Nový výzkum Masarykovy univerzity poukazuje na to, že Česká republika momentálně čelí jednomu z nejvýraznějších poklesů porodnosti v historii. Nejenže se rodí stále méně dětí, ale také roste počet lidí, kteří děti vůbec neplánují.
Demografové se v novém výzkumu zabývají otázkou, co stojí za touto alarmující změnou a co by mohlo situaci zvrátit. Přestože se o krizi zatím nemluví, pokles nově se narodivších dětí je zneklidňující. „Blížíme se k minimu, které bylo v roce 1999, a počty budou v nejbližších letech dál klesat,“ informovala pro Reporter Magazín demografka Anna Šťastná z Katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a členka Národního institutu SYRI. Podle demografky se sešly dvě věci: „Máme čím dál méně potenciálních matek, protože do věku nejvyšší plodnosti nastupují početně slabé ročníky devadesátých let. A tyto ženy zároveň mají děti méně často, než tomu bylo ještě před několika lety, tedy významně klesla jejich plodnost. To jsou hlavní důvody, proč se rodí devadesát tisíc dětí oproti sto patnácti tisícům ještě před pěti lety.“
V pětiletém horizontu tento pokles činí o 25 tisíc dětí méně, což je asi velikost Uherského Hradiště nebo Vsetína. A to už je něco lidí!
Pro nechtěná mateřství se zapomnělo na chtěná
Dříve bylo poměrně časté, že rodina mívala tři i více dětí. Velká rodina byla běžnou součástí života, ale pak se trendy postupně začaly měnit a dnes není výjimkou, že páry plánují promyšleně jen jedno dítě, kterému chtějí dát to nejlepší.
Data z Českého statistického úřadu a odborných průzkumů ukazují, že počet narozených dětí v Česku dramaticky klesá, a to většinou meziročně o 10 tisíc, tedy asi „o jeden Králův Dvůr“ nebo „o jednu Sušici“. Výzkum Masarykovy univerzity pak naznačuje, že právě končící rok 2024 může být historicky nejhorším rokem z hlediska porodnosti.
Navíc, podle průzkumu, který zveřejnil server Novinky.cz, bude tento trend i nadále pokračovat, dětí se tedy bude rodit stále méně. Prudce totiž narůstá počet lidí, kteří děti mít nechtějí. „V roce 2016 bylo bezdětných Čechů kolem 5 %. Nyní se toto číslo blíží k 10 %,“ uvádí zpráva. Co však stojí za tímto trendem?
Reklama
„Tak dlouho se v minulosti hovořilo o tématu nechtěného mateřství, až se zapomnělo na to chtěné mateřství. Musíme o něm mluvit, aby si ti, kteří si jednou chtějí založit rodinu, uvědomili, že po čtyřicítce už je to po biologické stránce pozdě, a to u žen i u mužů,“ uvedla pro Novinky demografka Jitka Slabá z Národního institutu SYRI, který se zabývá výzkumem vývoje společnosti a snaží se nabízet řešení u zjištěných problémů. Důvodů je ale mnohem více.
Dnešní mladí se rozmýšlí a mají obavy
Mladí lidé se stále častěji bojí zodpovědnosti a ekonomické nejistoty. Podle osm let (!!!) staré diskuse roste u mladé generace pocit, že děti jsou „luxus“, který si nemůže dovolit každý. O tom, že se letos narodí až neuvěřitelně málo dětí, informovali přitom vědci již v polovině roku. „Není to jen sobeckost nebo sebestřednost. Mnoho mladých lidí nechce děti, protože nevidí stabilní budoucnost,“ říká pro Flowee socioložka Jana Horáková.
„Obzvlášť alarmující je pokles plánů u bezdětných mladých respondentů, jen 29 procent z nich v roce 2022 uvádělo, že někdy v budoucnu chtějí mít děti, oproti 39 procentům v roce 2020. Tato data naznačují, že přibývá mladých lidí, kteří plánují být doživotně bezdětní,“ upozornili vědci s Masarykovy univerzity. K tomuto rozhodnutí vedou pak zvýšené ceny bydlení, rostoucí životní náklady a nestabilní pracovní trh.
Tento trend je nejrozšířenější mezi vysokoškolsky vzdělanými ženami. Volíme kariéru, cestování a osobní svobodu. Děti do toho zatím nepasují.
„S přítelkyní jsem osm let, děti jsme oba chtěli, ale v současné situaci to pořád odkládáme. Byty jsou příliš drahé, na vlastní bydlení zatím nedosáhneme. Hypotéky jsou nedostupné. Jak si mám dovolit rodinu, když nemám ani vlastní domov,“ ptá se pro Flowee 30letý Martin, který dlouhodobě žije i s přítelkyní v nájmu.
Porodnost klesá drasticky, ale prý to není krize
Demografická data hovoří jasně. Krásná čísla z roku 2008, kdy se narodilo skoro 120 tisíc dětí, jsou pryč a asi se už nebudou hned tak opakovat. Pokud bude počet narozených dětí stále klesat, přivítají na svět rodiče v Česku letos dokonce pod 90 000 potomků, což je nejméně v historii statistických záznamů od roku 1785. Již v roce 2023 klesl počet obyvatel o více než 10 000, což odpovídá ztrátě jednoho středně velkého českého města. Tento propad byl nejvyšší za posledních 20 let.
Mít děti není povinnost
Tematice snižující se porodnosti se věnují nejen vědci, ale i média. Podle TN.cz je hlavním faktorem rovněž nedostupnost levného bydlení. Samozřejmě můžete namítnout, a to právem, že mít děti není povinnost, ale naopak právo každého člověka, jak potvrdil pro zmiňovaný portál i demograf Tomáš Kučera. „Nikde není psáno, že rodina musí mít děti. A tato rozhodnutí by měl stát podporovat, protože je to v souladu s reprodukčními právy, která patří mezi základní lidská práva. Bez finanční stability a podpory rodin se situace nezmění. Potřebujeme dostupnější byty, vyšší rodičovské příspěvky a pružnější pracovní trh,“ uvádí pro Flowee doktorandka oboru ekonomie Lucie Vyhnalíková. „Já sama i ze své zkušenosti naprosto chápu, že rostoucí počet lidí se rozhoduje pro bezdětnost zcela vědomě. Zajímavé je, že tento trend je nejrozšířenější mezi vysokoškolsky vzdělanými ženami. Volíme kariéru, cestování a osobní svobodu. Děti do toho zatím nepasují,“ říká Mgr. Vyhnalíková.
Tento fenomén odborníci označují za „vědomou volbu“, nikoli za důsledek ekonomické situace. Sociologové přitom varují, že tento trend může mít dlouhodobé negativní dopady na českou společnost. „Zdá se, že mladé páry se opět rozhodly odkládat početí prvního potomka. Otázka je, jak dlouho takový odklad může trvat, a to zase do značné míry záleží na tom, zda se stabilizuje ekonomická situace, jak budou dostupné byty, zda se zvládne inflace a podobně,“ říká demografka Anna Šťastná pro Reporter magazín.
Co s tím? Změna musí přijít ze všech stran
Abychom tedy nevymřeli, a už to nebude po přeslici nebo po meči, je důležité vytvořit příznivější podmínky pro mladé rodiny. K těmto podmínkám by mělo patřit především dostupné bydlení, ale i pružná pracovní doba a zvýšení rodičovských benefitů.
V době před covidem plodnost v České republice poměrně výrazně rostla. Bylo to hlavně díky porodům druhých dětí v pořadí a my jsme se v té době dostali na jednu z nejvyšších úrovní plodnosti v celé Evropě.
Inspiraci bychom mohli čerpat klidně ze Švédska nebo obecně Skandinávie, kde je podpora rodin na velmi vysoké úrovni. Ale není to jen o penězích, ale také o změně v přístupu společnosti k rodině. „Potřebujeme opustit stereotypy a umožnit ženám skloubit kariéru s mateřstvím. Bez toho se porodnost nezvýší,“ dodává Lucie Vyhnalíková.
Každá pátá Češka je bezdětná
Podle demografů roste u nás podíl žen, které zůstávají bezdětné. Zde se užívá termín tzv. „konečná bezdětnost“. A zatímco v minulých generacích v Česku dosahovala tato konečná bezdětnost pouze 5–6 %, což je blízko biologické hranice neplodnosti, u žen narozených na přelomu 70. a 80. let se očekává nárůst na 14–15 %.
V západních zemích, jako je Německo nebo Rakousko, se tento podíl již nyní pohybuje kolem 20 %. Hlavními důvody rostoucí bezdětnosti je odkládání mateřství do pozdějšího věku, kdy se kombinují biologické faktory snižující plodnost a nedostatek stabilních partnerských vztahů. Významnou roli hrají také společenské okolnosti, například obtížná kombinace kariéry a rodinného života, což nutí ženy volit mezi pracovním úspěchem a mateřstvím. Tento trend bude mít v budoucnosti zásadní dopad na sociální a důchodové systémy, které již nyní čelí nedostatkům v péči o stárnoucí populaci.
Je budoucnost v rukou mladé generace?
Pokles porodnosti (nejen) v Česku je problémem, který nelze vyřešit přes noc. Proti době opět stojí dva tábory. V jednom jsou lidé volající po systémových změnách, v druhém zase upozorňují na proměnu hodnot v moderní společnosti. Zajímavé však je, že před pandemií v roce 2020 byla situace jiná. „V době před covidem plodnost v České republice poměrně výrazně rostla, zatímco v řadě evropských zemí od ekonomické krize před patnácti lety postupně klesala. U nás to bylo hlavně díky porodům druhých dětí v pořadí a my jsme se v té době dostali na jednu z nejvyšších úrovní plodnosti v celé Evropě,“ doplňuje Anna Šťastná. Takže ještě nemusíme házet flintu do žita. Nyní rozhodne o tom, zda jde o dočasný pokles, anebo se u nás bude rodit méně dětí, i to, jestli se maminky rozhodnou po prvním dítěti i pro další.
Porodnost je barometrem stavu společnosti. Klesající čísla nám ukazují, že něco nefunguje – a je na čase to změnit. Česká republika tak stojí na křižovatce. Zda se podaří tento trend zvrátit, záleží na podpoře mladých rodin, změně systému a možná i novém pohledu na rodičovství jako takové.
Takže milujme se a množme se! Nebo spíše „milujte se a množte se“...
foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek