy s duševním zdravím, jako jsou úzkostné poruchy nebo deprese.
Co všechno dětem, které tráví mnoho času online, hrozí z hlediska zdravotního a psychického stavu?
Dětem, které tráví nadměrné množství času online, hrozí vážné zdravotní i psychické problémy. Může se objevit problém se spánkem, nedostatek pohybu a obezita. Nedostatek fyzické aktivity může také přispět k rozvoji dalších zdravotních problémů, jako jsou srdeční choroby nebo cukrovka. Dalšími možnými následky jsou špatné držení těla, bolesti zad a problémy s očima.
Psychické problémy mohou zahrnovat závislost na sociálních sítích, úzkost a depresi. Dítě může ztratit schopnost komunikovat v reálném světě, což vede k problémům ve vztazích a pocitu osamělosti. Může se objevit problém se soustředěním, impulzivní chování, snížené sebevědomí, srovnávání se s ostatními a ztráta zájmu o jiné aktivity.
Co je podle vás „zdravé“ užívání sociálních sítí a co je už moc?
„Zdravé“ užívání sociálních sítí přináší pozitivní přínosy bez negativních dopadů na fyzické a duševní zdraví, sociální dovednosti, vzdělání a každodenní fungování dítěte. Rozlišit mezi zdravým a nadměrným užíváním může být obtížné, protože záleží na věku dítěte, individuálních potřebách, způsobu používání sociálních sítí a kvalitě obsahu. Obecně se doporučuje u malých dětí 1–2 hodiny denně, u dospívajících maximálně 2–3 hodiny.
Jak mohou sociální sítě ovlivnit vnímání sebe sama a sebepojetí u dětí a dospívajících?
Sociální sítě mohou mít silný dopad na vnímání sebe sama a sebepojetí dětí a dospívajících. Na jedné straně jim umožňují sebevyjádření a propojení s ostatními. Na druhé straně mohou způsobovat srovnávání s ostatními, vytvářet nerealistické ideály a zkreslené představy o realitě. Sebevědomí a sebepojetí dětí se často odvíjí od počtu „lajků“. To může vést k tlaku na dokonalost, ztrátě autenticity, nespokojenosti s vlastním tělem, úzkosti a depresi.
Je důležité, aby rodiče pomáhali dětem pochopit, že obsah na sociálních sítích často neodráží realitu, a podporovali je v budování zdravého sebevědomí mimo online svět.
Pozor na nebezpečné výzvy
Na sociálních sítích se často objevují výzvy, které jsou zaměřeny na mladé lidi a mohou být nebezpečné. Zde jsou některé příklady takových výzev:
- Benadryl Challenge: Tato výzva povzbuzuje mladé lidi k tomu, aby užili nadměrné množství volně prodejného léku Benadryl, což může vést k halucinacím. Nadměrné dávky ale mohou způsobit záchvaty, srdeční arytmie a v některých případech i smrt.
- Blackout Challenge: Jedna z nejnebezpečnějších výzev, kdy účastníci záměrně omezují svůj přísun kyslíku tak, aby ztratili vědomí. Tato výzva vedla k několika úmrtím mladých lidí, protože nedostatek kyslíku může způsobit poškození mozku či smrt.
- Skull Breaker Challenge: Tři účastníci stojí vedle sebe a dva z nich kopnou do nohou prostředního, čímž ho srazí na zem. Následkem jsou často zranění hlavy, otřesy mozku nebo zlomeniny.
- Milk Crate Challenge: Účastníci se snaží vyšplhat na pyramidu vytvořenou z mléčných beden. Tato výzva často končí pády, které vedou k vážným poraněním, jako jsou zlomeniny nebo poškození páteře.
- Hot Water Challenge: V této výzvě jsou lidé vyzýváni, aby na sebe lili vařící vodu, nebo ji na ně někteří nalévají, když spí. Následky mohou být popáleniny třetího stupně nebo trvalé poškození kůže.
- Tide Pod Challenge: Účastníci této výzvy si vloží do úst kapsle s pracím prostředkem (Tide Pods) a pokoušejí se je rozkousnout. Požití těchto chemikálií je velmi nebezpečné a může způsobit otravu, poškození trávicího systému, nebo dokonce smrt.
- Cinnamon Challenge: Účastníci se snaží spolknout lžíci mleté skořice, což často končí dušením, podrážděním plic a vážnými dýchacími obtížemi.
- Fire Challenge: Účastníci si zapálí část svého těla, často po předchozím polévání hořlavou látkou, a pokoušejí se oheň rychle uhasit. Mnoho lidí si však způsobilo těžké popáleniny.
Tyto výzvy mají často negativní vliv na mladé lidi, kteří se nechají snadno ovlivnit tlakem vrstevníků a touhou po virálním úspěchu. Je důležité vést o těchto výzvách dialog a upozorňovat na jejich nebezpečí.
foto: Freepik, zdroj: Autorský článek