Projekt Zachraň jídlo už deset let shromažďuje data a výzkumy o plýtvání, pořádá vzdělávací kampaně, hapeningy, upozorňuje na palčivá témata a apeluje na politiky ke změně zákonů. „Třetina všeho vyprodukovaného jídla na světě se vyhodí, přesto si pod environmentálně zatěžujícími oblastmi právě jeho produkci spousta z nás nevybaví. Pokud by se vyhozené potraviny zachránily, nasytily by zhruba tři miliardy lidí,“ říká Tereza Modlová.
Přiznejte se, kdy jste naposledy vyhodila nějaké jídlo?
V týmu vždycky říkáme, že každý jednou za čas něco vyhodí, a nejde o to být dokonalý, ale pravidelně nad potravinovým odpadem přemýšlet a snažit se ho minimalizovat. Já jsem naposledy vyhodila cibuli, na kterou jsem zapomněla, jenže mi bylo líto ji vyhodit, a tak se o to musel postarat přítel.
To je vtipné. Co vás v poslední době nejvíc překvapilo?
Překvapilo mě, že skoro o polovinu jídla víc vyhodí ti, kdo žijí sami. Lidé žijící v domácnosti ve větším počtu obvykle zacházejí s jídlem hospodárněji. Jednotlivci často nakoupí hodně jídla a nejsou schopni ho sníst.
Mám ráda pravidlo „first in, first out“. Po novém nákupu dávám staré věci dopředu lednice a spíže a ty nové dozadu, abych zbytečně nezapomněla na potravinu, které se blíží datum spotřeby.
Jak si stojíme v rámci světa ohledně plýtvání jídlem?
Nejpřesnější data máme z Evropské unie, kde se pohybujeme v té lepší polovině, především pokud jde o plýtvání v domácnostech. Spousta Čechů zahradničí, a tak ví, co stojí za produkcí jídla, a váží si ho. Na druhou stranu milujeme slevy a akce, a tak často nakupujeme i potraviny, které nepotřebujeme a nakonec skončí v koši.
Co nejčastěji vyhazujeme? Které potraviny?
Nejčastěji je to pečivo – sedm kilo na osobu za rok, dále ovoce a zeleninu – 9,4 kg na osobu za rok, a potom mléčné výrobky – 1,7 kg na osobu za rok. Přitom spousta potravin často vydrží déle, než je jejich doporučená doba spotřeby. Je potřeba rozlišovat mezi pojmy „minimální trvanlivost“ a „spotřebujte do“. Vždy ale doporučujeme spolehnout se na své smysly. Pokud potravina vypadá, voní a chutná správně, není potřeba ji vyhazovat.
V jaké oblasti se plýtvá nejvíc? V domácnostech? V pohostinství?
Překvapivě jsou to právě domácnosti. Podle Eurostatu se v roce 2020 v EU vyhodilo přibližně 127 kilogramů potravin na obyvatele. Z toho 70 kg potravinového odpadu skončilo v koši domácností. Spotřebitelé tak mají na svědomí celých 55 % potravinového odpadu. Zároveň je to ale i dobrá zpráva, protože to může každý z nás poměrně snadno změnit. Na našem webu zachranjidlo.cz se dlouhodobě snažíme o poskytování užitečných rad a tipů jak neplýtvat a díky tomu i ušetřit.
V projektu Zachraň oběd jsme od roku 2022 zachránili přes 60 000 porcí plnohodnotných jídel a zprostředkovali jejich darování k lidem v nouzi.
Můžete se s námi o některé z nich podělit?
Často plýtváme, protože neumíme správně skladovat. Doporučuji si dvakrát do roka projít kuchyň a spíž a podívat se, co kde mám a jestli není potřeba něco změnit. Mám ráda pravidlo „first in, first out“. Po novém nákupu dávám staré věci dopředu lednice a spíže a ty nové dozadu, abych zbytečně nezapomněla na potravinu, které se blíží datum spotřeby. Stejně tak jsem si doma zavedla „krabičku poslední záchrany“, do které dávám jídlo, které je potřeba sníst co nejdříve, a podle nich plánuji, co budu vařit. Před nákupem se vyplatí si vyfotit lednici a spíž, abych nemusela nosit v hlavě, co všechno doma mám a nemám a mohla si to snadno připomenout. Když vám něco zbude, nebojte se jídlo nabídnou sousedům, spolubydlícím nebo i lidem v nouzi ve vašem okolí.
Kolik měsíčně takto můžeme ušetřit?
V roce 2023 Vysoká škola ekonomická v Praze ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně a s námi sestavila výpočet pro odhad ceny znehodnocených potravin v domácnostech. Z něho vyplývá, že v roce 2023 skončily v koši, kompostu a odpadních trubkách potraviny v hodnotě 3519 Kč na obyvatele. Pokud bychom pracovali s průměrnou domácností, tedy 2,33 člověka, pak se jedná o 8 199 Kč za rok 2023. Rodina se dvěma dětmi tak eliminací plýtvání mohla ušetřit 14 076 Kč.
Teď se už ale mnohé změnilo, že? A hodně vaším přičiněním. Zachraňují se obědy, křivá zelenina, přebytky z restaurací, lidé sdílejí třeba obědy?
Za jedenáct let našeho působení vnímáme, že se plýtvání jídlem stalo celospolečenské téma, za což jsme moc rádi. Dotýká se totiž každého z nás a má environmentální, finanční i sociální aspekt. V projektu Zachraň oběd jsme od roku 2022 zachránili přes 60 000 porcí plnohodnotných jídel a zprostředkovali jejich darování lidem v nouzi. Stejně tak jsme rádi, že můžeme pokračovat v předávání našich rad a tipů lidem, kterým záleží na stavu světa okolo nás.
Co chystáte dál? Čeho byste rádi dosáhli v dohledné době?
Po několikaměsíční snaze jsme se přiblížili k umožnění darování pokrmů z jídelen příspěvkových organizací, jako jsou školní, nemocniční jídelny a jídelny v domovech důchodců. Momentálně je darování v pilotní fázi a věříme, že v první polovině roku 2025 už bude běžnou praxí. Zároveň finalizujeme výzkum Prague Food Waste, který se zaměřuje na měření potravinového odpadu v příspěvkových organizacích.
Je rozdíl mezi pojmy „spotřebujte do“ a „minimální trvanlivost“. První datum označuje, do kdy může být potravina konzumována bezpečně. Minimální trvanlivost pak značí datum, do kterého si potravina uchová svou deklarovanou kvalitu.
Zásady, jak snížit plýtvání
+ Nakupujte podle praktických zásad
Nenechte se nalákat na akce, předem si napište nákupní seznam, raději nakupujte častěji a méně.
+ Naučte se správně skladovat
Například čerstvé mléko skladujte v lednici při teplotě od 2 do 8° C.
Maso skladujte při teplotě do 4° C. Uložte ho na nejchladnější místo v lednici v původním obalu nebo v uzavřené nádobě.
Vejce skladujte při stálé teplotě 5 až 8° C. Skořápky neomývejte ani neotírejte.
Brambory uchovávejte v suchu, temnu a chladu do 6° C. Při vyšší teplotě začnou klíčit.
Chléb déle vydrží zabalený do čisté utěrky a uložený v chlebníku.
+ Naučte se číst obaly
Je rozdíl mezi pojmy „spotřebujte do“ a „minimální trvanlivost“. První datum označuje, do kdy může být potravina konzumována bezpečně. Minimální trvanlivost pak značí datum, do kterého si potravina uchová svou deklarovanou kvalitu.
+ Ne vše patří do ledničky
Některé potraviny trochu překvapivě nepatří do ledničky. Například banány, rajčata, papriky nebo lilek.
Mrazák je první volbou, pokud jste nezkonzumovali navařené jídlo.
+ Vařte beze zbytků
Okoralý chleba, natě ze zeleniny apod. můžete lehce zcela spotřebovat. Využijte kreativně slupky z ovoce, povadlou zeleninu nebo zbytky z nedělního oběda.
+ Co dělat s přebytky
Oslavy, velká úroda apod… Nevíte, co s tím? Vezměte do práce, rozdejte sousedům, nabídněte na sociálních sítích nebo dejte třeba sáček na plot. Případně věnujte charitě...
Zdroj: zachranjidlo.cz
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek
