Americké svátky se u nás obecně netěší bezmezné oblibě, a bude-li Kačer Donald pokračovat tak zhurta, jak na svém znovunabytém trůnu začal, možná i toho pokryteckého Valentýna nakonec opustíme. Ale za jeden, za jeden z nich jsem ochotná lobbovat. Napříč celými Spojenými státy se 4. března každoročně slaví Grammar Day – den, který „nabádá k používání správné gramatiky v ústním i písemném projevu.“
Pravopis a gramatika
Ano, ano, už slyším mravokárce, jak mobilizují. Gramatika přece není pravopis! A mají pravdu. Jak vysvětluje docent František Štícha z Ústavu pro jazyk český, většina lidí mezi pravopisem a gramatikou nerozlišuje. Jako gramatické chyby označují veškeré chyby, související s jazykem, a to je chyba. Gramatika je nauka o tvoření slov, vět a textu. Zahrnuje hláskosloví, slovní zásobu, tvarosloví, skladbu a nauku o slohu.
Schopnost formulovat myšlenky písemně zkrátka nestačí. Forma je stejně důležitá jako obsah.
Gramatickou chybu uděláte jako rodilý mluvčí minimálně, protože s užíváním jazyka jste zkrátka sžití. Maximálně možná klopýtnete ohledně časování nebo skloňování některých slov. Tak schválně, jaký je sedmý pád množného čísla podstatného jména veš? Kdo ví bez googlení, vyhrává zlatého Bludišťáka. Ostatní si svůj tip mohou ověřit v Internetové jazykové příručce Akademie věd tady.
Co ale gramatika neřeší, je právě to, kde část z nás hřeší tak moc, že výsledek připomíná klingonštinu – písemnou podobu slov. Tím se zabývá pravopis (neboli ortografie), ustálený zápis zvukové podoby spisovného jazyka.
Copak v ústním projevu, tam se nějaké to i/y nebo s/z ztratí, ale zvlášť v diskusích a na sociálních sítích obecně je písemný projev některých přispěvatelů tak tragický, že si leckdy vyslouží trefnou reakci: Nechcete to raděj nakreslit?
Podle nosa poznáš kosa
Odvážíte-li se na pravopisnou chybu poukázat, následuje obvykle přesilovka ve váš neprospěch. Autor chybky se v lepším případě stihne vytasit s vysvětlením, proč se jí dopustil („Spěchám, kašlu na detaily,“ „Jsem dyslektik/dysgrafik, dysortografik,“ případně oblíbené „Na pravopisu nezáleží, nikdo to už neřeší“), nejpozději u třetího argumentu ale i se svými vysvětleními zmizí v propadlišti času – odkudsi se totiž vyrojí početná skupina rozhořčených Spravedlivých, apelujících na váš nedostatek empatie, případně rovnou atakujících vaše morální kvality.
Nesouhlasím s tvrzením, že pravopis v dnešní době „už nikdo neřeší“. Pravopis stále ještě důležitý je – minimálně v situacích, kdy se od kultivovanosti projevu odvíjí výsledek vašeho snažení. Pokud například nasekáte hrubky v životopisu a/nebo průvodním dopisu, „ejčáristu“ asi pobavíte, ale tím vaše působení ve firmě skončí s pravděpodobností, která se blíží jistotě. Schopnost formulovat myšlenky písemně totiž zkrátka nestačí. Forma je stejně důležitá jako obsah.
Jste-li dobrodružnější povaha a před jistotami zaměstnaneckého poměru dáváte přednost nejistotám a svobodě samostatně výdělečné činnosti, platí ten samý princip. Můžete být nakrásně schopni prodat Gretě Thunberg emisní povolenku, pokud ale budete na základní pravopisná pravidla ostentativně kálet, vaše šance na získání atraktivních zakázek spíše dříve, než později, klesnou.
Absence pravopisných chyb v komunikaci je totiž mimo jiné způsobem, jak vyjádřit respekt či úctu k těm, s nimiž komunikujeme. A platí to nejen pro formální kontexty, jako jsou e-maily a oficiální dokumenty, ale i pro každodenní komunikaci, protože správné používání jazyka usnadňuje porozumění a vyjadřování myšlenek.
Marta je král
Pod americkým National Grammar Day je „podepsána“ spisovatelka a pedagožka Martha Brockenbrough, která v rozhovoru k National Grammar Day v roce 2021 uvedla: „Nejlepší způsob, jak pochopit jazyk, je hodně číst. Čtení vám umožní získat mnohem širší slovní zásobou než konverzace, sledování televize nebo poslech rádia. Osvojíte si jazykové vzory, které samy o sobě prokazují určitou úroveň.
Jazyk, který používáme na veřejnosti (včetně sociálních sítí a škol), je paralelou k oblečení, které nosíme. Existují totiž očekávání a konvence a existuje také dynamika moci. Například člověk, který přijímá lidi do zaměstnání, má nad uchazeči moc, a právě proto pečlivě zkoumáme své životopisy a strategicky se na pohovory oblékáme. Jednoduše je to úplně jiná situace, než když si vyrazíme s přáteli na večeři. Orientace ve světě je snazší, když konvencím a dynamice moci rozumíte.“
